S nedostatkem přepisovatelů se potýká Masarykova univerzita v Brně. Lidi, kteří pro neslyšící studenty přepisují mluvené slovo do psané podoby, je totiž jen dvanáct a pouze dva z nich se tím přímo živí.
I proto chce univerzita od příštího roku nechat tento obor akreditovat. Vysokoškolských studentů se sluchovou vadou je totiž rok od roku víc, a to nejen v Brně, ale v celém Česku.
Jednadvacetiletý Martin Paulík z Brna studuje informatiku. Vybral si Masarykovu univerzitu. Přestože je nedoslýchavý, tady se může přednášek aktivně zúčastnit stejně jako ostatní, má totiž přepisovatele. Ten okamžitě napíše, co slyší a text se hned objeví na Martinově tabletu.
Martin PAULÍK, student informatiky:
Spolužáci mívají třeba nejasnosti nebo nějaké dotazy a pokládají je tomu přednášejícímu a potom díky tomu já můžu taky pochopit blíže a porozumět.
Martin může sledovat on-line zápis toho, co se děje před tabulí a o čem přesně zrovna přednášející mluví.
Zdeněk CINCIBUS, přepisovatel:
Když vyučující ukazuje na tabuli, tak je potřeba do závorky napsat: ukazuje a je třeba tam napsat poznámku na jaký slite se odkazuje.
Podobně postižených studentů, jako je Martin, studuje na Masarykově univerzitě necelá stovka, a to napříč všemi fakultami i obory. Jenže profesionální přepisovatelé jsou na celé univerzitě pouze dva. Dalších deset studentů si takto přivydělává. Až vystudují, těžko na škole zůstanou.
Petr PEŇÁZ, ředitel, Teiresias – Středisko pro pomoc stud. se spec.nároky:
Vnímají to spíš jako jakousi výpomoc spolužákovi a to vede k tomu, že se o tu práci ucházejí ti, kteří někoho takhle osobně znají. Věnují se mu právě jako spolužákovi.
To by se ale mohlo do příštího roku změnit. Na podzim 2015 plánuje univerzita jako první v Česku otevřít obor přepisovatel. Absolventi pak budou moct pomáhat neslyšícím na všech vysokých školách. Jen letos se proti loňsku jejich počet zvýšil o pětinu.
reportáž Česká televize
foto: Photoxpress
Přidejte odpověď