Přibývá lidí v nouzi? Přibývá lidí, kteří se přiživují na sociálních dávkách? Dá se vůbec systém kontrolovat?To jsou otázky, jež v nedělním pořadu České televize kladl moderátor Václav Moravec ministryni práce Michaele Marksové.
Dávky v hmotné nouzi stály loni deset a půl miliardy korun. Jen na doplatek na bydlení šly ze státní pokladny dvě miliardy a 800 milionů korun. To je 168% objemu dávek vyplacených v roce 2012. V resortu práce a sociálních věcí je třeba řešit jak zákon o sociálním bydlení, tak výši důchodů anebo třeba nezaměstnanost. Jak na to?
ministryně Michaela Marksová z ČSSD a Lenka Kohoutová z ODS….
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Abychom snižovali cenu práce, to považuji za důležité, ale pokud se bavíme o aktivní politice zaměstnanosti, tak jí skutečně musíme rozdělit na dvě části, jedna z nich jsou ty jednotlivé nástroje, které jsou veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, podpora dalších aktivit, které se týkají například rekvalifikací a tak dále, a pak je ta druhá a to je zaměstnávání osob se zdravotním postižením, tady musím říci, že mě těší, abych pořád nebyla kritická, že tato vláda teď mění zákon o zaměstnanosti, což je ještě z naší dílny z Nečasovy vlády a vrací statut osoby zdravotně znevýhodněné, protože to je velká pomoc, to jsou lidé, kteří mají takzvaný nutný stupeň invalidity, neberou invalidní důchod, ale zůstávají v dlouhodobé nezaměstnanosti. To musím říci, že toto je správně a pak je tady ta věc, která se týká zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a tam jsou dvě větve problémů. Jedna je to pomoc v aktivní politice zaměstnanosti nejrůznějšími příspěvky pro zaměstnavatele a ta druhá větev je změna v posuzování lidí se zdravotním postižením, protože mnohdy posudkoví lékaři je trestají odebíráním invalidních důchodů a tam se prostě musí změnit systém. Stejně tak, pokud se vůbec bavíme o naplňování, pane Moravče, tak pak je to o tom, že musíme změnit trošku fungování úřadů práce a tady musím říci, že opravdu díky výbornému chování a výborné práci úředníků úřady práce fungují, protože to, co udělalo Drábkovo vedení s úřady práce na počátku, byl velký problém, a my se z něj budeme vzpamatovávat ještě mnoho let.
A za přihlížení, já se jen omlouvám, paní exposlankyně.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
To tedy já souhlasím, že se z toho budeme vzpamatovávat ještě mnoho let, a byla to vaše vláda.
Ale za přihlížení vašeho premiéra, vašeho předsedy politické strany.
Lenka KOHOUTOVÁ,
víte, že já jsem dlouhodobě tento problém kritizovala a byla jsem v koalici opozičník, protože to jsou věci, se kterými já jsem se vůbec nemohla smířit jako člověk, který mnoho let pracoval s lidmi ohrožených sociálním vyloučením, stejně tak jako s lidmi se zdravotním postižením.
Škoda, že na vás pan premiér Nečas tehdy nedal a nechal Jaromíra Drábka na ministerstvu práce a sociálních věcí včetně té reformy úřadů práce, když jsme u úřadů práce tak už Rusnokova překlenovací vláda významně posílila úřady práce a to právě o sedm stovek lidí a to personální posílení se mělo projevit právě v lepším uplatňování politiky, aktivní politiky zaměstnanosti, o které jsme se bavili a o částkách. A podle generální ředitelky Úřadu práce Marie Bílkové se už posílení úřadů práce projevuje, i když je nezaměstnanost v České republice vysoká.
