Bez rychlé pomoci by nepřežil ani pár dnů, jeho stav se rychle zhoršoval. Půlroční Vojta (foto) na svět přišel s vrozenou cytomegalovirovou infekcí a cirhózou jater. Bez transplantace rozsudek smrti. Proto se odborníci z IKEM rozhodli pro výjimečný zákrok.
(Praha, 26. 2. 2014)
Malý Vojta byl v tak vážném stavu, že kdyby lékaři čekali, až se pro něj najdou nová játra na čekací listině, s největší pravděpodobností by se operace nedožil. I proto se odborníci z Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze rozhodli pro výjimečný, život zachraňující zákrok, který v Česku do té doby provedli jen třikrát (naposledy v roce 2012 u roční Aničky) – transplantaci části jater od žijícího dárce – Josefa Beránka, Vojtova otce.
Chirurgové provedli dvě technicky náročné operace – odběr části jater od otce a transplantace této části půlročnímu synovi. Oba zákroky trvaly celkem 11 hodin. Lékaři museli pracovat na dvou sálech, na jednom odebrat štěp dárce, na druhém ho následně transplantovat Vojtovi. Vše bylo o to náročnější, že v malém, ani ne šestikilovém tělíčku museli chirurgové nejprve odstranit původní nemocná játra a teprve poté napojit na krevní oběh i žlučovody část nových jater od otce.
„Odebrat část životně důležitého orgánu zdravému člověku a tu pak transplantovat dětskému příjemci je jedna z nejobtížnějších transplantací. Pro malého Vojtu nebyla jiná možnost, čekat na játra od zemřelého dárce už nemohl, jeho stav se rapidně zhoršoval,“ popisuje důvody operace přednosta Kliniky transplantační chirurgie MUDr. Jiří Froněk, který obě operace prováděl.
„Byli jsme v situaci, kdy se pravděpodobnost, že získáme část jater od zemřelého dárce v takové kvalitě, abychom chlapce zachránili, blížila nule. Promluvil jsem s rodinou. Tatínek neváhal a nechal se vyšetřit. Obrovské štěstí bylo, že byl vhodným dárcem – je to štíhlý a zdravý člověk, který měl naprosto zdravá játra i ostatní orgánové systémy. Díky tomu jsme mohli zákrok provést a naštěstí to dopadlo dobře,” doplňuje.
Program transplantací jater od žijícího dárce by lékaři IKEM rádi rozšířili a prováděli u nejmenších pacientů ve větší míře. Vždy ale záleží na potenciálním dárci – právě jeho zdravotní stav totiž rozhoduje o tom, zda lékaři k tomuto typu transplantace přistoupí. Musí to být totiž naprosto zdravý a štíhlý člověk, aby jeho játra byla stoprocentně funkční a v perfektním stavu.
„Já jsem neváhal ani jedou vteřinu, když mi lékaři řekli, že bych Vojtíškovi zachránit život tím, že mu dám kousek svých jater, byl jsem okamžitě pro. To by přece udělal každý rodič. Navíc, pro mě to nebyla žádná velká zátěž. Ano, rána trošku bolí, ale už pár dnů po operaci můžu jít domů. A upřímně, troška bolesti za to, že mé dítě bude žít a že ho uvidím, jak se uzdravuje a roste, to je nejmenší, co pro něj můžu udělat,” říká Vojtův otec, pan Josef Beránek.
I když se IKEM specializuje především na dospělé pacienty, pro ty dětské má speciálně vyškolený personál.
„Dětští pacienti s tak závažným onemocněním jako je selhání jater vyžadují vysoce specializovanou péči jak v průběhu náročného operačního výkonu, jímž bezesporu transplantace jater je, tak i v pooperačním období. Jedná se nejen o přístrojové vybavení, ale zejména o péči patřičně vzdělaným a motivovaným personálem. Děti jsou na resuscitačním oddělení ošetřovány v samostatných boxech a během jejich pobytu na klinice jim umožňujeme trvalý kontakt s rodiči,“ popisuje MUDr. Eva Kieslichová, Ph.D., přednostka Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče.
„Ačkoliv bylo Vojtíškovi už půl roku, vážil pouze 6 kg a jeho organizmus byl velmi zranitelný. Všechny komplikace se ale podařilo překonat. Chlapec je nyní stabilizovaný a postupně nabývá sil. A co je nejdůležitější, jeho nová játra fungují od začátku výborně,” dodává MUDr. Kieslichová. Vojtu teď čeká několik týdnů pooperační péče.
Lékaři v IKEM loni provedli nejvíce transplantací jater v historii – celkem 87, z toho devět u dětí. V sedmi případech použili metodu splitu – jedna játra se při ní rozdělí mezi dva příjemce. Větší část putuje k dospělému, menší k dítěti.
„Jsem pyšný, že program transplantace jater od žijících dárců a metodou splitu začal v IKEM fungovat. Patří sice k nejnáročnějším, jak po technické, tak i finanční stránce, zachraňuje ale to nejdůležitější – lidské, a především pak dětské životy. Pro malé příjemce nabízí nejlepší možnost úspěšného výkonu a já pevně doufám, že takto budeme moci zachraňovat stále více dětí,“ doplňuje MUDr. Aleš Herman, Ph.D., ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny.
foto: IKEM Praha
Přidejte odpověď