Český rozhlas Region si povídal s dietoložkou MUDr. Kateřinou Cajthamlovou v seriálu Hubněte zdravě. Řeč byla o tucích, o svalech, o rozložení tuků a svalů.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ:
já to vezmu od hlavy k patě. Tak máme tuk takzvaný retrobulbární, to znamená za oční koulí. Bez toho tuku vlastně bychom nemohli pořádně hýbat očima a byl by ohrožen první hlavový nerv. Čili oční nerv, který by vlastně byl traumatizován. Takže tento tuk, ten je velmi důležitý.
moderátor:
Tam bych ho vůbec nehledal.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ,:
No, a tenhle ten tuk se může za patologických okolností zmnožit, například pod působením hormonů štítné žlázy, ty oči jsou potom takové vystouplé, a to je zase taky špatně. Čili toho tuku tam musí být přesně akorát a za normálních okolností ho tam akorát zůstane.
moderátor:
To je taková ta nemoc jak se říká, že má oči jako Basilico?
MUDr. CAJTHAMLOVÁ,
Ano. Další tuk, bez kterého by nemohly přežít malinké děti, je tuk, který je v tvářičkách, protože on umožňuje vlastně dokonale sát, správný sací reflex. Čili takové ty buclaté dětské novorozenecké a kojenecké tvářičky jsou velmi důležité, protože některé děti, které jsou vyhublé nebo jsou nedonošené, ten tuk ještě nemají a vlastně nemohou pořádně se přisát.
moderátor:
Teda, že tuk nám pomůže sát, nikoliv svaly, opět další překvapení pro mě. Dobře, takže naducané tvářičky u dětí.
MUDr. CAJTHAMLOVÁ,
Další tuk, který je velmi důležitý a bez kterého například bychom nemohli mluvit, myslet, vůbec nic, je takzvaný tuk v myelinových pochvách nervů a ten umožňuje přeskok elektrického impulsu po nervovém vlákně. Čili ten tuk je tam vlastně funkční a jsou to jako takové korálky navlečené na tom nervu, tukové korálky a tenhle tuk vlastně je ta takzvaná bílá hmota mozková. Víme, že máme šedou hmotu, to jsou ty buňky mozkové a potom máme bílou hmotu, a to jsou vlákna.
moderátor:
Předpokládám, že to nebude poslední tuk, který v těle máme.
MUDr. CAJTHAMLOVÁ,
Určitě ne. další místo, kde je tuk velmi důležitý, je okolo ledviny, a to proto, aby ji chránil tepelně, protože ledvina se vyskytuje na zadní stěně dutiny břišní a poměrně blízko …
moderátor:
Abychom nenastydli.
MUDr. CAJTHAMLOVÁ,
Nejen, ale také abychom tu ledvinu vlastně netraumatizovali, to znamená, když například spadneme na záda, tak část chrání svaly, ale částečně musí tu ledvinu chránit tuk kolem ní. Potom jsou další druhy tuků, je takzvaná hnědá tuková tkáň, která má termoregulační funkci. Zase – malé děti novorozenci ji mají větší množství, postupně se vlastně zmenšuje, její objem, ale třeba mezi lopatkami bychom ji měli mít my všichni. Tahle ta tkáň navíc je zdrojem takzvané hodného HDL vysokodenzitního cholesterolu, takže je vlastně dobrá tuková tkáň. No, a pak bych měla teda otázku, kde určitě tuk by být neměl?
moderátor:
Na mě?
MUDr. CAJTHAMLOVÁ,
Ano, samozřejmě, na koho jiného? Já tu nikoho jiného nemám.
moderátor:
kde by neměl být, no já nevím, tak mě napadá v cévách nebo něco, co souvisí s oběhem, u srdce.
MUDr. CAJTHAMLOVÁ,
V cévách, velmi dobře, ano, v cévách, u osrdečníku by nemělo být velké množství tuku, protože omezuje potom práci srdce čili schopnost srdce se smršťovat a hlavně roztahovat. V cévách určitě tuk nemá co dělat, protože takzvané aterosklerotické pláty, které jsou v místech, kde je porušená cévní stěna, vychytávají kromě tuků, ten špatný cholesterol, ten LDL nízkodenzitní, vychytávají kalcium, ty cévy se jizví a vlastně se mění jejich schopnost povolit. Čili tam potom může vznikat vysoký krevní tlak. Další, kde by určitě tuk neměl být, je v játrech. Takzvaná ztukovatělá játra, žlutá játra, z toho je cirhóza, původně nejdřív steatóza, čili ztukovatění jater, potom cirhóza. Zapomněli jsme ještě na místo, kde by tuk měl určitě být, a to je v prsní žláze u žen. U mužů už by tam mnoho být nemělo, ale u žen ten tuk ji jednak chrání a jednak vlastně umožňuje zase správné přisátí miminka. Takže taky tam musí být. Další potom máme podkožní tukovou tkáň, ta by tam měla být v tenké vrstvě, ta vrstva by neměla přesahovat na těch jednotlivých místech, rozhodně existují určité rozměry té tukové vrstvy, to se dříve i měřilo, aby se zjistilo, jak ten člověk je tučný. Taková místa, kde se měřilo, bylo například nad tricepsem, triceps je trojhlavý sval pažní, který je ze zadní strany paže, umožňuje pohyby jako třeba veslování, takové to napětí paže dozadu. Takže nad tímhle tím svalem zase ta tuková vrstva určuje, jak moc je ten člověk tlustý. Lidé, kteří mají málo tukové tkáně, mohou být zimomřiví, protože tuk má funkci tepelně izolační.
