Jak je možné, že desítky miliard na sociální dávky tečou proudem a jsou mezi námi děti a senioři, kteří nemají co jíst. Dostávají dávky skutečně ti, kteří je potřebují? A kolik je mezi nimi vychytralců, kteří si je nezaslouží, ještě je utratí za drogy a hazard a na děti v chudobě pak nezbývá?
Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Začněme tím, jestli dávky skutečně dostávají ti, kteří je potřebují. Tak pane Berounský, začněme u vás, viďte, podívejte, vy se cítíte diskriminován, že dávky teď nedostáváte. No ale řekněme si, chápete, já to musím říct, vy jste muž v plné síle, vám je 42 let, jste zdráv, že, tak proč byste měl pobírat dávky?
Miloš BEROUNSKÝ, sezónní pracovník ve stavebnictví z Hradce Králové:
Paní Jílková, začneme tím, že v našem státě už od poloviny devadesátých let v podstatě páni poslanci, to znamená zákonodárci, umožnili zneužívání pracovních smluv na dobu určitou. To znamená, že sezónní práce skončí někdy koncem listopadu, začátkem prosince a pak stát tyto lidi nechá prakticky bez prostředků někde na podpoře, místo coby umožnil zaměstnavatelům určitě úlevy a v podstatě aby lidi zůstali v práci na dobu neurčitou s tím, že by stát doplácel, dejme tomu 40%, tak aby zaměstnanec měl 80%. Ale nechte mě domluvit.
Pane Berounský, je to zajímavé, ale téma máme sociální dávky, víte. Tak pojďme k tomu, proč vy potřebujete sociální dávky? Proč jste diskriminován?
Miloš BEROUNSKÝ
Samozřejmě. Proto já pobírám podporu v nezaměstnanosti od 1. prosince. Pobírám ji tedy ve výši první dvě měsíce těch 65%, to u mě činí nějakých 8250 korun, ovšem výdaje na bydlení já mám po zaplacení energií nějakých 3260 korun, plus výživné na mé dvě nezletilé děti platím čtyři a půl tisíce, čili že mně nezůstává vůbec nic. Vůbec nic. Já na ten měsíc nemám vůbec nic. Toto trvá dva měsíce a teď se dostáváme k tomu, že v podstatě práce obnovuje naše firma, dejme tomu, koncem března, to znamená, ještě za březen budu pobírat podporu, ovšem už jen ve výši nějakých 50%, to znamená zhruba šest a půl tisíce korun. A já nejenom, že nebudu mít co jíst, ale já ještě ani nezaplatím v podstatě energie, protože ty alimenty zaplatit musím, to by byly biti děti v podstatě.Já poprosím paní generální ředitelku.
Marie BÍLKOVÁ, generálka ředitelka Úřadu práce ČR:
Tak z toho, co vy tady říkáte, tak vyplývá, že ta situace se asi u vás opakuje. Moje firma obvykle začíná v březnu. Takže bych předpokládala, že s tou situací počítáte dopředu a budete se snažit jí nějakým způsobem předejít a i na tu zimní sezónu si nějakou práci získat.
Říkám k tomu, že tu potřebnost, když říkáme, jestli tu dávku dostane ten, kdo ji potřebuje, tu určuje zákon, tu si nikdo nemůže vymyslet. A samozřejmě, že ten žadatel ji někdy vnímá jinak než zákonodárce. Na druhé straně zase je samozřejmé, že ani zákonodárce a ani stát nemůže předvídat vaše výdaje například na výživné.
Miloš BEROUNSKÝ
To nejsou jenom moje výdaje, jsou to výdaje statisíců lidí, kteří jsou sezónními pracovníky a které stát v podstatě přes zimní měsíce drží jako rukojmí. A drží zákonodárci, kteří nejsou schopni, v současné době nejsou schopni…
Marie BÍLKOVÁ, generálka ředitelka Úřadu práce ČR:
Skutečnost, že kvůli výživnému nejste schopen platit, nemá co dělat s tím, že jste sezónní pracovník.
Miloš BEROUNSKÝ
Jistěže má. Naopak já si myslím, v současné době v naší zemi toto je doslova porušení listiny základních práv a svobod, protože tím, že některým lidem nezbývá ani na lékařské ošetření prostřednictvím poplatků, které mimo jiné jsou nezákonný, nejenom tím, že odporují naší ústavě…
Ano. Ale pane Berounský, pojďme k vašemu případu. Není spíš nezákonné chování té vaší firmy?
Miloš BEROUNSKÝ
To není nezákonné. To je prostě normální.
