Rozhovor s náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje Svatomírem Recmanem (KSČM) o sociálních službách v Moravskoslezském kraji. Jaká zařízení se letos otevřou…
– Otevřete ještě tento rok nějaká další krajská zařízení ?
Ano, v průběhu roku 2014 otevřeme chráněné bydlení v Ostravě a Bohumíně a také domov pro osoby se zdravotním postižením v Petřvaldě.
Celkově se od zahájení procesu transformace a humanizace krajských sociálních zařízení v našem kraji na rekonstrukce a výstavbu objektů proinvestovala jedna miliarda korun.
– Z jakých zdrojů tyto nové komfortní objekty stavíte či rekonstruujete?
Klíčovými zdroji jsou prostředky z evropských fondů zejména pro investice, ale také pro oblast tzv. měkkých projektů směrovaných nejen do oblasti vzdělávání zaměstnanců v sociálních službách, ale třeba i do služeb sociální prevence lidem sociálně vyloučeným, apod. Konkrétně z ROP Moravskoslezsko, Integrovaného operačního programu, z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu. Máme také k dispozici prostředky ve výši 50 mil. Kč z Programu švýcarsko-české spolupráce a samozřejmě z rozpočtu MSK.
– Jaký je ohlas občanů kraje na tato nová zařízení?
Ohlas je pochopitelně pozitivní. Lidé oceňují, že nově budované a rekonstruované služby nejsou uzavřené a že lidé s postižením mohou žít v domech či bytech, které se svým vybavením neliší od vybavení jejich domácností. Výrazně se jim zkvalitnil standard bydlení a poskytované služby.
Najde se pár jednotlivců, kteří nejsou nakloněni tomu, aby lidé s postižením žili běžný život srovnatelný s životem lidí většinové komunity. Jsou přesvědčeni, že těmto lidem je nejlépe ve velkých ústavních zařízeních, kde mají zajištěnu »komplexní« péči. V řadě případů je to z důvodů nedostatku informací. Proto kraj činí kroky k tomu, aby plynuly objektivní informace vůči většinové společnosti o lidech s postižením, např. prostřednictvím dne otevřených dveří v našich zařízeních, ve formě putovních fotografických výstav, prezentace života klientů na DVD, tiskových zpráv a prezentace našich kroků v médiích. Tady bych rád poděkoval Haló novinám, které pravidelně publikují tyto informace na svých stránkách.
Nejen laickou, ale i odbornou veřejností je MSK za proces transformace a humanizace oceňován, což se odrazilo v udělení několika cen, ale zároveň i v tom, že tito odborníci s námi úzce spolupracují a v rámci ČR o našem kraji mluví jako o příkladu dobré praxe hodné následování i v dalších regionech.
– Církevním organizacím, především katolické církvi, bude v příštích letech celkem darováno 59 mld. korun ze státního rozpočtu. Církev se dušuje, že za ně bude provozovat sociální či školská zařízení. Ale již nyní veřejné rozpočty financují provoz těchto církevních zařízení. Jak je to ve vašem kraji?
Kompetentně se mohu vyjádřit k otázce financování sociálních služeb. Je potřeba říci důležitou informaci, a to – financování sociálních služeb je založeno na více zdrojích. Rozhodujícími jsou prostředky ze státního rozpočtu, zejména příspěvek na péči a dotace na provoz služeb a zařízení z rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí, dále úhrady od uživatelů služeb, dotace z rozpočtu obcí a z rozpočtu kraje. Dalšími zdroji jsou pak prostředky z Evropského sociálního fondu a úhrady od zdravotních pojišťoven.
Při posuzování žádostí o dotaci ze státního rozpočtu je v MSK přihlíženo k souladu poskytování sociální služby s principy a prioritami uvedenými ve Střednědobém plánu rozvoje sociálních
služeb v MSK. Klíčově jde o tyto dva principy. Prvním je, že potřebnost sociální služby je deklarována ze strany obce, nejlépe prostřednictvím obecního střednědobého plánu, případně ze strany kraje. Druhým – obec deklaruje finanční spoluúčast na provozním zajištění sociální služby.
Tento soulad je posuzován jak u nestátních neziskových organizací (včetně církevních organizací), tak u organizací zřízených obcí a krajem. Pro rok 2014 bylo alokováno pro náš kraj přes 800 milionů Kč ze státního rozpočtu, kdy tyto finanční prostředky byly rozděleny tak, že cca třetina bude poskytnuta nestátním neziskovým organizacím, další třetina poskytovatelům zřízeným obcemi a poslední třetina poskytovatelům zřízeným krajem. Nestátní organizace navázané na některou z církví, např. římskokatolickou, evangelickou či další subjekty, tvoří z hlediska objemu poskytovaných služeb v kraji významný podíl (jde zejména o organizace Diecézní charita ostravsko-opavská a oblastní charity, Slezská diakonie, Armáda spásy, Diakonie ČCE, Konvent sester alžbětinek v Jablunkově, Česká provincie Kongregace Dcer Božské Lásky), neboť v roce 2014 by měly na provoz služeb obdržet od státu cca 230 milionů Kč. To představuje 29 % dotačního titulu pro celý kraj. Poskytují sociální služby po dohodě s příslušnou obcí a krajem v souladu s naším krajským střednědobým plánem. Pokud by tomu tak nebylo, nemohly by čerpat veřejné finance, např. ze státního rozpočtu či dotace z rozpočtu kraje.