moderátor:
Zahřívat.
MUDr. CAJTHAMLOVÁ,
Ano, zahřívat, udržovat teplo, které vyrobí svalová tkáň. Čili člověk, který má málo svalů a nemá tukovou vrstvu dostatečnou, může snadno prochladnout.
další, kde by tuk neměl být, je ve žlučníku ve formě kamenů, samozřejmě to dělá velké problémy. A další ve slinivce, protože tam omezuje její funkci. Tím jsme se dostali k takzvanému viscerálnímu tuku, což je tuk, který je pod svalovinou dutiny břišní a je ukryt uvnitř. Jednak v takzvaném omentu, což je závěsný aparát střeva, zase to by nemělo být přílišné množství, protože se pak omezuje pohyblivost bránice a v okolí žaludku, tam ho mívají diabetici a dělá to takové to vyklenutí té horní části břicha. Viscerální tuk má své meze, čili trochu by ho mělo být, měl by ho člověk mít, je to zásobní tuk pro práci střeva, ale nemělo by ho být nadbytečné množství.
moderátor:
To znamená takové to vypouklé, nafouknuté břicho. Ten viscerální tuk, je možné se ho nějak zbavit, nebo je to obtížnější?
MUDr. CAJTHAMLOVÁ, :
Je ho možné se zbavit, on se tvoří tím, když zpracováváme maloobjemovou vysokoenergetickou stravu, čili takové ty pamlsky, pochutinky nebo vlastně v situacích, kdy máme vysoký stres a ten tuk se tam ukládá. To bývá tehdy, když jíme nepravidelně a třeba naše jediné jídlo je v noci. To, co můžeme dělat je, že zařadíme zeleninu, zařadíme ovoce, zařadíme věci, pro které to střevo musí pracovat, aby se nějakým způsobem posunoval střevní obsah.
moderátor:
A jsme zase u toho, prací zhubneme, pohybem.
MUDr. CAJTHAMLOVÁ,
Ano, přesně tak.
moderátor:
No, a když jsme už předtím zmínili formu, jak měřit ten tuk, mluvila jste o tricepsu, tak jak se měří to rozložení tuku třeba v těle, jsou na to nějaké přístroje a metody?
MUDr. CAJTHAMLOVÁ,
Tak ty nejjednodušší metody se používaly v minulosti, to byly takzvané kaliperační metody, používal se kaliper, což byla taková jakoby pinzetka, kterou se na definovaných místech na těle měřila síla tukové vrstvy a z toho se potom počítalo poměrně složitě kolik toho tuku na těle člověk má. Další metody, které se dají použít, jsou jednak zobrazovací metody, ale ty jsou zátěžové, to znamená to je buď CT anebo to je magnetická rezonance. Tady u těchto metod je dobře vidět viscerální tuk, ale bývá problém, že se pacient třeba nevejde do toho tunelu u těchto zobrazovacích metod.
moderátor:
Má to své omezení.
MUDr. CAJTHAMLOVÁ,
Další metody jsou takové, které se dají použít ambulantně, jednoduše poměrně, a to jsou metody takzvané bioimpedanční, kdy tělem prochází malá množství různě modulovaného elektrického proudu a zachytávají se nebo procházejí různými hmotami v těle. Takže tímhle se dá změřit množství celkové tělesné vody, dá se změřit množství té tuhé hmoty čili mineralizované hmoty. Dá se změřit aktivní hmota, tuk se dopočítává, protože tuk je nevodivý.
moderátor:
Už jsme byli na vyšetření aspoň pomyslně, a teď co s tím? Tak co je schopného nebo co je schopen takový výsledek vyšetření prozradit na toho obézního?
