V Jihomoravském kraji se vydá ročně více než 900 milionů korun na sociální služby. Aby byly přiděleny skutečně na aktivity, které jsou nejvíce potřebné, má kraj zpracovaný plán jejich rozvoje.
Práce na přípravě detailního plánu a jeho dalším rozvoji je součástí dvou projektů hrazených z Evropského sociálního fondu. „Každý člověk v každé obci má zcela jiné potřeby. Z centrálního hlediska lze tyto potřeby těžko odhadnout. Vítáme proto projekty, které směrují finanční pomoc tam, kde je skutečně nutná a opodstatněná,“ říká ministr práce a sociálních věcí František Koníček.
Proces komunitního plánování sociálních služeb v Jihomoravském kraji byl zahájen již v roce 2004. Jeho základem je úzká spolupráce kraje s obcemi. Díky tomu se přesně ví, kde je potřeba zajistit větší péči o seniory a kde je naopak lepší posílit například prevenci kriminality mladistvých.
Projekt Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském krajibyl zahájen v roce 2009 a jeho pokračovánískončilo letos v říjnu. Na oba projekty bylo přiděleno cca 20 milionů Kč.
„Cílem prvního projektu bylo zefektivnit nastavení systému, podpořit partnerství a vzájemnou spolupráci kraje a obcí. Poté jsme se zaměřili na analýzu potřeb uživatelů sociálních služeb, jejíž výstupy byly důležitým zdrojem pro tvorbu dalších strategických dokumentů a ovlivnily směřování celého procesu,“ říká koordinátorka projektu Martina Blešová.
V rámci analýzy potřeb uživatelů, do níž bylo zapojeno přes dva a půl tisíce dotazovaných, se tak například potvrdilo, že většina z nich vyžaduje větší pestrost v nabídce služeb a preferuje je čerpat v domácím prostředí. Uživatelé chtějí být rovněž informováni o dostupnosti jednotlivých služeb a mít k nim jednodušší přístup. Navazující projekt realizovaný od roku 2011 rozvíjel dosavadní spolupráci a zaměřoval se na propojení systému plánování a financování sociálních služeb. Podařilo se tak nastavit kritéria pro jejich hodnocení a financování.
Sociální služby jsou zpravidla částečně hrazeny uživateli, bez dotace by ale nebyly udržitelné. Proto na ně přispívají obce, kraje a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Projekty Jihomoravského kraje, které podporuje Evropský sociální fond, pomáhají zefektivňovat vynakládání těchto prostředků z veřejných rozpočtů.
„Lidé tak získají jistotu, že pokud bude v jejich obci podložená poptávka po nějakém typu služby a její řešení bude pro místní samosprávu prioritou, kraj tuto potřebu zohlední v rámci dotačních systémů. Cílem je, aby kraj financoval služby, které jsou podloženy potřebností a jsou v dané lokalitě prioritní,“ popisuje Blešová. Systém zároveň funguje jako prevence před účelově vznikajícími firmami, které nejsou v souladu s potřebností v daném území.
V Jihomoravském kraji poskytuje sociální služby mnoho právních subjektů. Nejvyšší procento z nich představují neziskové organizace, tedy různé společnosti, kluby, spolky či svazy. Teprve za nimi jsou příspěvkové organizace kraje a obcí.
Nejpočetněji jsou zastoupeny služby sociální péče. Takových služeb v kraji působí skoro tři stovky a započítat mezi ně lze například domy pro seniory a osoby se zdravotním postižením, denní stacionáře, chráněná bydlení a mnohé další.
K dispozici jsou také služby sociální prevence s azylovými domy, sociálně aktivizačními službami pro rodiny s dětmi, nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež, domy na půli cesty, ale třeba také služby následné péče, telefonická krizová pomoc, terapeutické komunity a mnohé další.
Petr Sulek
Tisková zpráva MPSV
Přidejte odpověď