Nejvyšší manažeři České spořitelny se zapojují do vytváření bezbariérové banky. Neváhají přitom vyzkoušet si roli handicapovaných. „Pouze osobní zkušenost totiž umožní pochopit skutečné potřeby handicapovaných a hledat optimální řešení,“ vysvětluje Jiří Škorvaga, člen představenstva České spořitelny.
– Dovedete si představit, že byste se musel sám vyrovnat s nějakým postižením a dále vykonával svou stávající práci?
Podobnou zkušenost, byť nanečisto, jsem zažil. Zkoušel jsem se například dostat do práce se zavázanýma očima a s bílou holí – od výstupu z metra ke svému stolu. Je to cesta, kterou chodím patnáct let a měl bych ji umět se zavřenýma očima, jenže já jsem se zhruba po deseti metrech chůze ztratil…
– Ztratil?
Brnknul jsem cestou o květináč, to mě nasměrovalo mírně jinam, a mě to pak stálo hodně stresu, než jsem se dostal ke vchodu do budovy. Tento zážitek, má osobní zkušenost, mi vlastně velmi osvětlila, že věci, které v oblasti bezbariérových přístupů realizujeme, jsou skutečně potřebné.
– Předpokládám, že odstranit květináče z cesty nestačí…
Nestačí odstraňovat pouze fyzické bariéry, důležitý je i správný přistup našich zaměstnanců. Tím, že se učíte nějakým způsobem pomáhat lidem s handicapem, rozvíjíte obecně svou schopnost empatie, schopnost naslouchat lidem a jejich potřebám. A v oblasti bankovních služeb, které jsou – navzdory tomuto digitálním věku – založeny na interakci dvou lidí, na schopnosti vcítit se do toho druhého opravdu záleží. I proto vítám tahle školení zaměstnanců.
– A mají o ně zaměstnanci zájem?
Chápu pocity lidí, kterým se na dvoudenní školení nechce jít. Řeknou si, že je to ztráta času, že stejně vše už vědí. Ale ujišťuji vás, že ve skutečnosti toho víte mnohem méně, než jste mysleli. Sám jsem to na sobě zažil. Také mi došlo, že rozsah handicapů je mnohem širší. Není to jen postižení zraku či omezení pohybu, ale v něčem handicapovaný je vlastně každý z nás a všichni se můžeme dostat do situace, kdy jsme oproti většině znevýhodněni.
– ** Toto konkrétní školení vám umožňuje získat označení Přátelské místo. Co to vlastně je?
Přátelské místo je značka, která se vztahuje ke konkrétnímu místu, tedy pobočce, jež je bezbariérová a její zaměstnanci prošli školením, jak přistupovat k lidem s handicapy i školením první pomoci – zkrátka splnila přísné podmínky Českého červeného kříže. Nicméně, všechny naše pobočky by měly být bezbariérové a přátelské – ať už s certifikátem, nebo ne. My chceme být vůči lidem bezbariéroví v každém ohledu.
– Mohou handicapovaní u vás získat práci?
Ano, i tady jsme velmi aktivní. Právě provádíme audit pracovních pozic a míst, abychom věděli, co konkrétně můžeme na trhu práce nabídnout. Například naše pracoviště v Pardubicích je plně bezbariérové a nové kolegy právě hledáme. Zapojujeme se také do programů, které například formou stáží umožní lidem s handicapem ukázat, jak naše banka funguje, co od ní mohou chtít, a že samozřejmě u nás mohou i pracovat. Tím zároveň dokazujeme našim zaměstnancům, že mít nějaký handicap nemusí znamenat omezení pracovního výkonu.
– Odborná veřejnost oceňuje, že aktivně spolupracujete s organizacemi, které lidi s handicapem zastupují. V čem je to přínosné?
Jsou nám schopni zprostředkovat vhled do světa potřeb lidí s handicapem, a to mnohem lépe, než bychom kdy dokázali my sami. Dokonce jsme některé naše činnosti na jejich doporučení utlumili či je přestali rozvíjet.
– Takových organizací je ovšem spousta, nepanuje mezi nimi rivalita?
I v této oblasti se stává, že dvě organizace zastupující stejnou skupinu handicapovaných, navrhují odlišná řešení. Oceňuji na nich však, že si vždy řeknou, co konkrétně potřebují a proč.
– Před několika dny jste oznámili, že na 26 pobočkách pilotujete novou službu eScribe, tzv. onlinový přepis pro lidi s poruchou sluchu. Jak to funguje?
Prostřednictvím speciální aplikace se na pobočce spojíme s přepisovacím centrem, které klientovi na tabletu de facto simultánně zprostředkuje to, co mu bankéř říká. Tím odpadá neefektivní a zdlouhavé dopisování si s klientem na papíru a zejména oboustranná frustrace z případného nedorozumění. Musím říct, že mně se na tom moc líbí právě nasazení moderní technologie do světa mezilidské interakce.
– Kam směřují vize České spořitelny o bezbariérovém přístupu?
Intenzivně se zamýšlíme nad naší novodobou sociální funkcí, a to v celé Erste. Samozřejmě, že dáváme spoustu peněz na charitativní a sponzoringové projekty, ale vymyslet něco se sociálním aspektem, co se přímo týká naší hlavní činnosti podnikání, tedy bankovnictví, je mnohem těžší, než jsme si na počátku mysleli.
– Můžete ty úvahy více rozvést?
Přemýšlíme o různých skupinách handicapovaných či sociálně vyloučených lidí, pro které bychom mohli provozovat řekněme neziskové bankovnictví na trvale udržitelné bázi. Pilotní projekt chceme spustit nejdříve na Slovensku a podílejí se na něm i naši zaměstnanci. Nemáme však ambici vyřešit všechny sociální problémy světa, ale zakousnout se do oblasti, kde budeme velmi prospěšní a také velmi erudovaní.
– To však bude vyžadovat nejen finanční investice…
To je pravda, avšak od naší značky, která je historicky spjatá s pojmy, jako je vzájemnost, důvěra, pomoc v místě, kde působíme, a sociálnost, se návaznost na tuto tradici tak trochu očekává.
Hospodářské noviny
Přidejte odpověď