V Čechách stoupá počet lidí se zdravotním postižením. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) jím trpí 10,2 procenta obyvatel. Přibylo i vrozených vad. Doba, po kterou lidé zdravotní omezení mají, se ale naopak zkrátila.
Za zdravotně postiženého se považuje člověk, který má tělesné, smyslové či duševní obtíže a kvůli nim i omezení déle než rok. Statistici situaci v ČR zjišťovali poprvé v roce 2007. Nějakým zdravotním handicapem tehdy trpělo 9,8 % lidí. Loni mělo zdravotní postižení podle Josefa Kotýnka z ČSÚ celkem 1 077 673 lidí, což je 10,2 % obyvatel.
Zdravotní postižení mají tři pětiny lidí nad 60 let. Nejvíc přibylo handicapovaných do 19 a nad 75 let. Roste také podíl osob s vrozeným handicapem. Zatímco v roce 2007 ho mělo necelých 12 % postižených, teď už téměř 14 %.
Do výsledků se tak podle odborníků promítá stárnutí společnosti. Vliv může mít i to, že lidé mívají potomky později, což se může odrazit ve zdravotním stavu dětí. Nejčastěji postižení zapříčiní nemoc, loni byla důvodem handicapu u zhruba 800 tisíc osob. Průměrně člověk se získaným handicapem žije 12,4 roku.
Dvě pětiny osob s postižením byly plně soběstačné. Bez pomoci se naopak neobešlo 11 % lidí se zdravotním handicapem. »Naprosto převažuje péče od rodiny.
Bez zajištění péče je pak devět procent lidí. Nejhorší byla situace u téměř 18 tisíc osob s těžkým a velmi těžkým postižením, které byly zcela bez pomoci,« uvedl Kotýnek.
Zhruba 21 % zdravotně postižených dostává příspěvek na péči. Plnou invalidní penzi má 14 % postižených. Podíl lidí s plným invalidním důchodem, se starobní či pozůstalostní penzí a s dávkami v hmotné nouzi se proti roku 2007 snížil. Podle Kotýnka za to mohou zřejmě úsporné vládní škrty minulých let.
Pečuje nejčastěji rodina
Například v roce 2011 se podle Ústavu zdravotnických informací a statistik v ČR narodilo 4794 dětí s vrozenou vadou, což představuje 441 narozených s vrozenou vadou na 10 tisíc živě narozených. Častěji se vrozené vady vyskytují u chlapců než dívek a u dětí matek ve vyšších věkových skupinách.
Nejvíce zdravotně postižených je mezi lidmi staršími šedesáti let, plných 59 procent. Druhou nejrozšířenější skupinou jsou lidé ve věku 45 až 59 let (20 procent).
Ve více než 70 procentech případů o postižené pečuje rodina či nejbližší příbuzní. Zdravotně postižení žijí nejčastěji ve společné domácnosti s manželem či manželkou. Nejpočetnější skupinu postižených tvoří ženatí a vdané (41 procent), následováni ovdovělými (23 procent) a svobodnými. Dvě pětiny rodinných příslušníků se starají o osoby s těžkým nebo velmi těžkým postižením.
S věkem klesá soběstačnost
Téměř tři čtvrtiny osob se zdravotním postižením mají základní či středoškolské vzdělání, osm procent vyšší odborné či vysokoškolské. Více než dvě třetiny zdravotně postižených (69 procent) tvoří nepracující důchodci.
Jak ze statistiky dále vyplynulo, úplně soběstačných je 41 procent lidí se zdravotním postižením, a naopak zcela nesoběstačných 11 procent.
„Bez zajištění buď rodinné, nebo státní či soukromé pravidelné péče je kolem devíti procent postižených. Prakticky bez pomoci tak zůstává téměř 18 tisíc lidí s těžkým postižením,“ upozorňuje Kotýnek.
Zdravotní pomůcky potřebovalo loni v ČR téměř 39 procent osob se zdravotním postižením. Se získaným handicapem žije člověk v průměru 12,4 roku.
V roce 2007 to bylo 13,6 roku. U mužů se tato doba zkrátila o 1,5 roku a u žen o 1,1 roku.
Hlavní příčinou toho, že se stane trvale či dlouhodobě zdravotně postiženým, je nemoc. Před sedmi lety způsobila handicap u zhruba 600 tisíc lidí a loni už téměř u 800 tisíc osob. Vedle nemocí jsou dalšími nejčastějšími příčinami zdravotního postižení vrozené vady a úrazy.
Haló noviny
Přidejte odpověď