Michaela MARKSOVÁ,
Pro mě zásadní věc, která také souvisí se zaměstnaností, je práce s lidmi, s těmi lidmi, kteří jsou nějakým způsobem ohroženi i na trhu práce…..ale naprosto nám chybí lidé na terénní sociální práci a to s sebou nese další obrovské následky, protože, když máte ty velice deprivované regiony, máte dlouhodobě nezaměstnané, tak je zásadní s těmito lidmi pracovat, aby neztratili pracovní návyky, aby je znovu nabyli, aby děti viděli vzory, že rodiče chodí do práce. To považuji také za nedílnou součást této strategie, například.
…že mi řeknete počet lidí, kteří se na tom sociálním šetření, práci v terénu budou podílet.
Michaela MARKSOVÁ,
Ano, to je těch 1200 lidí, o kterých hovoří paní generální ředitelka Bílková, kteří nám teďka chybí na úřadech práce tak, aby se to sociální šetření a ta práce s lidmi mohla efektivně dělat, to je úplný základ. Pak je ještě jiné číslo, které hovoří o posílení sociální práce na obcích například. Další konkrétní věc, která v takové strategii musí být, je nastavení spolupráce mezi zřizovateli škol, zejména středních škol, protože nám chybí technické obory a nemůžeme oddělit tuto záležitost od nějakých opatření na trhu práce. Musí v tom kterém kraji být úzká spolupráce škol a úřadů práce a zaměstnavatelů samozřejmě v neposlední řadě, kteří si řeknou, co potřebují, to je další bod.
Co to je podpora sociálního podnikání jakožto specifického typu ekonomické činnosti?
Michaela MARKSOVÁ,:
To je to, že budeme podporovat vznik, mám vysvětlovat tady, co to je sociální podnik? To jsou vlastně firmy, jejichž účelem není zisk, ale jejichž účelem je zaměstnat různě znevýhodněné skupiny obyvatel, ať už to jsou osoby se zdravotním postižením nebo zase jsme u lidí, kteří jsou třeba dlouhodobě nezaměstnaní a kteří mají nějaké lepší podmínky než klasické firmy, aby mohli tuto práci dělat.
Vy mi ale neřeknete jak. Vy mi říkáte a rozvíjíte obecné fráze, co je sociální podnik, ale neříkáte mi, promiňte.
Michaela MARKSOVÁ:
My můžeme snížit odvody na sociálním pojištění. Můžeme je nějak zvýhodnit daňově a tak dále.
Jak?
Michaela MARKSOVÁ:
Jak, jak?
Ptám se jak daňově zvýhodníte.
Michaela MARKSOVÁ:
Na to já čekám, až my spočítají lidé, jaké jsou možnosti, jak to může vypadat, co si ještě ten státní rozpočet může dovolit a co ne. Nezapomeňte, že my jsme na úplném začátku naší vlády a já vám tady nebudu říkat čísla, o kterých si nejsem jistá, že je opravdu máme spočítané.
Tomu bych rozuměl, ale zároveň očekávám, že když někdo chce předvést kompetentnější vládnutí oproti tomu, co předváděly vlády předchozí, takže má nějakou koncepci a propracovanost, protože už existují dokumenty a materiály, ale vy zatím mi toto neprokazujete.
Michaela MARKSOVÁ,
To se vám opravdu strašně omlouvám, ale já se v současné době zabývám tím, co je teď na řadě, co teď řešíme. Řešíme zvyšování důchodů, řešíme porodné na druhé dítě. To jsou ty zákony bezprostředně, kterými se zabývám, takže já v současné době vám neřeknu třeba o kolik, jakou částku budeme zvýhodňovat podniky sociální. To vám neřeknu, to se omlouvám.
To bych očekával, když je tady rekordní nezaměstnanost v této zemi, kterou jste zdědili. Promiňte, paní exposlankyně, u vás vy tady kritizujete vlády sociální demokracie i vlády Jiřího Rusnoka.
Michaela MARKSOVÁ
No, ale to už bylo hodně dávno.