A proč si tedy, jak říkala paní generální ředitelka, nesnažíte nějak se zabezpečit na tu dobu, kdy budete bez práce?Miloš BEROUNSKÝ
Paní Jílková, tady se nejde zabezpečit v této zemi. V této zemi se nejde zabezpečit, jelikož a protože tady v podstatě neexistují firmy, neexistují firmy ve stavebnictví, které by dělaly přes zimu. To nejde. To jsou prostě práce…
Alena GAJDŮŠKOVÁ, místopředsedkyně ČSSD; místopředsedkyně Senátu:
To není pravda. Pane Berounský, velmi vnímám tu vaši situaci a chodí za mnou jako za senátorkou spousta lidí, kteří jsou v podobných situacích, ale většinou to není proto, že by vycházeli vstříc svému zaměstnavateli v tom smyslu, že když se to zaměstnavateli hodí, tak dělají od nevidím do nevidím a když by měli sehnat tu práci někde jinde, tak ji prostě nemají. Já jsem pracovala ve stavebnictví jako vedoucí personálního oddělení. A vím naprosto přesně, jak stavební firma funguje.
Je to záležitost firmy. Prosím vás, nechte mě domluvit. Je to záležitost firmy, je to svým způsobem obcházení zákona, protože my jsme se snažili o to, aby řetězení pracovních smluv nebylo možné. Porušuje to svým způsobem i představu podle evropských směrnic a tady je potřeba se skutečně obrátit na tu firmu. To není záležitost státu.
Miloš BEROUNSKÝ,
Vážená paní, co není v zákoně, to je v podstatě povoleno. A jsou práce, který prostě nelze dělat jindy než za teplého počasí. Jestliže stoje obalovny, nelze dělat na silnici.
Ano. Ale tady jde o to, paní předsedkyně, zase si řekněme, vy říkáte, že pan Berounský se má obrátit na svoji firmu a teď mluvíme obecně o sezónních pracovnících, kteří pracují stále u jedné firmy, a jaká bude výsledek? Že vás ta firma už nezaměstná, že si stěžujete.
Alena GAJDŮŠKOVÁ,
No, ale tady je velká úloha třeba odborů. Lidé se bojí nebo mají pocit, že odbory jsou něco nepatřičného. Ale tady nemůže pomoci stát. Toto je záležitost skutečně mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a záležitost odborů, kteří chrání zájmy zaměstnanců. A také to umí dělat.
Miloš BEROUNSKÝ,
Vážená paní místopředsedkyně, kde to žijete? To jste někde jinde. Tohle jsou malé firmy většinou, které se sotva samy uživí v dnešní době, kdy velké zakázky shrábnou mološi, který je potom přeposílají dál. takže kde to žijete.
Alena GAJDŮŠKOVÁ Vím velmi dobře, jak ty věci funguje. Ale nemůžeme všechno chtít po státu.Miloš BEROUNSKÝ,
Zameťme si před svým vlastním prahem, to jest zprůhledněme přiznávání zakázek ve stavebnictví.
Alena GAJDŮŠKOVÁ
Ano. Souhlasím stoprocentně.
Miloš BEROUNSKÝ
Zrychleme čerpání peněz z Evropské unie a pak možná ty malý firmy se taky uživěj. A pak možná nebudeme přes zimu bez práce.
Alena GAJDŮŠKOVÁ
A teď jste narazil hřebík na hlavičku. Toto je ono. My se musíme snažit podpořit hospodářský růst, zaměstnanost, tvorbu pracovních míst a pak se nebudeme bavit o tomto. Ale když jsme se bavili o těch dávkách, přiznávání či nepřiznávání u sezónních prací, tak samozřejmě, pokud je to sezónní práce, kde nezaměstnaný si najde sezónní práci, tak si myslím, že je špatně a jde to za minulou vládou, která skutečně omezila, překlopila sociální potřebnost do těch dávek hmotné nouze a to znamená, že ne každý, kdo předtím měl nárok na podporu, na sociální dávky, na ni v této chvíli dosáhne. Říkám, pokud je to nezaměstnaný, najde si sezónní práci, tam by měl tu dávku dostat. Ale takto je skutečně zneužití ze strany těch firem.
já bych to posunula k tomu, protože jde o to, jestli lidé, kteří se aspoň snaží sezónně pracovat nebo krátkodobě prostě vezmou práci, na tom netratí oproti těm, kteří žijí jenom na sociálních dávkách. Pane Miloto.
Jan MILOTA, terénní sociální pracovník; IQ Roma servis:
To si myslím, že určitě
Já naprosto souhlasím s tím, že aktivita lidí by se měla ohodnotit a neměly by se připouštět jako jejich propady v situaci, kdy zrovna tu práci nemají a když k té práci přijdou, tak zrovna by neměli se ocitnout v situaci jako pan Berounský. Ale otázka je i to, jestli jsou regiony a jsou lidi systematicky vyloučení z trhu práce a jakým způsobem je na ten trh práce zpátky dostat.
35 miliard korun na sociálních dávkách. A pane předsedo, jak to, že jsou tady děti, vy si na tom sám stěžujete, které nemají co jíst? Které prostě ve škole nemají jídlo?
