Proč jsou sociálně vyloučení invalidé v Přerově chudáci?

Před několika lety si zřídil pan Mirga v Přerově na Dluhonské ulici za nadjezdem ubytovnu pro nezaměstnané, sociálně potřebné lidi. Ti jsou odkázáni na milost ubytovatele..

 

Ubytovna byla zřízena v bývalém zařízení staveniště tzv. VD dřevěné baráky. Tyto baráky se stavěly v letech 1975 – 1985 na stavbách jako dočasné ubytovny pro dělníky. Životnost těchto ubytoven byla stanovena na 15 let. Stavěla jsem tyto ubytovny jako stavbyvedoucí na Vodním díle Gabčíkovo, Ľuboreč, Králova na Slovensku a při výstavbě Černého mostu v na stavebním dvoře v Praze­Kyjích, proto vím, o čem píši.

Většinou byly konstrukce ucelených dřevěných panelů tloušťky 10 cm postaveny na plotni z cestních panelů. Po položení izolace proti zemní vlhkosti se na podlahu zřídila betonová mazanina a na ni podlaha PVC. Jsou to třítaktové budovy, kde centrální chodba rozděluje po obou stranách jednotlivé místnosti o ploše 10 – 20 m2. Součástí každé ubytovny byla společná sprchová místnost a WC. V době výstavby se používala dřevěná okna bez těsnění a běžné dřevěné dveře. Takže o komfortu bydlení v těchto ubytovnách se neuvažovalo.

 

Odkázáni na milost ubytovatele

Pan Mirga časem díky našemu štědrému sociálnímu systému sestěhoval z různých koutů republiky postižené lidi a invalidy do této ubytovny a inkasoval jejich sociální dávky s tím, že jim poskytuje veškerou starostlivost jak zdravotní, tak sociální, a vzhledem k jejich mobilitě i stravu. Jak to dopadlo, jsme se přesvědčili při kontrole v ubytovně, kdy bylo zjištěno, že tito ubytovaní invalidé jsou v zimě bez zimního oblečení, bot, dostávají jenom sporou stravu a vzhledem ke své mobilitě a tomu, že jsou absolutně bez peněz, jsou zcela odkázáni na milost ubytovatele.

Proto lidé z města a blízkého okolí uspořádali sbírku šatstva, bot a jiných potřebných věcí pro tyto lidi. Jak skončily tyto věci, jsem nezjistila, ale sama jsem vloni odnesla dva pytle oblečení do tohoto zařízení, označené jako věci pro muže a ženy. Ještě, než jsem se s autem otočila, dvě tzv. ošetřovatelky odnesly pytel se ženským oblečením, a já vím přesně proč. Vyberou si, co se hodí jim a ostatní rozdělí.

Ubytovna se nachází za velkým železničním nadjezdem, kde sklon komunikace je odhadem 30 procent, a to z obou stran. Komunikace NEMÁ chodníky ani na jedné straně, protože je tak úzká, že se na ní stěží objedou dva kamiony, které denně jezdí do areálu chemičky, která má vrátnici proti ubytovně.

Ubytovaní invalidé nemají šanci vozíkem sami překonat nadjezd, aby se dostali do města. Na druhou stranu, na co by tam chodili, když jejich peníze má pan Mirga. Tedy jednak vzhledem ke sklonu nadjezdu nemají šanci vidět za horizont, a co je důležitější, ani projíždějící auta nemají šanci včas reagovat na vozíčkáře nebo jen chodce na nadjezdu. Když tedy překonají tuto životu nebezpečnou část komunikace a dostanou se na křižovatku ulic Dluhonské a Tržní, dostanou se do neřešitelné situace.

 

Ubytovna nesplňuje podmínky kvalitního bydlení

Po šťastlivém přežití cesty nadjezdem zůstanou stát v křižovatce, protože nalevo k Baumaxu je rozbitý betonový chodník z dlaždic bez nájezdu pro vozíčkáře. Takže cesta k Baumaxu a dále k Lidlu a Kauflandu je pro ně uzavřena. Napravo není z jejich strany žádný chodník! Tento je vybudovaný jenom pro prodejnu Nissan. Část od křižovatky je samé bláto (bývalý trávník), kde má problém projet i cyklista. Projet tříproudovou komunikaci do obytné části Dluhonské nemají šanci, protože v křižovatce není přechod pro chodce.

Vzhledem k enormně frekventované komunikaci směrem na Olomouc mají jedinou šanci, a to vrátit se zpět do ubytovny nebezpečným nadjezdem. A tak nákup v blízkém Tescu, vzdálenějším obchodům na Velké Dlážce a dále ve městě, je pro tyto lidi jenom chiméra. Přitom nejde jenom o nákupy, lidé jsou přece komunikativní bytosti, potřebují kontakt s jinými lidmi, a ne být odkázáni jenom na čtyři holé stěny a denně ty samétváře.

Ubytovna nebyla roky rekonstruována, nesplňuje dnešní podmínky kvalitního bydlení. Je to o to potřebnější, že v ní žijí většinou lidé na lůžku, vozíčkáři, staří lidé, kteří vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu potřebují v zimě teploty kolem 25°C v pokojích. Tato podmínka za současného stavebního stavu ubytovny není splnitelná.

Objekt není zateplený, v podlahách není tepelná izolace a o izolaci stropů několik desítek let po životnosti silně pochybuji. Kromě toho jeden trakt budovy je orientovaný na sever, kde celoročně nesvítí slunce, a tedy i v létě v případě nepříznivého počasí je nutné zatopit. Silně pochybuji o tom, že by to ubytovatel pro tyto lidi dělal.

Nabízí se otázka, kdo za popsaných okolností povolil užívat tento objekt na dlouhodobé bydlení nemocných lidí, když není vhodný ani pro zdravé? Dle uživatelského itineráře a technické zprávy k výstavbě měl být objekt dávno zlikvidovaný a v případě jeho ponechání využívaný jen jako skladové prostory. Všichni nadávají, že z Přerova se stává odkladiště sociálně potřebných a někdy i nepřizpůsobivých občanů.

Jenomže to není vinou štědrého sociálního systému, který nezaměstnaným a dlouhodobě pobírajícím dává měsíčně na jednotlivce skoro 8 tisíc Kč. Je to vinou toho, kdo povoluje zřízení ubytoven ve stavebně nedostatečných objektech.

Co na tom, že kdysi byly objekty zkolaudovány jako ubytovny. Pokud jejich současný stav tomuto účelu nevyhovuje, není důvod, proč by měl mít nadále tento status a umožnit obohacování jednotlivců na úkor potřebných. Podobná situace je i s ubytovnou bývalého ČSD naproti nádraží. Objekt byl kdysi zkolaudován jako ubytovna, pak od povodně 1997 byl skoro 20 let nevyužívaný, a hle, znovu je tam ubytovna!

Zjišťoval někdo z kompetentních, jestli ještě po tolika letech splňuje bezpečnostní, zdravotní, hygienické, požární a jiné předpisy? Byl ten objekt znovu zkolaudován jako ubytovna? Byly tam vyhotoveny nové revizní zprávy a ostatní posudky jako u každé stavby? Na základě čeho bylo vydáno povolení k opětovnému užívání této budovy jako ubytovny, když zřejmě před uvedením do opětovného provozu nebyly vykonány žádné stavební úpravy?

Tak proč se divíme, že se do Přerova stěhují podobní lidé, jaké ubytovává pan Mirga a ostatní majitelé ubytoven? Vždyť jim to úředníci Magistrátu města Přerova sami umožňují svou benevolencí. Ale dokdy?

ilustrační foto: Flickr.com