Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová poskytla rozhovor pro Rádio Impuls, ve kterém hovořila o pomoci seniorům a zdravotně postiženým lidem ze strany státu v souvislosti s kapacitou služeb péče o tyto skupiny lidí v ČR.
Tématem diskuse byla dostupnost poskytovaných sociálních služeb a jejich budoucí vývoj.
Impuls, 3. 4. 2014
moderátorka
Jak zajistit péči pro všechny seniory a nemocné? To je téma dnešní Kauzy dne, kterou zpracovala Zuzana Černá.
redaktorka
Hospic, stacionář, léčebna dlouhodobě nemocných, chráněné bydlení nebo pečovatelská služba, to je jen několik možností v péči o seniory, kteří potřebují pomoc. Ne vše a ne všude je ale dostupné, ať už místně nebo finančně. Jaké jsou podmínky a vyhlídky do budoucna? A funguje při čekání na umístění protekce? Zeptám se ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové Tominové, která je teď na telefonu. Hezký podvečer, paní ministryně.
Impuls při svém pátrání po lidech s dobrým srdcem narazil na paní Bohumilu Haišmanovou z Plzně, která před pár lety začala objíždět pacienty a poskytovala jim domácí zdravotní péči a nakonec založila rovnou stacionář. Je tohle častý případ? Znáte to ze své praxe?
Michaela MARKSOVÁ
Tak věřím, že řada těch stacionářů vznikala právě tak, že se ukázala potřeba těch lidí někam dát přes den nemocného člena rodiny nebo třeba už seniora, který už není schopen se úplně starat sám o sobě, ale zároveň ta rodina nechce toho člověka dát do nějakého zařízení na celou dobu, chce ho mít v té rodině a pokud vím, tak ještě třeba před 10 lety těchto zařízení bylo skutečně velmi málo.
redaktorka
Kolik jich teďka funguje? Má o tom ministerstvo přehled, právě těch zařízení, které se starají o staré a nemocné přes den, když je rodina v práci?
Michaela MARKSOVÁ
K listopadu 2013 existovalo celkem 289 denních stacionářů a 70 týdenních. A je dobré dodat, že to jsou služby určené tedy pro osoby s různým zdravotním postižením, to znamená, že to není jenom pro seniory.
redaktorka
Jak je ta péče nákladná a kdo to platí? Přispívá třeba i stát, protože předpokládám, že tam jednak musí být zabezpečen kvalifikovaný personál, jednak je nutné zabezpečit provoz tak, kde se berou peníze?
Michaela MARKSOVÁ
Tak ta úhrada v těch službách je různě nastavena, ale většinou do toho jdou ty veřejné prostředky. Co se týče denních stacionářů, tak to je hrazeno podle poskytování jednotlivých služeb, ale je tam vlastně stanovené maximum, to znamená, že maximálně v současné době je to 130 korun na hodinu a ta strava je omezená buď 75 korunami za oběd nebo 170 korunami za celodenní stravu. Zase u týdenního stacionáře je to také stanoveno jen maximálně 210 korun za noc a ta strava je podobná. A je třeba zdůraznit, že taky to musí být nastaveno tak, aby tomu každému uživateli ať už je to denní nebo týdenní stacionář, zbylo alespoň 25 % jeho příjmů, což znamená, že je to většinou starobní nebo invalidní důchod, aby měl další finanční prostředky na nějaké zajištění svých potřeb, takže skutečně není možné, aby se stalo, že uživatel té služby by neměl úhradu za pobyt.
redaktorka
Každý, kdo se neobejde bez pomoci někoho dalšího, tak může požádat i o příspěvek na péči. Co když ale ten senior nebo někdo další je v zařízení dlouhodobě? Kdo ten příspěvek na péči dostane potom?
Michaela MARKSOVÁ
Příspěvek na péči, když byl zaveden, tak ta myšlenka byla, že to je na toho člověka, na toho, který tu službu potřebuje a on se může rozhodnout, jestli ho odevzdá zařízení, ve kterém je, anebo jestli bude doma a odevzdá ho nějakému člověku, který se o něj stará třeba doma.
, redaktorka
A když je v zařízení a doma pobírají vlastně jakoby ten příspěvek za něj, je to vůbec možné?