Dan JIRÁNEK, předseda Svazu města a obcí; primátor Kladna /ODS/:
Tak to je hrozně moc problémů dohromady. Já teď, když můžu reagovat na to, co tady říkali pánové. Tak zaprvé ty sociální dávky nerozlišují mezi těmi lidmi, kteří pracují a mezi těmi lidmi, kteří nepracují. Přitom lidi, kteří aspoň částečně nebo aspoň pár měsíců v roce pracují, tak mají pochopitelně větší výdaje. Zrovna tak děti, které chodí do školy, mají logicky větší výdaje než děti, které jsou doma. A podle mně by i ta konstrukce dávek tomu měla odpovídat. To znamená člověk, který chodí do práce, by měl mít právo na vyšší životní minimum nebo existenční minimum než člověk, který do práce nechodí. První problém.
Marie BÍLKOVÁ, generálka ředitelka Úřadu práce ČR:
Musím k tomu říci, že potřebu dávek hmotné nouze, tak se skutečně ten příjem započítává pouze z určitého procenta, ze 70%, nikoli ze sta. Takže jistá bonifikace tady je.
Dan JIRÁNEK,
Není dostatečná a nerozlišuje to navíc u dětí.
Nerozlišuje mezi dětmi, které chodí na střední školu a mezi dětmi, které ta rodina pošle takzvaně na pracák. Podle mně je potřeba i hmotně motivovat rodiče, aby děti posílali do škol. Jedna věc.
Alena GAJDŮŠKOVÁ, místopředsedkyně ČSSD; místopředsedkyně Senátu:
No je to pravda.
No a budete s tím něco dělat?
Alena GAJDŮŠKOVÁ
Ale sociální demokracie je vládní strana měsíc a to, jak je to v této chvíli nastaveno a všechny ty problémy, které tady jsou, tak jsou důsledkem Topolánkova baťohu a Nečasových úprav a tak dále.
Neoliberálních vlád a ideologie malého státu. Tak chtěli jsme malý stát, nebo my jsme nechtěli, tady kolegové chtěli malý stát.No prosím vás, to je jedno, co bylo, pojďme k tomu, co bude, ano? Tak bude nějaká změna?
Alena GAJDŮŠKOVÁ
Samozřejmě. Musí být v každém případě. V této chvíli Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na tom, aby velmi rychle předložily změny, ať už zákona o sociálním bydlení, analyzuje se v této chvíli, co by udělalo a jaké dopady by mělo to zvýhodnění u sezónních pracovníků nebo zvýhodnění, prostě započítání nebo odpočet těch peněz a neodebrání dávek v případě, že ten člověk skutečně je aktivní, tak by to mělo být více jaksi podpořeno a více zvýhodněno, protože to je to, co samozřejmě si přejeme.
Tak. Já poprosím občana z publika. Prosím. Jenom se nám představte.
Já se jmenuju Martin. Já jsem chtěl jenom k tomu, že stát může pomoci s těma zaměstnancema a to tak, že vytvoří odbor, který bude pomáhat, který bude chodit vlastně do těch zaměstnání jako provokatéři nebo budou lidi placení za to, aby vlastně kontrolovali ty zaměstnavatele.
Jak teď myslíte? Teď myslíte, jestli zbytečně lidi nepropouští třeba na zimu?
Martin, :
Spousta zaměstnavatelů podvádí. Všelijak podvádí. Zaprvý se mi nelíbí zákon, kterej vlastně chrání zaměstnavatele, který zaměstnávaj načerno z důvodu toho, že když já budu někde pracovat načerno, já zaplatím pokutu sto tisíc a teďkon mi řekněte, kdo z lidí, kteří vydělávaj maximálně těch dvacet tisíc, půjde udat takovýho zaměstnavatele.
Dan JIRÁNEK,
Ale na tu práci načerno vždycky musí být dva. I ten zaměstnanec i ten zaměstnavatel. A podle mně je potřeba kontrolovat oba dva. Na druhou stranu prostě víme, že je spousta těch, kteří berou dávky a pracují načerno.
Ale pane předsedo, je pravda, tady já vám musím oponovat, protože řada lidí skutečně jinak práci nesežene v některých regionech.
Marie BÍLKOVÁ, generálka ředitelka Úřadu práce ČR:
Tady určitě tahá za delší konec, to je pravda. Ale na tu kontrolu tady úřad existuje. Je to Státní úřad inspekce práce. A jeho posláním je skutečně kontrolovat, zdali zaměstnavatelé plní své povinnosti podle všech pracovně právních předpisů vůči zaměstnancům.
Martin, :
Já mám k sociálním dávkám to, že od srpna loňského roku s ženou žádáme o sociální podporu, protože já jsem práce, nemám práci. Jsem na úřadu práce. Nemám nárok na podporu v nezaměstnanosti, moje byla v rizikovém těhotenství. Tím pádem jsme žádali, v červenci jsme žádali o byt, startovací byt, abysme se mohli prostě postavit na nohy. Žádali jsme o hmotnou nouzi, o doplatek na bydlení, nic nám nebylo z toho přiděleno. Jediný, co nám bylo přiděleno, byl příspěvek na bydlení. A nebýt toho, že se nám v prosinci narodil syn, tak jsme vlastně doteďka žili ze 6250 korun.
