Počet postižených je v České republice vysoký. Je to důsledek prodlužujícího se věku, ale i nárůstu počtu dětí, které se rodí s vrozenými vadami. Někdy mi připadá, že stát na tyto lidi zapomíná, píše komentátorka.
Počet postižených je v České republice vysoký. Podle statistik to bylo loni zhruba 1 077 673 lidí, tj. asi 10,2 procenta obyvatel České republiky. Je to důsledek prodlužujícího se věku, ale i nárůstu počtu dětí, které se rodí s vrozenými vadami. Někdy mi připadá, že stát na tyto lidi zapomíná.
Definice zdravotně postiženého člověka jsou různé a za Drábkovy éry na ministerstvu práce a sociálních věcí se u mnohých z nich projevilo zázračné uzdravení. Jak k tomu došlo? Jednoduše. Drábkovy úpravy zákonů způsobily, že mnoha lidem byl odebrán status postiženého. Jejich zdravotní stav však zůstával stejný. Jen peníze, které dostávali, zmizely v nenávratnu a Drábek se chlubil úsporami na ministerstvu.
Ve více než 70 procentech případů o postižené pečuje rodina či nejbližší příbuzní a v tomto případě ani oni nemohou chodit do práce a dostávají se tak opět do finanční nouze. Rodinná péče je samozřejmě to nejlepší, co může být, ovšem za předpokladu, že se stát postará o takové finance pro postižené či jejich pečovatele, aby mohli důstojně žít.
Bez zajištění buď rodinné, státní či soukromé pravidelné péče je v dnešní době bohužel téměř devět procent postižených. Mám za to, že výměna ministra Drábka byla rozhodně pozitivním krokem. Dnes záleží, v jakém časovém intervalu se ministerstvo práce a sociálních věcí vypořádá s jeho neblahým působením v tomto resortu.
Miloslava VOSTRÁ, poslankyně KSČM
Haló noviny
ilustrační foto: PhotoRack
Přidejte odpověď