Teď myslím ale kroky, které vláda vedená sociálními demokraty se chystá učinit, jako je zvyšování minimální mzdy. Vy tvrdíte, že zvýšení minimální mzdy povede k větší nezaměstnanosti v této zemi. Podívejme se na aktuální data, jsou z bleskového výzkumu pro dnešní otázky, jsou to data ze sociologického šetření TNS AISA v dlouhodobém projektu Trendy Česka. Obyvatelé Česka jsou přející, co se týče navyšování minimální mzdy, tedy podporují krok vlády premiéra Bohuslava Sobotky, celkem 82 % lidí by bylo pro zvýšení minimální mzdy, z toho celých 50 % je rozhodně pro. Jak bylo řečeno, za pár okamžiku uvidíme snad ta data z exkluzivního průzkumu společnosti TNS AISA pro Českou televizi, který se uskutečnil od 24. dubna do 30. března na reprezentativním vzorku 1200 lidí. Socioložka, spoluautorka výzkumu Trendy Česka Eva Králová komentuje výsledky výzkumu v rozhovoru pro dnešní Otázky těmito slovy.
Eva KRÁLOVÁ, socioložka, TNS AISA:
Pro zvýšení minimální mzdy jsou jednoznačně lidé, kterých se to nejvíce může osobně týkat, tedy ti, kteří mají spíše základní vzdělání nebo střední bez maturity, tak tam téměř 90 % se vyslovilo, že by chtělo zvýšit minimální mzdu. 50 % je pak o tom naprosto rozhodnutých.
Interpretuje nejnovější data socioložka, spoluautorka výzkumu Trendy Česka 2014 Eva Králová. Na otázku voliči kterých politických stran jsou vstřícnější ke zvyšování minimální mzdy a kteří se naopak k tomuto kroku staví rezervovaně, odpovídá Eva Králová i těmito slovy.
Eva KRÁLOVÁ
Mezi zastánce minimální mzdy jednoznačně nejvíce patří voliči levicových stran, v první řadě pak KSČM, kdy 70 % je naprosto přesvědčená o tom, že je to správný krok. Na opačné straně jsou voliči pravicových stran, zejména pak TOP 09, kde pouze 18 % voličů je přesvědčeno o tom, že zvýšení minimální mzdy je správné rozhodnutí.
Dodává v rozhovoru pro dnešní otázky socioložka a spoluautorka výzkumu Trendy Česka 2014 Eva Králová ze společnosti TNS AISA. Když kritizujete, to zvýšení minimální mzdy, říkáte, že trh práce přijde o pracovní místa, jestliže se zvyšuje minimální mzda o kolik pracovních míst přišel trh práce, když loni došlo ke zvýšení minimální mzdy o 500 korun?
Lenka KOHOUTOVÁ:
Ty statistiky úplně neznám, protože takové statistiky se například u zaměstnávání třeba lidí se zdravotním postižením, kteří nejvíce pracují za minimální mzdu tam, kde jsou v chráněném pracovním prostředí, tak to úplně říci nemohu.
No protože, promiňte, paní exposlankyně, ty statistiky totiž nejsou.
Lenka KOHOUTOVÁ,
No, já jsem vám to teď řekla, že ty statistiky se nevedou.
Ano, a proto se ptám, proč říkáte, že zvyšování minimální mzdy připravuje trh práce o pracovní místa, když nejsou statistiky?
Lenka KOHOUTOVÁ,
Sociální balík podpor veškerých je jen jeden, pane Moravče, a jestliže se nám na jednom vstupu něco zvýší, což my tady tím zvýšením minimální mzdy říkáme zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají …..v podstatě za minimální mzdu pracuje minimum lidí, ale ti jsou z těch nejslabších skupin vzdělanostních…. pak je to tak, že zaměstnavatel místo třech zaměstná jen dva anebo jenom jednoho.
Počkejte, ale to je vaše domněnka. Nejsou tvrdá data, která by….
Lenka KOHOUTOVÁ
Vy pracujete také s mnoha domněnkami, když děláte tento rozhovor.
Ne, já jen se ptám, kde berete podklady pro vaše tvrzení, že zvyšování minimální mzdy.