Tak ale já se vás jenom zeptám, protože zase jako u pana Berounského, vy jste ještě mladšího, vypadáte urostlý, viďte, svaly máte, koukám, pod košilí, jo, tak nám řekněte, víte, proč chcete, aby vám pomohl stát? Proč si myslíte, že vy si teď nemůžete pomoci a žádáte tu pomoc od státu?
Martin, :
Protože hledám práci celý rok. Posílám životopisy, dělám všechno možný pro to, abych si našel práci. A právě že jediný, co je možnost najít, je práce načerno. Takovou práci dělat nechci. Já chci pracovat legálně.
Anebo pardon, ještě jedna věc vlastně, ještě je možnost pracovat na živnostenský list. Proč já mám pracovat na živnostenský list? Živnostenský list má sloužit k tomu, aby člověk produkoval svoji práci. Takhle vlastně ti zaměstnavatelé okrádají stát na daních ve smyslu tom, že vlastně člověk, který je jako zaměstnavatel, tak má vlastně, mělo by bejt automatické, aby vlastně lidi pracovali na hlavní pracovní poměr.
Dan JIRÁNEK,
Ale ne všichni živnostníci podvádějí a dělají pro někoho jiného. Velká část živnostníků dělá prostě pro sebe. Znám spoustu cvičitele, které si prostě pronajmou od sportovních areálů našich třeba tělocvičnu, mají vlastní sportovní klub nebo seženou si vlastní klientelu, pronajmou si tělocvičnu…
Martin, :
Určitě, když takovej člověk bude chtít takhle pracovat, tak ať si takhle pracuje. Ale když já nechci takhle pracovat, chci pracovat na hlavní pracovní poměr.
já jenom chci, abyste nás přesvědčil, že vy jste ten potřebný. Proč? Protože zatím to vypadáte, že si vybíráte, že…Martin, :
To není, že si vybírám…
No nechcete pracovat třeba na živnostenský list.
Martin, :
Ne, protože nechci, proč já bych měl pracovat, prostě z jakýho důvodu bych měl pracovat na živnostenský list?
Dan JIRÁNEK,
No ne, ale jestli jste opravdu mladej kluk z Prahy, nezlobte se na mě, v Praze je nezaměstnanost asi čtyři nebo pět procent.
Martin, :
Můžu vám ještě říct jednu věc? V Praze jsem naposled viděl Pražáka na základní škole. Já teďkon opravdu všude, kam vlezete, tak máte všude ze všech možnejch koutů republiky. Kamkoliv přijdu, mám tady v občance nebo v rodném listě Praha, tak mi nikdo skoro nikde nevezme, protože si myslej, že to mám jednoduchý v tý Praze najít práci. Nemám to jednoduchý.
Dan JIRÁNEK,
No máte to podstatně jednodušší než lidi ze Šluknovska nebo lidi ze severní Moravy.
Martin, :
Tak mi najděte, prosím vás, práci.
Dan JIRÁNEK,
Ale najděte si ji proboha sám, jste mladej, zdravej.
Martin, :
Já si ji hledám. Já ji hledám už rok.
Dan JIRÁNEK
Mně to fakt připadá vůči těm lidem, kteří žijí v těch odlehlých regionech, kde je problém se do práce vůbec se dopravit, tady v Praze je to velmi jednoduchý…
Martin, :
Já se dopravím rád kamkoli, když mi práci nejdete.
Jan MILOTA, terénní sociální pracovník; IQ Roma servis:
Jako nemá za celý rok jako nabídku relevantní práce. To je zkušenost člověka…
Dan JIRÁNEK,
Co to je relevantní práce? V Praze rozhodně nabídka práce je. Spousta lidí, když to vezmu jenom z Kladna jezdí devět tisíc lidí každý den do Prahy.
Jan MILOTA
A jak je možné, že se s tím potýká potom člověk, který říká, že za ten rok nenašel žádnou práci.
Podle mně nehledá tu práci dostatečně nebo není ochoten dělat práci jinou.Jan MILOTA
A v tom případě myslím, že by mohl přijít stát, který vede aktivní politiku zaměstnanosti a tomu člověkovi z těch peněz, který jako jsou na to vymezený, pomohl tu práci a svoji kvalifikaci najít. Ať se nachází v Praze nebo…
Dan JIRÁNEK,
Mohu se zeptat, jakou máte kvalifikaci? Abysme věděli, o čem se bavíme?
Martin, :
Fitness trenér.
No a nemůžete dělat jinou práci? Třeba zkoušel jste i jinou práci?
