Včasná kochleární implantace je důležitá pro to, aby se dítě naučilo slyšet a mluvit,“ říká vedoucí rehabilitační části Centra kochleárních implantací u dětí FN Motol PhDr. Eva Vymlátilová.
– Přibližně tři z tisíce nově narozených dětí neslyší. Kdo na vadu upozorní jako první?
Jsou to obvykle rodiče. Někdy se dokonce stává, že jim pediatr jejich podezření vyvrací s tím, že jsou zbytečně úzkostní. Přitom je důležité, aby byla správná diagnóza stanovena co nejdříve a aby byla co nejdříve zahájená logopedická péče. Včasnost operace je pro využití implantátu velmi důležitá.
– Jak se provádí diagnóza?
Velikost sluchových ztrát hodnotí foniatr. Tam, kde to dovoluje věk a mentální úroveň dítěte, se k vyšetření sluchu nejprve používají subjektivní vyšetřovací metody. Ty jsou závislé na spolupráci dítěte, jež reaguje na zvukové či řečové podněty. Důležité jsou výsledky objektivních audiologických metod.
– Je pro práci s neslyšícími dětmi nutné umět znakovou řeč?
Je, a to zvláště u nejmenších dětí. V prvním období života dítěte by měla být základním prostředkem dorozumívání u všech kandidátů operace a je důležitá i po zákroku. Zvuky se dítě naučí rozlišovat za 6 měsíců po operaci, ale v průměru 2 roky trvá, než začne rozumět jednoduchému rozhovoru a používat krátké věty. Znakovou řeč lze využít i při budování řeči mluvené.
– Jak je to s rehabilitací?
Rehabilitace vždy musí začít už před operací. Je zaměřená nejprve na celkový rozvoj dítěte, jeho schopnost komunikovat. Klíčovým úkolem předoperační péče je však příprava dítěte na spolupráci při nastavování řečového procesoru, k němuž poprvé dochází 6 týdnů po operaci, teprve poté se kochleární implantát stává funkčním. Pooperační péče pak znamená dlouhodobý proces, při němž dítě rozvíjí schopnost slyšet a mluvit.
– Co vás přivedlo k rozhodnutí pracovat v Centru kochleárních implantací u dětí?
Naše pracoviště bylo vždy zaměřeno na problematiku sluchových vad. Tehdy bylo téměř nemožné naučit neslyšící děti mluvit. Pak se objevily kochleární implantáty a s nimi možnost změnit život těchto pacientů. Oslovilo mě to, a tak jsem se z velké části podílela na přeměně oddělení na Centrum kochleárních implantací u dětí. Jeho výsledky jsou dnes srovnatelné s výsledky významných zahraničních center, někdy dokonce i lepší. Je zde dobře zajištěna péče o kandidáty i uživatele kochleárního implantátu a podílejí se na ní odborníci několika profesí. 66 procent dětí s kochleárním implantátem dnes navštěvuje běžné základní školy, to myslím mluví za vše.
– Jak probíhá váš pracovní den a jak trávíte volný čas?
Je opravdu pracovní od rána do pozdního odpoledne. Věnuji se neslyšícím dětem a jejich rodičům, diagnostice a psychoterapii u dospělých s poruchami hlasu a řeči. Dost času věnuji administrativě. Relaxuji nejraději u knížky. V létě chalupařím, cestuji, jezdím na kole. Velkou radost mi dělá můj malý vnouček, s nadšením pozoruji, jak rychle se učí mluvit. To zaměření na jeho řeč je zřejmě tak trochu profesní deformace.
PhDr. Eva Vymlátilová
Klinická psycholožka, vedoucí foniatrického oddělení a rehabilitační části Centra kochleárních implantací u dětí při Klinice ušní, nosní a krční 2. LF UK a FN Motol. V současné době se věnuje především diagnostice neslyšících dětí a psychologickému poradenství i psychoterapii jejich rodičů. Je autorkou řady přednášek a publikací zaměřených na problematiku kochleárních implantací u dětí. Působí také jako lektorka skupinové psychoterapie a je soudní znalkyní v oboru zdravotnictví se specializací na psychologii neslyšících.
Kochleární implantát zprostředkovává neslyšícímu jedinci sluchové vjemy přímou elektrickou stimulací sluchového nervu uvnitř hlemýždě vnitřního ucha. Přístroj funguje na bázi přenosu energie a signálu pomocí elektromagnetické indukce.
MF Zdraví
Přidejte odpověď