Lenka KOHOUTOVÁ,
Například při diskusi se zaměstnavateli z řad zdravotně postižených, kdy také vloni, byla sice zvýšena mzda na osm tisíc, ale když byla mzda zvýšena na 8,5 tisíce, tak u lidí se zdravotním postižením nebyla zvýšena. To nevím, jestli víte a teď není řečeno, že například u těchto lidí nebude minimální mzda zvýšená, a to skutečně může být problém, protože na chráněném pracovním trhu se může stát a opravdu se to může stát, že tito lidé budou bez práce. To je jedna věc. Pokud si říkáme, jestli to zatíží nebo nezatíží a můžeme předpokládat, že toto by mohlo zatížit státní rozpočet, tak se tím musíme zabývat. Protože to jsou jednoznačně lidé, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením. Sociálním vyloučením je postižen ten, kdo může přijít o práci. O práci může přijít anebo se k ní vůbec nedostat, to jsou, jak to tady paní ministryně říkala, například absolventi do 25 let, lidé určité věkové kategorie, ale to jsou třeba také navrátilci z léčeben, pro které možná by bylo dobré to sociální podnikání, i když tady nesouhlasím, že sociální podnikání není za účelem zisku. Ziskové i neziskové, akorát tam je to vždycky za účelem zisku a je tam jenom jiná forma přerozdělování, ale tady v tomto směru jsou to třeba lidé, kteří se vrací z vězení, jsou to děti z dětských domovů, pro které my nemáme připraveno pracovní uplatnění a tady mohou pomoci všechny nástroje aktivní politiky zaměstnanosti,…
Já se vám omlouvám, ale vy jste mi odběhla od minimální mzdy.
Lenka KOHOUTOVÁ,:
Ne, ne, já se vám k tomu vracím teď. V případě, že ale my budeme klást překážky a minimální mzda je jedna z těch překážek pro zaměstnavatele, tak se nám bude stávat čím dál tím častěji, že budeme mít problém se zaměstnáváním lidí, kteří jsou z té kategorie, která je hůře zaměstnavatelná, jsou tady nějaké problémy, a já jsem názoru, že těch překážek má být co nejméně. Já dokonce bych začala vést diskusi na téma, jestli vůbec potřebujeme minimální mzdu, protože pak to tady tvoří takové nešvary, jakože někdo dostane minimální mzdu a na ruku dostane další peníze, protože zaměstnavatel ji krátí, protože má vysoké odvody a je tady předpoklad k tvoření šedé ekonomiky.
Takže i v Německu vláda Angely Merkelové, která má minimální mzdu?
Lenka KOHOUTOVÁ,
Například Švédové ji nemají. Nemají všechny státy. Ano.
Ale tam pak také záleží na sociálním systému. Já se vás ptám, jestli Angela Merkelová špatně dělá svoji politiku, když má minimální mzdu?
Michaela MARKSOVÁ
Ona ji teprve bude zavádět teď tato vláda.
Lenka KOHOUTOVÁ,
Ano, přesně tak.
Ale došlo k tomu schválení, proto se ale ptám, je to strana, která je ODS blízká.
Lenka KOHOUTOVÁ,
Proto říkám, že srovnáváte nesrovnatelné, protože Angela Merkelová, kdyby do toho nebyla nucena, tak v životě minimální mzdu nezavede. Ona pod jistou tíhou tlaku.
Ale zároveň předpokládám, že jestliže Angela Merkelová je kompetentní politik, že pokud by to byl nekompetentní krok, který výrazně poškodí německý trh práce, tak by ho asi nezaváděla.
Michaela MARKSOVÁ
Tady je možná potřeba dodat, že už do té doby v Německu byla minimální mzda v řadě těch kolektivních smluv, takže ono to úplně není, že ta země stanovuje….
Lenka KOHOUTOVÁ,
Toto obecně jde řešit kolektivními smlouvami.
Paní ministryně, když jste se tím přihlásila o slovo, tak vy máte představu, když tedy nemáme v Česku analýzy, jak se projevuje zvýšení minimální mzdy, necháte si ty analýzy apropó udělat, co udělalo zvýšení minimální mzdy o pětistovku?