Martin, :
Nemůžu. Jako hledal jsem, ale víte, o co jde, jedinej problém je v tom, že Praha je velmi nákladná. Co se týče bydlení, co se týče potravin, co se týče čehokoliv. Když si budu hledat jakoukoli jinou práci, tak nemůžu prostě dostatečně vydělat na to, abych se tady uživil, abych uživil svoji ženu, abych uživil svoje dítě.
Martin, : Já mluvím o tom, že vlastně sociální podpora by měla pomáhat tak, ne, že aby všem, ale ve smyslu tom, vlastně ne, aby člověk na něj musel být závislý, ale aby se člověk mohl postavit na nohy, aby třeba, když já nemám, to je moje jediný oblečení, co na sebe mám slušný. Kvůli dnešku jsem třeba na sebe vzal. Nemám už jediný vlastně neděravý boty. Prostě potřeboval bych si koupit třeba nový boty, abych mohl třeba začít právě cvičit.Markéta VIEHMANNOVÁ, vedoucí azylového domu pro rodiny s těmi v tísni:
Já musím říct, že tyhlety debaty jsou možná i otázka standardu. Já ze zkušenosti s klientkami můžu říct z azylového domu, že ono těch peněz z těch dávek jako není tolik. Já nevím, kde se berou čísla, že někdo bere dvacet třicet tisíc. Je to pro mámu s dítětem, je to třeba pět tisíc na měsíc. Takže myslím, že lidi, kteří i říkají, že nedosáhnou na sociální dávky a jsou z toho zdravě rozhořčení, tak nevím, jestli si nepředstavují ten standard vyšší, než opravdu je té dávky.
No, kolik byste si představoval?
Martin, :
Já si představuju hlavně, já mám jinou věc, já mám problém, že jsem vlastně žádal o ty sociální dávky, máme veškeré pro to, abysme vlastně na to dosáhli. Protože nemám žádnej příjem, nemáme nic. Tak z tohoto hlediska, prosím, mně jde o to, já chci dostat moji věc k soudu. To je můj základ. Protože mně jde o to, že vlastně všichni bysme měli mít stejná práva, tím pádem bysme měli mít všichni právní zodpovědnost úplně stejnou. Když vlastně někdo mě poškodí, tak já bych byl rád, kdyby ten dotyčnej byl stejně právně zodpovědnej jako prostě já. Nebo jako tady jakejkoliv jinej občan.
Markéta VIEHMANNOVÁ, vedoucí azylového domu pro rodiny s těmi v tísni:
Já bych se ještě přiklonila k tomu, aby na úřadu práce mohlo být víc zaměstnanců. Poslední dobou je i ta komunikace s úřadem práce velmi komplikovaná. Nemůžeme se dovolat a tak dále. A ještě bych dodala, že úplně z té práce zmizela nějaká sociální práce. A myslím si, že pro práci s rodinami a s těmi lidmi, kteří zrovna ty sociální dávky potřebují, je to velmi, ale velmi důležité.
Marie BÍLKOVÁ, generálka ředitelka Úřadu práce ČR:
Ano. To je velmi správné. Když se na úřady práce přesouvala agenda hmotné nouze z obcí, tak jestliže zaokrouhleně na obcích se věnovalo tomuto tématu 3700 lidí, tak 1600 vlastně jich přešlo na úřady práce. A od té doby ještě mnohem více narostl jak počet, tak objem vyplácených dávek.
Tak všichni to víte, všichni přikyvují a teď mi řekněte, vy věříte tomu, že vláda to má v prohlášení a že to tedy splní?
Marie BÍLKOVÁ
Paní redaktorko, mně nezbývá nic jinýho, než se snažit, aby se to opravdu stalo. To znamená, využívat všech příležitostí, kdy nejenom na to upozorňovat, ale skutečně dokládat na číslech a na faktech, že bez toho ten systém nemůže dál fungovat. Bez toho se totiž bude skutečně dál eskalovat počet těch vyplácených dávek, objem vyplácených dávek a práce s klientem, pro ni bude zbývat čím dál tím menší prostor.
Dan JIRÁNEK, předseda Svazu města a obcí; primátor Kladna /ODS/:
Je to prostě tím odtržení od těch obcí, protože ty obce samozřejmě kromě toho, že vyplácely dávky, také kontrolovaly. A my jsme například u těch rodin, protože některé rodiny neumí s těmi penězi dobře zacházet, tak jsme vypláceli třeba i třikrát v týdnu, protože prostě některý, když dostanou peníze do ruky, tak je okamžitě utratí. A samozřejmě zčásti, že není dost dávek, je, že se vyplácejí lidem, kteří je nepotřebují, protože podvádí, zčásti se vyplácejí lidem, kteří s nimi neumějí hospodařit a z části rovnou, to jsou ty doplatky na bydlení, plynou lidem, kteří žádný sociální dávky ve skutečnosti nepotřebují, na předražené nájemné.
No promiňte, a jak to, že se vyplácejí dávky lidem, kteří je nepotřebují? Když pak tady máme takové případy jako zde matka? Jak je to možné?
