Počítačový program liberecké univerzity na ovládání PC hlasem otvírá těžce postiženým lidem cestu do života. S počítačem nikdy nepracovali, teď mohou napsat soukromý dopis, někteří najdou i zaměstnání.
U počítačů sedí čtyři lidé ne starší třiceti let a mluví s počítačem. Vlastně mu diktují povely a on je poslušně plní. Nedokáží pohybovat rukama, ale hlas jim nahrazuje nejen klávesnici, ale i myš.
Na obrazovce volí pouhým hlasem nejrůznější pokyny. Vybírají dvojklik, kliknutí pravým tlačítkem, escape nebo podržení tlačítka. A pak – píší. Napíší i ryze soukromý e-mail tak, aby se jeho obsah dozvěděl opravdu jen člověk na druhém konci internetu. Banalita? Ne. Pro skupinu těžce handicapovaných z Libereckého kraje to byl zatím jen nerozlousknutelný oříšek, bez cizí pomoci se totiž při práci na počítači neobešli.
Teď díky libereckým vědcům a evropskému projektu mění sny ve skutečnost a stávají se soběstačnějšími.
V Jedličkově ústavu se nepohybliví lidé učí v tříměsíčním kurzu ovládat programy MyVoice, MyDiktate a Newton Dictate, kterými ovládají počítač bez použití rukou. Mění tak mluvené slovo v psaný text.
Programy vyvinul před osmi lety vědecký tým liberecké univerzity pod vedením profesora Nouzy. První dva jmenované programy dnes prodává liberecká firma Fugasoft, která má s univerzitou licenční smlouvu. Lidem, co nedokáží ovládat ruce, zlepší život, mnozí díky programu dokonce dokáží najít práci.
Každý pátek jezdí učit zájemce o kurz lektoři obecně prospěšné společnosti Polovina nebe. Kurz platí Evropský sociální fond a účastníci jej mají zadarmo. „Pro mnohé účastníky je to zcela revoluční. I v těch nejintimnějších záležitostech jsou odkázáni na druhé, nikdy nemohli pracovat na počítači, psát. Všechno museli diktovat někomu dalšímu, teď si to mohou napsat sami.
Takový kurz jim taky velmi zvedne sebevědomí, protože se stávají samostatnějšími. Je to důležitý rozměr, možná důležitější než možné získání zaměstnání,“ vysvětlil význam speciálního programu pro těžce postižené Tomáš Pavlů ze společnosti Polovina nebe.
Po nějaké době dostanou účastníci kurzu počítač k vypůjčení a mohou si věci zkoušet doma. Do tří měsíců se počítač naučí rutinně ovládat.
„Do kurzů přijdou lidé, kteří si celý život mysleli, že s počítačem nemohou pracovat, protože nemají pohyblivé ruce. Náš program to ale vyvrací a otvírá jim cestu ke kvalitnějšímu životu. Mám ohromnou radost z toho, že se dostává stále víc mezi lidi. Desítky lidí už kvůli tomu žijí lépe,“ zmínil profesor Jan Nouza, proděkan Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií liberecké Technické univerzity a autor programů.
Společnost Polovina nebe už díky nim od roku 2006 proškolila 103 lidí s těžkým postižením. Práci našly už více než tři desítky handicapovaných. „Mám velikou radost z každého člověka, kterému naše společnost pomůže najít zaměstnání,“ řekla ředitelka Poloviny nebe Daniela Rázková
Na pohled se může zdát, že práce s počítačem jde účastníkům kurzu pomalu. Za čas se ale dokáží vypracovat do mistrovsky hbitého užívání PC.
„Znám lidi, kteří počítač ovládají mnohem rychleji, než by to udělal běžný člověk. Třeba Dita Horochovská, která také prošla kurzem a teď je sama lektorkou, napíše mail asi dvakrát rychleji než já,“ zmínil profesor Nouza.
Sama Dita Horochovská nešetří chválou na takový styl práce na počítači pro lidi, co nemohou pohybovat rukama. „Získají určité osamostatnění, ale i soukromí. Mohou vést osobní korespondenci, pro mnohé se stane ovládání počítače hlasem i novým koníčkem, díky kterému mohou získat práci,“ zmínila Dita Horochovská.
Adam Pluhař
Mladá fronta DNES
ilustrační foto: Photoxpress
Přidejte odpověď