Konec dětských ozdravoven

Ozdravovnám, kam se jezdí léčit děti z oblastí postižených smogem, hrozí krach. V Česku zbyla už jenom čtyři taková zařízení, docházejí jim ale peníze a konec roku zřejmě nepřečkají. Kvůli znečištěnému ovzduší přitom u nás každý rok předčasně zemře až 6000 lidí.

reportáž Česká televize

Je to tu fajne, říká patnáctiletá Adéla. Doma v Ostravě se občas dusí, do Krkonoš přijela na tři týdny, nadýchat se čerstvého vzduchu a na chvíli zapomenout, že má vážné potíže.

Adéla TOMANOVIČOVÁ, pacientka, Pec pod Sněžkou:
S astmatem, blbě se mi dýchá, protože ten vzduch je tam špatný a tady je to pro mě lepší o dost.

Jenže Adéla a její spolužáci jsou asi poslední, kdo tuhle šanci dostal. Ozdravovnám, které žijí hlavně z peněz od zdravotních pojišťoven, klesají každý rok příjmy o víc než dva miliony.

Jaromír HEJZLAR, ředitel Sdružení ozdravoven a léčeben, Trutnov:
Celý objem peněz za rok 2013 dělá asi 14,5 milionu korun. Když se vybere na zdravotním pojištění 230 miliard, tak je to směšná částka.

Ještě v roce 1994 bylo v Česku ještě přes 20 takovýchto ozdravoven s kapacitou 1200 lůžek, teď už zbyly jen 4.

Jaromír HEJZLAR,
Je mi z toho smutno. Pro nezájem zdravotní veřejnosti, myslím ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovny, dětské ozdravovny skončí se svou činností.

Oldřich TICHÝ, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny, Praha:
VZP v loňském roce ozdravovnám 8 milionů korun, v letošním roce posílá do ozdravoven stejnou částku.

Z toho ale musí ozdravovny pokrýt i výpadek stokorunového regulačního poplatku. A tak zatímco loni mohli za osm milionů ošetřit skoro 700 pacientů, letos jich bude víc než o stovku méně.

Pro koho jsou ozdravovny, jako je ta vaše, určené? Petr KRAUS, ředitel Dětské ozdravovny Bedřichov:
Dětské ozdravovny obecně jsou odborné léčebné ústavy, kde se léčí děti od tří do patnácti let. Tu péči vlastně poskytujeme dětem, které mají problémy se tím, že žijou vlastně v nezdravém životním prostředí, jsou to děti v rekonvalescenci, jsou to děti, které mají nějaké špatné vlastně životní návyky. To znamená může to být obezita, naopak nechutenství, co se týká toho nezdravého životního prostředí, tak to jsou vlastně alergici, astmatici, chronici.Jak zaznělo, trápí vás nedostatek peněz. Je vůbec něco, co by mohlo takto odborná lékařská zařízení nahradit?

Petr KRAUS,
No, nahrazení, to asi těžko. Já si nedokážu představit, pokud dítě žije prostě v roce, kdy nebo v období, v tom roce, kdy vlastně jsou zhoršeny klimatické podmínky, Ostrava, Děčín, Ústí, Praha, tak si nedokážu představit jak nejlépe tomu dítěti pomoct, než ho prostě z toho prostředí vzít alespoň na těch jednadvacet dní ho prostě přesadit do Krkonoš nebo do nějakého horského prostředí.

co by podle vás tedy mohlo budoucnost těchto ozdravoven v Česku zachránit.

Petr KRAUS,
Je to strašně jednoduchý. Já si myslím, že každý pediatr by měl rodičům nabízet takovouhle možnost, protože máme samozřejmě zpětnou vazbu, že většinou ty rodiče o tom nevědí, dozvědí se o tom vlastně od kamarádky, která tam byla s dítětem. Takže určitě, určitě větší propagace od pediatrů směrem k rodičům. Samozřejmě zdravotní pojišťovny by měly nějakým způsobem taky tu propagaci asi zlepšit.

Děkuji vám, hezký večer.