Dan JIRÁNEK
Ono je to velmi jednoduché. Mám známého v Holandsku, který se tam seznámil se samoživitelkou a během čtrnácti dnů okamžitě jí přišla kontrola, protože sousedé nahlásili, že má přítele a tudíž přestala být samoživitelkou. V České republice je to obráceně. Tam když si žena vezme někoho, tak vlastně přizná, že není samoživitelka a okamžitě jde se sociálními dávkami dolů. Takže já oddávám spoustu lidí, kde už to druhé dítě je tříleté, čtyřleté, na ty sociální dávky stejně už ztrácí nárok a pak se teprve oficiálně vezmou. A logicky, když ten stát nekontroluje, komu jsou dávky vypláceny, na co jsou používány, tak musí logicky méně zbývat na ty, kteří je opravdu potřebují. A tam došlo opravdu k tomu odtržení té sociální práce od té výplaty sociálních dávek a to je obrovský problém.
Tak já jsem Jaroslav /nesrozumitelné/. Já bych se chtěl zeptat, já mám problém sehnat si práci, protože nemám taky samozřejmě praxi. Jsem z oboru kuchař, číšník, jsem ze severních Čech. A je tam prostě problém sehnat práci adekvátní. Nevím, jde ji sehnat, protože vždycky, kam přijdu, tak tam mě buď odmítnou nebo já nevím, jsem tam týden a prostě mě nevezmou, že nejsem prostě způsobilý k tý práci. Nevím, kde je problém prostě.A dávky?
Jaroslav, :
Teď si momentálně zažádávám o dávky, protože tu práci samozřejmě nemůžu sehnat. Takže mám taky problém s tím, že tady mám maminku, žijeme spolu a vlastně maminka je v invalidním důchodu v plným. A vlastně jsme společně posuzováni. A kvůli tomu společnému posuzování já nedosáhnu ani na hmotnou nouzi. Takže i to je problém.
Marie BÍLKOVÁ,
Dva problémy dohromady. Vy jste velmi mladý, jak vidím, takže v případě, že jste zaevidován na úřadu práce a není možné vám sehnat práci v tom oboru, který jste, v kterým jste se vyučil, neumím říct tady odsud, proč tomu tak je, tak je samozřejmě možnost zaprvé přemýšlet o nějaké rekvalifikaci, najít pro vás nějakou vhodnější práci, anebo pokud je tam problém s nedostatkem praxe…
Jaroslav, :
No tady je ten problém s tou rekvalifikací, že já musím bejt minimálně rok na úřadu práce zaregistrovaný.
Marie BÍLKOVÁ,
To není pravda.
Jaroslav, :
Je to pravda. Mně to říkali už několikrát na úřadu práce. Minimálně rok musím být v registru úřadu práce.
Marie BÍLKOVÁ,
Není pravda. Jestliže ten člověk je obtížně umístitelný, což vy zřejmě jste, tak je možné přemýšlet i o rekvalifikaci. Ale jak říkám, já nevím konkrétně, proč není možné vás uplatnit v tom oboru kuchař číšník, protože úřad práce má vlastně teď otevřený i program podpora praxe pro mladé. Takže je možné, aby zaměstnavatel na vás dostal zároveň příspěvek, když budete…
Jaroslav, :
O tom jsem se vůbec ale nedozvěděl. To mi nikdo ani neporadí na tom úřadu práce.
Jan MILOTA, terénní sociální pracovník; IQ Roma servis:
Mezi teorií a praxí, že já, když doprovázím klienty na úřad práce v těchto situacích, při hledání zaměstnání, tak jim ty rekvalifikace opravdu nejsou nabízeny a jsou argumentovány, ty argumenty bývají, že ty lidi tam ještě nejsou dostatečně dlouho, že u nich jako není možné očekávat ten zásadní výsledek.
Marie BÍLKOVÁ,
Určitě není možné, aby úplně od začátku ten klient tam přišel s tím, že chce jenom rekvalifikaci. I takové postupy bývají.
