Zákony sociálního zabezpečení a zákon o zaměstnanosti přináší řadu povinností pro ošetřujícího lékaře v oblasti dočasné pracovní neschopnosti, invalidních důchodů, poskytování dávek osobám se zdravotním postižením i při posuzování vhodnosti zaměstnání. Jaké jsou?
Posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále ZNP), ve znění pozdějších předpisů, řeší problematiku nemocenského pojištění včetně posuzování zdravotního stavu pojištěnců pro účely nemocenského pojištění. V systému nemocenského pojištění posuzují ošetřující lékaři zdravotní stav pro účely:
– Dočasné pracovní neschopnosti (dále DPN)
– Ošetřovného (dále PO) Peněžité pomoci v mateřství (dále PPM)
– Vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (VPTM)
Posuzování DPN a zdravotního stavu pro účely poskytování peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství provádí ošetřující lékař, a to jen v rozsahu své odbornosti. Pracovní neschopnost se posuzuje odděleně, protože každá může mít jiné požadavky na zdravotní způsobilost pojištěnce.
Pro účely nemocenského pojištění se vydávají příslušné tiskopisy. Část těchto tiskopisů, která je určena pro zaměstnavatele, nesmí obsahovat statistickou značku diagnózy nebo jiný údaj pro dovození diagnózy.
1) Dočasná pracovní neschopnost
DPN je stav, který pro poruchu zdraví nebo jiné v tomto zákoně uvedené důvody (např. karanténa) neumožňuje pojištěnci:
– vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a při trvání déle než 180 kalendářních dní, i jinou než dosavadní pojištěnou činnost,
– plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, vznikla-li DPN v ochranné lhůtě (a to i v případě trvá-li DPN po skončení dosavadní pojištěné činnosti i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání).
Tato právní úprava ukládá ošetřujícímu lékaři po uplynutí 180 kalendářních dní trvání pracovní neschopnosti posoudit pracovní schopnost pojištěnce, kromě vztahu k dosavadní pojištěné činnosti také k možnosti vykonávat jinou činnost nebo k možnosti plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání. Podmínkou však je, že jeho zdravotní stav je stabilizovaný, tj. se ustálil na určité úrovni zdraví, která umožňuje pojištěnci vykonávat činnost bez zhoršení zdravotního stavu. Ošetřující lékař vydává na předepsaných tiskopisech rozhodnutí o vzniku a ukončení DPN.
Rozhodování o vzniku DPN
Ošetřující lékař rozhodne vždy o vzniku DPN u:
– pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav pro nemoc nebo úraz nedovoluje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě, jde-li o vznik DPN v ochranné lhůtě, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání,
– pojištěnce, který byl přijat do ústavní péče v nemocnici, odborném léčebném ústavu nebo mu byla poskytnuta komplexní lázeňská péče,
– pojištěnce, který byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého do lůžkové péče (s výjimkou, pokud má nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství),
– pojištěnce, který nemůže pro poškození nebo ztrátu ortopedické nebo kompenzační pomůcky vykonávat dosavadní pojištěnou činnost,
– pojištěnce v době nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství, jestliže mu závažné dlouhodobé onemocnění znemožňuje pečovat o dítě, dlouhodobým onemocněním se pro účely tohoto zákona rozumí takové onemocnění, které podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden měsíc,
– pojištěnky, která doložila potvrzením orgánu nemocenského pojištění, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z žádné pojištěné činnosti, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
DPN začíná dnem, v němž ji ošetřující lékař zjistil. V případě, že pojištěnec nemohl navštívit ošetřujícího lékaře, může rozhodnout, že DPN pojištěnci vznikla i před tímto dnem, maximálně však 3 kalendářní dny zpětně. Za období delší může ošetřující lékař takto postupovat jen po předchozím písemném souhlasu orgánu nemocenského pojištění a na základě jeho žádosti.
Nezjistí-li ošetřující lékař po vyšetření důvody k rozhodnutí o vzniku DPN, avšak pojištěnec požaduje vydání rozhodnutí o jejím vzniku, vydá ošetřující lékař rozhodnutí o tom, že DPN nevznikla. Pojištěnec se může dovolávat přezkoumání tohoto rozhodnutí lékaře podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Totéž platí pro postup v případě, kdy pojištěnec nesouhlasí s datem vzniku DPN nebo s tím, že byl uznán dočasně práce neschopným.
V průběhu DPN ošetřující lékař posuzuje, zda je zdravotní stav pojištěnce stabilizovaný a zda se pracovní schopnost pojištěnce obnovila. Ošetřující lékař stanoví se zřetelem na zdravotní stav pojištěnce termín příštího lékařského ošetření nebo kontroly a vyznačí jej na rozhodnutí o vzniku DPN.