Michaela MARKSOVÁ
Pokud vím, tak to je možné, to si nějak neodporuje, protože ten příspěvek na péči je vlastně vázán na míru závislosti toho klienta nebo klientky a jak říkám, je na něm, jak on ho případně rozdělí nebo jak ho využije na tu svoji péči. Ten stát vlastně říká – ano, já jako stát jsem uznal, že tento člověk potřebuje tu péči v tom příslušném rozsahu podle úrovně nebo podle stupně té závislosti, abych se vyjadřovala správně, a jak říkám, pak na tom člověku je, jak ten příspěvek na péči a za co, konkrétně za jaké služby vlastně vydá.
redaktorka
A není to pak nespravedlivé, pokud člověk je tedy v zařízení, kde mu poskytují péči, ale doma čerpají příspěvek, i když se o něj vlastně de facto nestarají?
Michaela MARKSOVÁ
Tak ale tam se asi předpokládá, že on část toho příspěvku na péči, on nějak si musí hradit ty služby, které používá, tak jako tak to stojí peníze a ono těch 25 % příjmu, které mu musí zbýt, to může být naprosto směšná částka.
redaktorka
Paní ministryně, jak se člověk do stacionáře dostane? Má třeba někdo přednost?
Michaela MARKSOVÁ
Tohle to je na jednotlivých zařízeních a záleží na tom jednotlivém provozovateli, jak si tohle to stanoví. Tam já těžko dohlédnu, ale samozřejmě v případě, že tím zřizovatelem je kraj nebo případně obec, tak předpokládám, že tam jsou naprosto jasná daná kritéria a nemělo by se samozřejmě stávat, že někdo třeba předběhne ten pořadník, ale to já samozřejmě nemohu zaručit.
redaktorka
A co ti, kdo se tam nedostanou, protože v tom úvodu jsme zmiňovali, že jsou prostě případy, kdy lidé se nemohou protlačit přes ty čekací listiny, tak mají potom nárok na nějakou jinou podporu od státu?
Michaela MARKSOVÁ
O těch podporách od státu, já jsem vlastně o nich hovořila, ti lidé buď mají invalidní důchod, mají starobní důchod, v případě toho, že prokáží nějak ten stupeň závislosti, mají příspěvek na péči a to potom, jaké jsou dostupné služby v místě, kde ten člověk bydlí, tak to už je na té příslušné obci, případně na kraji, jak to zařídí, jak vyhodnotí, které ty služby jsou potřeba a které chybí. Tam už ten stát tolik nedohlédne.
redaktorka
Paní ministryně, česká populace stárne, na tom se určitě shodneme. Podle propočtů prognostiků bude v roce 2050 třetina z nás starších než 65 let. Vzhledem k tomu, že se zvyšuje průměrný věk dožití, ale ne věk dožití ve zdraví, dá se očekávat, že zdravotní a sociální péče bude potřeba čím dál víc. Co s tím budete dělat?
Michaela MARKSOVÁ
Tak máte pravdu, že toto se očekávat dá a vlastně celé ty změny v sociálních službách, i třeba to, že se má financování teď od 1. ledna 2015 převést na kraje s určitými podmínkami, aby ty kraje si zjistily, co vlastně, které služby jsou potřeba i na základě demografického vývoje a naplánovaly to, tak všechny tyto změny tady k tomu vedou a také to, že se bude hovořit o nějakém nadsazení důchodového systému, bude se čím dál tím víc, my budem s panem ministrem zdravotnictví jednat o tom, jak tady nastavit ty zdravotně-sociální služby takzvané, které také jsou a budou čím dál tím víc potřeba, to všechno k tomu směřuje, ale jsou to samozřejmě systémy, které je potřeba nastavit dlouhodobě a bude to vlastně nějakou dobu trvat.
redaktorka
Měl by ten hlavní díl objemu péče o staré a nemocné z nás být na státu, anebo na soukromnících?
Michaela MARKSOVÁ
Tady určitě to musí být rozloženo mezi obě ty části, samozřejmě že ten veřejný sektor v tom hraje nezastupitelnou roli, ale především to musí být rodina, která se o toho člověka má postarat.
redaktorka
Na otázky Impulsu dnes odpovídala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová. Děkuji za rozhovor, paní ministryně, a těším se někdy příště. Na slyšenou.
Zdroj: Impuls
ilustrační foto: Jari MorgueFile
Přidejte odpověď