Usnadnit život tisícům sluchově postiženým Plzeňského kraje chce nově zřízená pobočka Agentury pro neslyšící. Původně pražská Agentura se nyní rozrůstá do všech krajů. Neslyšícím pomáhá s právním či sociálním poradenstvím, s hledáním zaměstnání i s bouráním bariér.
Agentura také chce do nemocnic v Plzeňském kraji poskytnout tablety, jejichž prostřednictvím mohou neslyšící při komunikaci využívat služby on-line tlumočení do znakové řeči, řekl koordinátor krajských poboček Radim Vysloužil.
„V ČR se potýkáme s velkým nedostatkem tlumočníků do českého znakového jazyka, proto jsme zavedli on-line tlumočení přes chytré telefony a tablety,“ popsal.
Služby mohou využívat lidé při komunikaci s úřady, policií, lékaři a podobně, když se potřebují rychle domluvit a nemají tlumočníka přímo s sebou. Připojí se přes internet a díky přenosu hlasu a obrazu se s pomocí vzdáleného tlumočníka domluví.
V roce 2011 tito znakoví tlumočníci pomohli ve více než 17.200 případech, loni to bylo už přes 25.300 případů, řekl Vysloužil. Pomohli například sluchově postiženému dítěti, které volalo pomoc k nemocné matce, pomohli při přivolání sanitky, při komunikaci s policií či při zavolání pomoci k porodu.
APPN v jednom se svých projektů rozdává do nemocnic stovku tabletů s připojením na internet, aby mohly službu v případě potřeby zprostředkovat. V Plzeňském kraji se projet teprve rozjíždí, zřejmě na začátku roku by měly tablety dostat nemocnice v okresních městech, odhadl Vysloužil. Pokud by se našly dotace nebo sponzoři, tablety pro komunikaci s on-line tlumočením do znakové řeči by se mohly rozmístit i například na úřady práce, radnice, sociální správy a podobně.
Oficiální statistiky o tom, kolik lidí má v Česku sluchové postižení, podle Vysloužila nejsou. Hovoří se asi o půl milionu obyvatel. „Pro přibližně 13.000 až 14.000 neslyšících je mateřským jazykem česká znaková řeč,“ doplnila plzeňská konzultantka projektu Monika Bucková.
Ta letos pracuje s prvními 12 klienty v projektu Neslyším, přesto pracuji. Prošli například rekvalifikačním kurzem a od listopadu se účastní pracovních pohovorů. „Zatím máme asi pět firem, které jsou přístupné spolupráci,“ řekla Bucková.
Největším problémem je podle ní fakt, že firmy nemají dostatek informací o komunikaci se sluchově postiženými. Zkušenosti z jiných krajů potvrzují, že neslyšící člověk může pracovat podle svého dosaženého vzdělání – například i jako lékárník.
V Plzni mají nastoupit na pozici kontrolorů elektrotechnici, práci pomáhá APPN hledat pro šičky, kuchaře, cukrářky či pro absolventku středí pedagogické školy, která by chtěla dělat osobní asistentku dítěte ve škole.
Přidejte odpověď