Pod jménem kopřivka si asi nejčastěji představíme, jak jsme se jako malí pustili do jahod, snědli jich hodně a naše tělo reagovalo pupenci na kůži, které pořádně svědily.
Kopřivka má však mnoho tváří. Spolu se svědivými pupínky se mohou objevit i otoky a problém je, když zasáhnou i dýchací cesty. Proto kopřivka není zcela banální nemoc, jak by se mohlo zdát, a neměli bychom ji podceňovat. Kopřivka také může být prvním projevem tak vážných onemocnění, jako je rakovina, žloutenka B, cukrovka nebo nemoci ledvin.
Pupence na kůži
Podle lékařů kopřivka patří mezi nejčastější kožní onemocnění. Projevuje se především velkými pupenci, tzv. pomfy, na kůži. Pupence jsou svědivé až do pocitu pálení. Stěhují se z místa na místo a konkrétní pupenec většinou do 24 hodin mizí a nezanechává po sobě stopy, pokud ovšem si ho nerozškrábeme.
Pupence mohou být načervenalé, ve středu bledší. Až v jedné třetině případů je doprovází otok ve hlubších vrstvách kůže nebo sliznic – především rtů, víček nebo pohlavních orgánů. I otok svědí. Zmizí většinou do 3 dnů od výskytu.
Akutní a chronická
Lékaři dělí kopřivku na akutní a chronickou.
– Akutní trvá obvykle několik hodin nebo dnů, maximálně čtyři týdny. Častěji napadá děti.
– Chronická kopřivka trvá déle než 6 týdnů, může však trvat i několik měsíců, ba let.
Klasifikace chronických kopřivek je obtížná, protože nejde vždy jednoznačně prokázat jejich příčinu. Zpravidla ale rozlišujeme tzv. spontánní, kdy neexistuje jednoznačný vyvolávací faktor, a indukovanou, kdy tělo reaguje na nějaký konkrétní zevní podnět, například chlad, tlak, teplo nebo fyzickou zátěž.
Těžko určit příčinu
Lékaři se shodují v tom, že diagnostikovat nepříjemnou kopřivku bývá poměrně snadné. Nalézt ale její příčinu je naopak nesmírně obtížné. Čím déle kopřivka trvá, tím je složitější určit její původ.
Proto k základním diagnostickým postupům patří rozhovor s pacientem, abychom poznali, zda v rodině tato nemoc není, a pak rutinní laboratorní vyšetření, zahrnující krevní obraz a sedimentaci či změření zánětlivých faktorů.
Tento základní panel pak je zpravidla doplněn ještě o další metody, jakými jsou fyzikální kožní testy, například na teplo, chlad nebo na alergeny. Pacient, který má příznaky chronické kopřivky, by měl kontaktovat nejbližšího dermatologa, který mu může pomoci problém řešit.
Pro pacienty představuje život s chronickou kopřivkou zdravotní i psychickou zátěž. Může se totiž objevit nečekaně. Pacient sám nikdy neví, zda bude mít pouze pupence nebo zda se mu přidá i otok. Kopřivka má proto vliv na jeho každodenní činnost, protože člověk se může hůře soustředit, špatně spát a cítit se unavený. Tak vlastně zdánlivě banální nemoc ovlivňuje významně náš život, ale i schopnost navazovat a udržovat vztahy.
Sluneční alergie
Pozor také na sluneční alergie. Zvlášť teď po zimě pokožka není vůbec připravená na sluníčko a hrozí jí rychlé spálení kůže, které vede například k rakovinám kůže. Solární alergii poznáme tak, že se nám tělo osype pupínky. Prvním příznakem je zarudlá kůže a následovat může kopřivka, ale také nepříjemné mokvající puchýřky. Tyto reakce většinou způsobuje vysoká citlivost na UV záření, jež je často spojená s užíváním některých léků.
Kromě léků může kožní reakci způsobit i nevhodný opalovací krém nebo různé kosmetické přípravky. Opalovací krémy jsou spíše zdravotní pomůcka než ryze kosmetický přípravek. Když tedy budeme cestovat teď na jaře už k moři a s malými dětmi, platí prý pro děti tzv. čtyři K – kalhoty, klobouk, košile a krém s vysokým ochranným faktorem.
Přesná data o výskytu kopřivky neexistují, protože není povinnost tuto diagnózu hlásit. Lékaři ale odhadují, že každý pátý člověk ve světě, a tedy i u nás se během svého života s nějakým druhem kopřivky potká. Nejvíce postihuje lidi mezi 20. až 40. rokem věku a téměř dvojnásobně vyšší je u žen než u mužů.
Přidejte odpověď