MUDr. CAJTHAMLOVÁ,
Tam velmi záleží na tom, jakou metodu bioimpedance použijeme, těch metod je spousta. To, co to hodnotí a dá potom nějaký smysluplný výsledek, to jsou dvě věci, jednak je to software. Tady bych chtěla říct zapomeňte na to, že v těch vahách, na kterých si stoupnete a doma se snažíte nějak určit svůj tuk, že by byl nějaký složitý software, to jsou jednoduché věci a tam ten výsledek tomu odpovídá. Ty softwary samozřejmě jsou velmi složité, třeba na metabolických jednotkách se používají vysloveně počítačové modely a těch dat z toho se dá získat větší množství. U těch takových profesionálně používaných přístrojů vždycky zjistíme procento tělesného tuku, procento bezvodové aktivní tělesné hmoty, to znamená to jsou orgány, kostra, svaly zbavené vody jako pomyslně a celkové množství tělesné vody. U těch složitějších softwarů můžeme zjistit i množství vody, která je v buňkách, mimo buňky, v jednotlivých částech těla. Takže to záleží vlastně na použité metodě a dál ty softwary jsou schopny vypočítat takzvaný bazální metabolismus, to znamená energii, kterou to tělo potřebuje k tomu, aby udrželo základní životní funkce, což je práce orgánů vleže v klidu, to znamená dýchání, bušení srdce, udržení tělesné stálé teploty a toto je ještě bez pohybu bez přemýšlení. A potom existuje takzvaný celkový energetický výdej, to zase se vypočítává podle různých vzorců a ten je závislý na tom, jakou činnost svalovou vykonáváme. Čili existuje zhruba 5 skupin množství svalové činnosti, ta je buď velmi nízká, to je pod 10 hodin pohybu týdně až po velmi vysokou, kterou splňují třeba závodní sportovci, kteří jsou v třífázovém tréninku.
moderátor:
A co se do toho pohybu počítá? To, že jdeme na zastávku, že se pohybujeme chůzí po pracovišti, doma nebo tohle ne, musí jít o nějaký vyloženě pracovní činnost, větší zátěž?
MUDr. CAJTHAMLOVÁ,
Musí jít o větší zátěž, která trvá v nějakém časovém rozmezí, to znamená musíte dosáhnout vytrvalostní svalové činnosti, kterou dosáhneme po 6 někdy 10 minutách vytrvalé práce. Matky na mateřské dovolené většinou říkají já se naběhám za celý den, ale to vůbec není ono, protože ony popoběhnou, zastaví se, něco dělají.
moderátor:
Že popobíhají, to se nepočítá?
MUDr. CAJTHAMLOVÁ,
Ne, ne.
moderátor:
To znamená předpokládám, že většina českého obyvatelstva spíš spadá do té první kategorie s nízkou pohybovou činností nebo ne?
MUDr. CAJTHAMLOVÁ,
Tam spadají většinou lidé duševně pracující a lidé, jejichž hlavní činnost není svalová, ale třeba zedníci nebo údržbáři, případně poštovní doručovatelky, a právě ti sportovci spadají do těch vyšších kategorií.
moderátor:
Dobře, když zmíníme tyhle dvě kategorie, které jste i jmenovala, tak jak moc jim povolíte mít tuku, kolik tuku, kolik poměru, kolik procent tuku mohou mít?
MUDr. CAJTHAMLOVÁ, :
Tady nejde ani tak o to, jakou činnost ten člověk vykonává, protože to měření se dělá v klidu na lačno většinou vleže. Tam je důležité kolik té tkáně by měl mít. Je to zhruba u mužů 14 až 20 % tělesné hmotnosti, to znamená, že ta aktivní hmota – ty svaly, kosti a orgány by měly zabírat 80 až 86 %, zatímco u žen, které mají té tukové tkáně víc, je ta fyziologická hodnota 20 až 26 % tělesné hmotnosti, jejich svalová nebo aktivní hmota by měla zabírat zhruba 74 maximálně 80 % jejich hmotnosti.
moderátor:
a teď co s tím? Přijdu a vy mi řeknete: „Tak mladej, máte tolik tuku, tolik orgánů v těle, tolik vody a podobně, tak a teď co s tím uděláme?“ Změníte mi jídelníček, doporučíte mi změnu pohybu nebo ho přidat víc, co?
MUDr. CAJTHAMLOVÁ,
Většina lidí se právě bohužel orientuje jenom podle své hmotnosti a mohou být někdy velmi překvapeni tím výsledkem, protože zjistí, že mají robustní tělesnou stavbu, že mají dostatek svalové hmoty, a v tu chvíli to nejlepší hubnutí je zařazením pohybu. Ti lidé vlastně nemusí ani příliš změnit stravování, ale musí zařadit pohyb. Jiní zase zjistí, že je třeba zařadit větší množství třeba objemové stravy, to jsou ti, u kterých vyjde větší procento toho viscerálního tuku, o kterém už jsme hovořili. Další mohou zjistit, že například ty známky převodnění nebo zvýšeného zadržování vody, to se dá tady taky poměrně dobře vyhodnotit, takže mohou signalizovat třeba postižení ledvin nebo nějaké nepoznané onemocnění nebo právě chronickou míru zvýšeného stresu. To jsou velmi zajímavé věci, které potom pomáhají u toho nastavení správného režimu, aby ten člověk nedělal něco, co mu buď nepomůže anebo dokonce může uškodit.
moderátor:
Takže je dobré takové vyšetření podniknout, chceme-li zhubnout, abychom, věděli jak.