Markéta VIEHMANNOVÁ opravdu je to tak, je to úřad od úřadu, samozřejmě pracovnice od pracovnice. Ale ty postupy jsou z naší praxe velmi nejednotné. Hodně se stává, když my přijdeme jako podpora, že ten postup se změní, že informace nejsou klientům podávány celé, vysvětlované dávky a tak dál.Marie BÍLKOVÁ,
S tím musím bohužel souhlasit, že ten postup je skutečně nejednotný po úřadech práce, protože tak, jak byl ten úřad, jak byly zrušeny jednotlivé úřady práce a byl založen ten jeden Úřad práce, tak tam bylo právě, došlo k tomu obrovskému personálnímu podcenění a z toho úřadu odešlo dva tisíce lidí, kteří zaměstnanost uměli, kteří se zaměstnaností zabývali. Takže jich tam skutečně těch, kteří vědí, jak se to má správně dělat, zbývá málo. A my se velmi snažíme teď alespoň z centrální úrovně nastavovat jednotně metodiky, aby byl jednotný výkon. Ale musím říct, že ten úřad se celou dobu potýká zejména s nefunkčností informačních systémů a s tím, aby vyplatil ty základní dávky. Takže nechci omlouvat…
Dan JIRÁNEKAle já jsem se chtěl konečně dostat ke slovu, abych řekl, že možná ta chyba je i ve výběru jejich studia. Protože tím, že u nás se studuje příliš mnoho nějakých humanitních oborů a oborů ve službách, kde ta absolventská nezaměstnanost dělá třeba 36% a málo se studuje v technických oborech a podobných, tak možná, že tím si zakládáme, nejenom Česká republika, ale v celé Evropě, na obrovský problém, kde budeme shánět inženýry, budeme shánět techniky a na druhou stranu budeme mít armádu nezaměstnaných číšníků, trenérů ve fitness centrech a podobně. To je cesta taky do pekel. Ale já to jako nevytýkám tak úplně těm mladým pánům, ale myslím si, že je potřeba opravdu někde na úrovni mateřské nebo základní školy s tím začít pracovat a mít dostatek informací, aby ti rodiče, kteří, co si budeme namlouvat, je na ty školy dávají, tak aby se rozmysleli taky, jestli to děti, a měli ty informace, jestli to dítě pak najde uplatnění, když vystuduje tu školu.Ale pane předsedo, promiňte, když mluvíte už o mateřské školce, prosím vás, tak já mám devítiletou dceru, ta je ve třetí třídě, chce být policistkou v URNě, URNA. Mám ji tam směřovat nebo myslíte, že jí mám vybírat něco jiného?
Dan JIRÁNEK
Takhle v Urně nevím…
Tak já jenom bych byla ráda, aby pan odpověděl na paní Gajdůškovou, že má brát jakoukoliv práci..Martin, :
Protože nemám dostatečné vzdělání na to, abych já mohl brát jakoukoli práce.
A jaké máte vzdělání?
Martin, :
Protože mám základní vzdělání.
Jan MILOTA, terénní sociální pracovník; IQ Roma servis:
Trošičku odklání jako od těch dávek. Já bych jenom navázal na pana předsedu Jiránka. Ty děti se musí mít možnost někde učit. A velká část příjemců dávek, doplatku na bydlení a tak, bydlí na ubytovnách, kde se ty děti nepřipravují do těch škol. A problém je v tom, že Česká republika opravdu nemá žádný sektor sociálního bydlení, který by těm rodinám nabídla a ty děti se na tu školu mohly připravovat, abysme měli inženýry, abysme měli technicky vzdělané lidi z těch nejchudších rodin. A tyto, bohužel ty jsou víc než sto tisíc obyvatel dneska České republiky, bydlí na ubytovnách nebo v provizorním bydlení, kde se jejich děti nikdy nebudou připravovat. A toto byl úkol už Topolánkovy vlády pro Ministerstvo místního rozvoje připravit zákon o sociálním bydlení, který by toto umožnil a to se doposavaď nestalo.
Miloš BEROUNSKÝ
Problém je trošičku někde jinde. Vy říkáte brát každou práci, ale ono to taky nejde, protože když má uživit rodinu a jak se rozevírají ekonomické nůžky tady…
Marie BÍLKOVÁ,
Pan Milota poukazuje na skutečně velmi závažnou věc, protože na těch ubytovnách, kde žijí děti, tak opravdu nemají dobrý prostor pro to, aby se mohly vlastně z té pasti chudoby vůbec někdy dostat. Ale já bych navázala ještě i na pana Jiránka. My ten problém už máme. Ne, že jsme si na něj zadělali tím, že nebudeme mít technicky vzdělané lidi, protože úřady práce přece jenom tu práci zprostředkovávají a hledají, takže dobře vědí, že ten, koho uplatní na trhu práce, tak jsou přesně lidé s technickým vzděláním, protože po těch je poptávka stále a ty my nemáme. Nemáme řemeslníky. Právě proto, že rodiče posílají své děti daleko radši na studijním obory než k těm řemeslům a musím říct, že ten návrat tady k těmto profesím, které jsou schopny lidi dlouhodobě uživit, tak je velmi pomalý a teprve v poslední době vidíme, že se tam otvírá nějaký zájem. Snažíme se vytvářet prostor i pro to, abychom mohli i rekvalifikovat, dělat delší rekvalifikace právě na takovéto odborné profese, bychom ten nedostatek těch technických zaměstnanců doplnili.
