Kanadská pošta zruší do pěti let doručování dopisů a balíků do domu. To ale zkomplikuje podle kritiků hlavně život seniorům a tělesně postiženým. Své pobočky ruší pošta i v Česku. Lidé zde podepisují petice.
foto: Ivonne-Wierink-Photoxpress
Doručování pošty až do domu. Tradice, na kterou byli Kanaďané zvyklí víc než dvě staletí. Jenže teď o své oblíbené pošťáky lidé přijdou. Místo toho pošta vybuduje v městských čtvrtích společné schránky, kde si budou lidé svou poštu vyzvedávat.. To ale komplikuje podle kritiků hlavně život seniorům a tělesně postiženým.
Peter JULIAN člen demokratické strany NDP:“Přemýšlíme, co se stane se seniory v zimních měsících, když nebudou mít doručování až do domu.“
Jenže služba je podle pošty velmi prodělečná. Navíc ji využívá už jen třetina Kanaďanů.
Doručování do domu chce pošta zrušit nejpozději do pěti let. O práci tak přijde několik tisíc lidí.
S nástupem internetu a digitalizace si stěžuje na ztrátovost klasických doručovacích služeb podle reportáže České televize i většina pošt v Evropě.
Stovky obcí v Česku mohou přijít o pošty. Podepisují petice
Vláda bude podle deníku Mladá fronta Dnes brzy rozhodovat o tom, zda se minimální počet poboček v celé republice sníží o více než tisíc. Proti plánu se ale obce už dopředu brání, za zachování poboček se na vesnicích podepisují peticí.
Česká pošta připouští, že řada poboček je pro ni ekonomicky nevýhodná. V minulosti už dokonce některé zavřela, v Olomouckém kraji to byly například pošty v Branné na Šumpersku nebo v místní části Přerova Penčice. A další malé obce se nyní bojí, že o své pošty přijdou, týkat by se to totiž mohlo až desítek poboček v kraji.
Jednou z nich je i Týn nad Bečvou, malá obec pod hradem Helfštýn nedaleko Lipníka nad Bečvou. Starosta Týna Josef Vaculin neskrývá své obavy a zároveň rozhořčení. „Týká se nás to a rozhodně s tím nesouhlasíme. Hodně obyvatel obce je přestárlých a na poštu někam dál se nedostanou,“ vysvětlil deníku MfD, proč obec nechce dopustit, aby lidé museli na poštu dojíždět. Právě senioři jsou podle organizátora petice Sdružení místních samospráv jednou z nejohroženějších skupin.
„Obáváme se, že zrušení provozoven České pošty povede k prohloubení úpadku života na venkově a k další diskriminaci občanů zde žijících. Likvidací sítě provozoven by venkov obdržel další ránu. Je nutné si uvědomit, že zvláště v menších obcích se neustále zvyšuje podíl sociálně slabých skupin obyvatel, hlavně seniorů. Zrušené provozovny však způsobí problémy i dalším – matkám s dětmi, zdravotně postiženým či nezaměstnaným,“ uvádí v petici, kterou lidé podepisují od poloviny prosince a kterou nyní chtějí předložit vládě.
Ta by měla svým nařízením brzy podle novely poštovního zákona rozhodnout o minimálním počtu poboček pošty. Na stole jí totiž už nyní leží návrh Českého telekomunikačního úřadu, podle kterého by minimum bylo o zhruba 1 100 poboček menší než nyní. Počet by tak klesl na 2 100.
„Česká pošta mění poštovní síť pozvolna již od roku 2009. Snažíme se jít evropskou cestou a nahradit část vlastních poboček takzvanými franšízami,“ řekla tisková mluvčí České pošty Marta Selicharová.
S tím však nesouhlasí Josef Vaculín, starosta Týna nad Bečvou. „Na České poště mi vadí, že dělá jednostranné kroky. Neustále mluví o tom, že je naše pobočka ztrátová, ale ještě ty ztráty nikdo nevyčíslil. Uvítali bychom, kdyby s námi jednali a například se zeptali, zda chceme na ztrátovost doplácet. To se ale neděje,“ zlobí se.
Selicharová však oponuje s tím, že prodělečnost poboček není jediným důvodem při jejich rušení.
„Je pravda, že řada malých pošt je využívaná minimálně a jsou ekonomicky problematické. Ekonomický parametr však není jediným hlediskem, podle kterého Česká pošta se změnou sítě pracuje. Proto lze těžko očekávat, že se v blízkých letech dostaneme k číslu 2 100. Je třeba zohlednit také společenskopolitické hledisko, proto o možných změnách povedeme diskusi s vlastníkem, tedy státem,“ dodala.
Radovan Vašíček, tajemník litovelské radnice však dodává, že pochopení má i pro plány České pošty. „Někdy se bojí lidé změny, ale když přijde, vlastně nakonec ani nic nepoznají. Před rokem a půl jsme řešili podobnou situaci s telefonním automatem, který se měl zrušit. Vzbudilo to velkou vlnu emocí, takže jsme se s jeho provozovatelem domluvili, že zůstane na místě a město na něj bude měsíčně doplácet. A dnes mám trochu pocit, že jej ve skutečnosti nikdo příliš nevyužívá a šlo spíše o strach ze změny. Sami si budeme dělat průzkum, nakolik se nám to vyplatí,“ dodal.
Přidejte odpověď