MUDr. CAJTHAMLOVÁ,
Určitě.
moderátor:
A teď k tomu tuku, jehož se množství dozvíme z toho tělesného vyšetření, usazuje se ten tuk jenom konzumací tuků nebo i něčeho jiného?
MUDr. CAJTHAMLOVÁ,
To si většinou lidé myslí, že, pokud jedí třeba zeleninové saláty a dávají si tam ty zdravé tuky a do toho si dají ještě oříšky, semínka a tak dále, takže dělají pro sebe to nejlepší. Takže samozřejmě absolutní množství tuků, čili celkové množství tuků za den je významnou částí úpravy toho režimu. Musíme být pozorní zejména k množství živočišných tuků, tam zase lidé jedí jogurty, kde je poměr bílkovina – tuk v podstatě roven, takže taky opatrně, lepší jsou třeba tvarohy nebo netučná masa, to jsou dobré zdroje živočišných tuků. Ale zase všeho moc škodí. No, a další, z čeho mohou vznikat tuky, jsou všechny ostatní nadbytečné živiny, to znamená i z bílkovin, protože z bílkovin se takzvanou glukoneogenezí vytváří sacharidy, čili cukry, a z těch se mohou vytvářet tuky. Čili tuky se mohou vytvářet ze všeho, čeho máme nadbytek.
moderátor:
Tuky se k nám prostě dostanou.
MUDr. CAJTHAMLOVÁ,
Dostanou a další tělo v případě, že konzumujeme velké množství alkoholických nápojů, zejména takzvaných destilátů nebo těch tvrdých alkoholických nápojů, tak může vytvářet tuk jako obranu proti těm toxinům z potravy.
moderátor:
jak jsou důležité nebo z čeho naopak rostou takové svaly.
MUDr. CAJTHAMLOVÁ,
Takže svaly musíme používat. Pokud nepoužíváme svaly, tak nás opouštějí. Svaly musíme také živit. Svaly živíme dvojím způsobem, jednak jim dodáváme stavební látky, což jsou hlavně bílkoviny. Těch by nemělo být nepřiměřené množství, protože jak už jsme říkali, tak jednak se z nich mohou ty tuky nadbytečné dělat a jednak nadbytečné množství bílkovin zatěžuje střevo a celý trávicí trakt. Takže by jich mělo být akorát. Zas na to jsou dobré ty metody, které zjistí kolik jich vlastně potřebujeme. Počítají se buď na tělesnou hmotnost, to je 0,83krát tělesná hmotnost, z toho vycházejí gramy bílkovin anebo se počítají podle aktivní hmoty. Tam je to podle toho, jestli člověk je diabetik, to je složitá problematika to dneska nestihneme. No, a další je potřeba podle svalové činnosti, kterou budeme vykonávat, dodávat dostatečné množství sacharidů, sacharidy jsou potřeba ve zvýšené míře zejména u těch, kteří běhají nebo u lidí, kteří jezdí na kole, čili u té aerobní činnosti, dostatečný přísun sacharidů je zásadní pro to, aby se svaly tvořily. A další, a to je během zátěže, a další u některých typů činností je potřeba mít dostatečné množství tuků, tuky by měly ve stravě u lidí, kteří jsou zdraví, obsahovat zhruba 30 % energie a měly by většinou to být nenasycené tuky, spíš rostlinného původu, jenom třetina by měla být živočišné tuky, a měly by být dodávány zejména u takových těch intenzivních svalových činností čili pokud štípeme dříví nebo jsme na horách, potřebujeme termoregulační funkci té tukové tkáně. Tak tam všude zvýšené množství, trošku vyšší množství tuků neškodí. Ale zase má to své meze. Jinak množství tuků v těle je regulováno, zejména toho podkožního tuku, dvěma systémy, jeden je systém grelín, to znamená tam, kde konzumujeme velké množství tučné stravy, tak grelín se vylučuje ve střevě a vypíná působení leptinu, který se zase tvoří v hypofýze a v noci nám pomáhá hubnout, proto právě bychom neměli na noc jíst příliš tučnou stravu, protože bychom si vypnuli to hubnutí v noci.
moderátor:
Paní doktorko, moc děkuju za dnešní návštěvu.
Přidejte odpověď