Ivan LOUKOTA: My v Českých Budějovicích skutečně se snažíme i při tom stavu počtu lidí, který máme, dělat kontroly. Odhalujeme zneužívání dávek například v tom, že platíme dávky tam, zjistili jsme, že umřel pán, na kterého jsme posílali příspěvek na péči. Zjistili jsme přeplatek 140 tisíc.Dan JIRÁNEK,
Ale ta kontrola by mohla být velmi jednoduchá. Stačí vyjít na ulici před ubytovnu a tam uvidíte, kolik lidí kouří, má vedle sebe krabicový víno a podobně. Ať mi nikdo neříká, že ty sociální dávky jsou vypláceny pro to, aby měli co pít a co kouřit. Rozhodně ne. My už dlouhodobě požadujeme, aby například část sociálních dávek byla vyplácena formou naturálního plnění. To znamená, ne, že rodiče, který to prochlastaj, dostanou peníze do ruky, ale dítě, který přijde do školy hladový, tam dostane aspoň jedno teplý jídlo za den. Tohleto by třeba pomohlo.
No a bude se to zavádět?
Jan MILOTA
To je situace, kdy vlastně jako obviňujeme paušálně lidi jako, který přijímají dávky.
Dan JIRÁNEK
Kdybychom na to od státu dostávali peníze. Neposílejte je těm lidem, který je prolijí hrdlem, posílejte je do obcí a my jim ty obědy uvaříme, když na to dostaneme peníze.
Alena GAJDŮŠKOVÁ,
Toto je záležitost do vysoké míry obcí a obce svým způsobem toto mohou zařídit. Mají na to dneska i možnost ze zákona, pokud je mi známo.
Marie BÍLKOVÁ
Já bych chtěla ještě k tomu doplnit, že přesně to, že není třeba ta část vyplácena ať už v poukázkách nebo v těch naturáliích, tak zase dědictví sKarty, která měla tohleto všechno vyřešit, víme, že nic takového nevyřešila, ani vyřešit nemohla. A s sKartou jsme se právě teď rozloučili. A my se teda na Úřadu práce budeme vracet k systému poukázek tam, kde je to efektivní.
Dan JIRÁNEK
My už máme nastaveny pravidelné konzultace a chtěli bychom ten systém nastavit nějakým rozumným způsobem.
Miloš BEROUNSKÝ
Ono zase kdyby bylo víc zaměstnanců úřadů práce, tak by mohli bejt jakýsi sociální kurátoři, který by rizikový skupiny jezdili kontrolovat a odhalovali by tohleto zneužívání dávek.
Jan MILOTA
Jsme se dostali do situace, kdy urážíme jako prostě lidi, kteří bydlí na ubytovnách paušálním označením, že všichni je zneužívají.
Ale to tady nikdo prosím neřekl.Pan předseda mluvil o těch, kteří rovnou si jdou koupit alkohol a cigarety a potom jejich děti nemají na ty svačiny.
Jan MILOTA,
Ano. A to bysme se mohli bavit i o lidech, kteří vydělají peníze v práci, stejně tak jako neživí svoje děti a použijí to na cigarety a alkohol. Taky se nestarají o svoje děti. A proč teda označovat dávky jako za něco, co by mělo být nějakým způsobem používáno na rozdíl od…
Dan JIRÁNEK,
Já si myslím, že ten cíl vyplácení dávek je například, když jsou to dávky na děti, aby se ty rodiče o děti postarali. Proboha.
Jan MILOTA
U dávek na děti ano. To bezpochyby.
Ne, ale promiňte, i příspěvek na bydlení, na živobytí, tak snad má zůstat pro ty děti.
Dan JIRÁNEK
Ne všichni lidi na ubytovnách kouří a chlastají, část z nich, a ty by dávky neměli dostávat. Měly by je dostat přímo jejich děti.
Alena GAJDŮŠKOVÁ Změníme to. Je to ve vládním prohlášení. Je to závazek na úrovni zákona. Protože vládní prohlášení bylo schváleno v zákoně. A jde samozřejmě o podporu zaměstnanosti, o aktivní politiku zaměstnanost, protože nezaměstnanost je sociální zločin. Budou-li ti lidé zaměstnaní, budou-li mít práci, pak nebudou potřebovat dávky. Ale ten, kdo je potřebný, tak tu dávku dostat musí v čase, který mu patří, protože jakmile ta dávka je přiznaná, je to jeho právo a ten stát musí zajistit takový systém, aby ti lidé dostali, co jim skutečně patří a co potřebují. Pro mě je nepředstavitelné, že prostě jsou lidé, že jsou děti, které nemají na obědy v jídelně. To je pro mě naprosto nepředstavitelné a já věřím tomu, že to bude fungovat v této chvíli jinak.
Já už musím končit, ale prosím vás jednou větou, jak je to možné, třeba paní generální ředitelko, kde teda ten systém selhává, že děti nemají na svačiny a na obědy, nedostávají peníz?
Marie BÍLKOVÁ
Tak jestliže ty děti jsou z nízkopříjmových rodin, určitě mají nárok na přídavek na dítě. Je tam příspěvek na živobytí, takže pravděpodobně ty prostředky jsou utraceny za něco jiného.
Milí diváci, Na shledanou.
redakčně kráceno, celý videozáznam je na stránkách ČT
Přidejte odpověď