V nemoci a s omezenou kvalitou života stráví Češi v průměru 17 let, Švédové i při delší průměrné době dožití jen 12 let. České zdravotnictví tedy léčí a vynakládá peníze na každého občana o pět let déle než zdravotnictví švédské.
foto: bartervile / MorgueFile
Uvádí to dokument přiložený k národní strategii ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020.
„Pokud má Česko ve srovnání se Švédskem dvojnásobnou spotřebu cigaret a alkoholu, více než dvojnásobný výskyt obezity a poloviční spotřebu zeleniny, nemůže očekávat při jakkoli vysokých nákladech na provoz ambulancí a nemocnic, že dosáhne takovou úroveň zdraví lidí, jaká je ve Švédsku,“ uvádí ve zprávě ke strategii profesor Jan Holčík.
Cestou k prodloužení života ve zdraví je podle zprávy prevence, ochrana a podpora zdraví.
Nejčastější příčinou úmrtí Čechů jsou nemoci srdce a cév. Oproti Francii, kde je úmrtnost na tyto nemoci nejnižší, je v ČR až třikrát vyšší.
Stagnuje úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční, podle zprávy to souvisí s částečným vyčerpáním možností lékařské péče a nových technologií. Jednou z příčin je také „velmi pozvolná změna životního stylu“ české populace – nedaří se snižovat podíl kuřáků, přibývá diabetiků a roste i podíl obézních.
Druhou nejčastější příčinou úmrtí Češek a Čechů je rakovina, za necelé dvě desítky let stouply počty ročně nově zjištěných případů z 56.500 na 71.500, tedy o 27 procent. ČR má tři plošné screeningové programy, účast je však dobrovolná, a je tedy nižší než je pro prevenci a včasnou léčbu třeba.
Letos poprvé budou pojišťovny adresně zvát lidi z rizikových skupin, kteří na prevenci nechodí. Očekávají, že se tím účast na screeningu zvýší.
Národní strategie jako rámcový souhrn opatření má být do 31. prosince 2015 dále rozpracována.
Přidejte odpověď