Upozorňuji, že jsou to státní peníze za podmínek stanovených ministerstvem práce a sociálních věcí a jejich výše je stanovena ve státním rozpočtu a schválená Poslaneckou sněmovnou.
Otázkou zůstává, zda zmíněných 59 mld. postupně převedených na účet jednotlivých církví v budoucnu skutečně jejich představitelé využijí na zabezpečení provozu školských či sociálních zařízení, jak nás přesvědčovali při schvalování zákona. S nadsázkou lze říci, že to dnes ví snad jen Bůh. Za takovéto využití bych se u něho i přimlouval…
– Změní se něco, či se již něco změnilo, ve financování těchto církevních zařízení s nástupem první platby státu církvím (za rok 2013)?
S nástupem první platby státu církvím v systému financování zařízení poskytujících sociální služby nedošlo v roce 2013 ke změně a ani pro letošní rok nejsou změny plánovány. Stát ze zákona je zodpovědný za financování sociálních služeb, i když zřizovatelská práva mohou mít obce, kraje či nestátní neziskové organizace.
– Jaká je strategie kraje pro zabezpečení sociálních potřeb do konce volebního období? Jinými slovy: Pokud církve zřídí např. nové léčebny dlouhodobě nemocných, tak to bude znamenat, že na jejich provoz nadále bude přispívat veřejný zdroj?
Náš kraj svou vizi v uvedených oblastech definoval v programovém prohlášení rady kraje schváleném koaličními partnery KSČM a ČSSD. Od roku 2008 je strategie rozvoje sociálních služeb součástí zpracovaného krajského Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb. Od počátku tak kraj činí za úzké spolupráce s obcemi, kdy jakýkoli rozvoj nových služeb je posuzován z hlediska deklarované potřebnosti ze strany obce. Obec se rovněž zavazuje podílet se na finančním zajištění takovéto služby v rozmezí 20–30 % z oprávněné provozní ztráty s ohledem na formu poskytované služby. Do sítě služeb financovaných ze státního rozpočtu se tak nedostane služba, za níž nestojí obec jako zadavatel s jasnou deklarací potřebnosti i závazkem finanční spoluúčasti.
V kontextu zmíněného Střednědobého plánu a dalších strategických krajských dokumentů v sociální oblasti MSK vyhlašuje každoročně dotační programy, prostřednictvím kterých realizuje specifické krajské cíle a priority deklarované v jednotlivých strategických dokumentech. Na rok 2014 v sociální oblasti kraj vyhlásil pět dotačních programů – program rozvoje sociálních služeb, program zvýšení kvality sociálních služeb, program zaměřený na realizaci specifických aktivit Moravskoslezského krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením, program na podporu komunitní práce a na zmírňování následků sociálního vyloučení v sociálně vyloučených lokalitách kraje, program na podporu neinvestičních aktivit z oblasti prevence kriminality.
Prostřednictvím vyjmenovaných dotačních programů kraj podporuje nestátní neziskové organizace (včetně církevních organizací) a také organizace zřízené obcemi. Celkem v roce 2014 kraj ze svého rozpočtu podpořil 68 projektů za 5,2 milionu korun. Na rozdíl od zmíněných stamilionových dotací ze státního rozpočtu je rozdělení krajských dotací pro vybrané sociální služby nebo poskytovatele, včetně církevních organizací, plně v kompetenci krajské samosprávy.
Takže na vaši otázku mohu říci: Ano, budou-li zřízeny nové subjekty, zřizované i církvemi v souladu s dosud platným zákonem (tj. musejí být tyto zapsány v celostátním registru poskytovatelů sociálních služeb), pak se mohou ucházet i o veřejné rozpočtové zdroje, z nichž mohou, ale také nemusejí, být financovány. Přirovnal bych situaci k získání řidičského průkazu. Stát za přesně stanovených podmínek vám umožní ho získat, ale auto si musíte opatřit sami, abyste ho mohli aktivně využívat.
– Mnohokrát jste se v poslední době mohl v Haló novinách pochlubit novými sociálními zařízeními ve vašem kraji. Můžete je ve zkratce zrekapitulovat?
Dovolím si udělat malou rekapitulaci za posledních dvanáct měsíců. Konkrétně se jednalo o dvanáct investičních akcí, např. chráněné bydlení Kopřivnice zlepšilo život deseti klientům, ve Velkých Hošticích dvanácti zdravotně postiženým, v domově Hortenzie ve Frenštátě pod Radhoštěm 87 seniorům, chráněné bydlení v Opavě na ul. Čajkovského patnácti zdravotně postiženým, v Moravici dvanácti uživatelům s handicapem, chráněné bydlení a sociálně terapeutické dílny ve Městě Albrechticích šestnácti klientům, v Domově Bílá Opava 87 uživatelům, v Domově Duha v Novém Jičíně 87 seniorům a v neposlední řadě v domově pro děti se zdravotním postižením Sírius v Opavě 29 uživatelům v únoru letošního roku.
Haló noviny
Monika HOŘENÍ
Přidejte odpověď