Michaela MARKSOVÁ,
Tak vzhledem k tomu, že máme v programu její zvýšení, tak musíme vědět, co to udělalo v tuhle chvíli. Ale já bych chtěla říct jeden zajímavý údaj, za prvé my jsme zkoumali různé mezinárodní analýzy včetně například nějaké studie univerzity ve Vermontu, která se zabývala těmi nejhůře placenými zaměstnáními ve Spojených státech a kolegové nenašli nic, co by říkalo, že zvýšení minimální mzdy zvyšuje nezaměstnanost.
Máte tedy také představu, když v programovém prohlášení vlády máte tu větu, že minimální mzda bude zvyšována tak, abyste postupně přiblížila 40% průměrné mzdy v zemi. Tak kdy dojde k dalšímu zvýšení minimální mzdy a o jakou částku?
Michaela MARKSOVÁ
My v současné době začínáme hovořit se zaměstnavateli a začínáme hovořit o částce 500 korun, ale jak říkáte, je to samozřejmě dlouhá cesta. Ale já bych chtěla ještě říci jedno číslo, že tedy minimální mzda je 8500, ale hranice chudoby je tady asi 9600, což znamená, že bohužel dnes ti lidé, kteří tady poctivě pracují osm hodin denně, tak se vlastně dostávají do takzvané příjmové chudoby. A říkat, že se nemá minimální mzda zvýšit, to podle mě skutečně nejde.
A vy tedy chcete ruku v ruce, aby ta minimální mzda se zvyšovala vždy k začátku roku a vaše představa je o 500 korun k 1. lednu příštího roku?
Michaela MARKSOVÁ,
To jsem zatím takhle konkrétně neřekla, protože jak říkáte, nám chybí ty studie, ale jakoby ten první nástřel je 500 korun, a to jak se na to dívají zaměstnavatelé, jaká čísla nám vyjdou, to musíme teprve diskutovat, my samozřejmě především chceme, jestliže se tohle stane, aby na tom byla shoda. My jsme začali…, jak přišla nová vláda, tak skutečně začala každý měsíc se scházet tripartita a chceme shodu i na straně zaměstnavatelů.
Takže návrh je zatím o 500 korun na 9 tisíc.
Michaela MARKSOVÁ
Ale to je, říkám, úplný začátek k debatě.
Výplaty sociálních dávek
Řeč byla o sociálních dávkách. Jak už zaznělo v samotném úvodu tohoto pořadu, na dávkách v hmotné nouzi se vloni vyplatilo žadatelům celkem víc než 10,5 miliardy korun. Podívejme se na data mezi ročně rostly všechny položky, příspěvky na živobytí z necelých 6 miliard na loňských 7,5 miliardy u doplatku na bydlení je nárůst ještě strmější. Zatímco v roce 2012 šlo o miliardu a 670 milionů korun, vloni už o 2 miliardy a 800 milionů.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Já bych s paní ministryní diskutovala o tom, že bych odtrhla posuzování dávek pro osoby se zdravotním postižením z úřadu práce a toto bych i se sociálními pracovníky přesunula tam, kde by se udělaly pracovní týmy – na České správě sociálního zabezpečení. Tak by ty počty nemusely být tak vysoké, to je jedna věc. Takže to posuzování podle zákona o sociálních službách a dávkách pro osoby se zdravotním postižením bych přesunula na úplně jiný odbor a stejně tak bych začala vést diskusi nad tím, jakým způsobem bychom znovu začali spolupracovat s obcemi na sociální práci, protože se ukazuje časem a je prokazatelné, že jsem byla ten, kdo říkal, že toto nic dobrého nepřinese, odtržení sociální práce od obcí….
Michaela MARKSOVÁ,
…zase jsme u toho nárůstu hmotné nouze a těch dávek a že část toho nárůstu je nepochybně způsobena tím, že tam neprobíhá sociální šetření. To znamená, že tam je nějaké zneužívání.
Přidejte odpověď