Vydávání potvrzení o trvání DPN
Podle platné právní úpravy (§ 61 písm. j/ zák. č. 187/2006 Sb.) je ošetřující lékař pro účely výplaty nemocenského nebo poskytování náhrady mzdy povinen potvrdit pojištěnci na předepsaném tiskopise „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ trvání DPN, a to ke dni vydání tohoto potvrzení popř. tři kalendářní dny dopředu. V případě, že DPN trvá déle než 21 kalendářních dnů (14 dnů od 1. ledna 2014), je povinen pro účely náhrady mzdy potvrdit její trvání vždy ke 21. kalendářnímu dni ode dne jejího vzniku.
Další výdej shora uváděného tiskopisu právní úprava blíže nespecifikuje.
Je však třeba vycházet z úzusu, že se jedná o náhradu ušlého výdělku z důvodu DPN, a proto další toto potvrzení by měl ošetřující lékař vystavit nejméně jedenkrát za měsíc. Není však praktické, aby toto potvrzení bylo vystavováno vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce a pacient byl nucen jen za tímto účelem navštěvovat ordinaci svého lékaře.
S ohledem na skutečnost, že dávky nemocenského pojištění vyplácejí orgány nemocenského pojištění průběžně, může tedy ošetřující lékař vystavit toto potvrzení k jakémukoli dni v kalendářním měsíci. Nejvýhodnější je, aby toto potvrzení bylo vystavováno ke dni ošetření nebo kontroly zdravotního stavu.
Režim při trvání DPN stanovený ošetřujícím lékařem
Režim dočasně práce neschopného pojištěnce stanoví ošetřující lékař při rozhodnutí o vzniku DPN a může jej změnit v souladu se změnou zdravotního stavu. Místem pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce je místo, které pojištěnec sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku DPN, nebo místo, na které změnil pobyt.
O povolení vycházek nebo změny jejich rozsahu a doby a o změně místa pobytu v době DPN rozhoduje ošetřující lékař. O změně místa pobytu rozhoduje ošetřující lékař jen na základě žádosti dočasně práce neschopného pojištěnce.
Vycházky může ošetřující lékař povolit pouze v rozsahu, jenž odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a který nenarušuje stanovený léčebný režim. Ošetřující lékař může vycházky povolit v celkovém rozsahu maximálně šest hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin; přitom vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek.
Zcela výjimečně může ošetřující lékař v případech, kdy probíhající léčba, její vedlejší účinky nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují pojištěnci, aby využil pevně stanovenou dobu vycházek, na žádost dočasně práce neschopného pojištěnce a po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění (z valné většiny okresní správy sociálního zabezpečení dále OSSZ) uděleného na základě žádosti ošetřujícího lékaře povolit, aby si tento pojištěnec volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. Povolit takovéto vycházky lze nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti a nejvýše na dobu tří měsíců; takto lze vycházky povolit i opakovaně, a to i na dobu delší tří měsíců.
Změnit místo pobytu v době DPN smí pojištěnec pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Pouze výjimečně lze změnit místo pobytu v ČR na pobyt v cizině. Ošetřující lékař to může povolit jen po předchozím písemném souhlasu příslušné OSSZ, o souhlas žádá tento pojištěnec OSSZ sám. Praktické využití je jen u cizích státních příslušníků, kteří hodlají se doléčit v domácím prostředí.
Pracovní neschopnost se posuzuje odděleně z každé pojištěné činnosti, protože každá může mít jiné požadavky na zdravotní způsobilost pojištěnce. V případě, že DPN trvá déle než 21 kalendářních dnů (14 dnů od 1. ledna 2014), je ošetřující lékař povinen pro účely náhrady mzdy potvrdit její trvání vždy ke 21. kalendářnímu dni ode dne jejího vzniku. Ošetřující lékař může vycházky povolit v celkovém rozsahu maximálně šest hodin denně a to v době od 7 hodin do 19 hodin; přitom vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek.
2) Potřeba ošetřování stanovená ošetřujícím lékařem
Ošetřující lékař rozhodne o vzniku potřeby ošetřování, jestliže vyšetřením zjistí, že:
– dítě mladší 10 let je nemocné nebo utrpělo úraz,
– osoba, která dovršila aspoň 10 let, je nemocná nebo utrpěla úraz a její zdravotní stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou,
– žena, která porodila, vyžaduje z důvodu stavu v době bezprostředně po porodu nezbytně ošetřování jinou osobou,
– fyzická osoba, která jinak pečuje o dítě mladší 10 let, onemocněla, utrpěla úraz, byla přijata do ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu nebo jí byla na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta komplexní lázeňská péče, byla přijata do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého do lůžkové péče, s výjimkou pojištěnce, který má nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství, nebo porodila, a proto nemůže o toto dítě pečovat.
PO začíná dnem, v němž ji ošetřující lékař zjistil. Ošetřující lékař může v odůvodněných případech rozhodnout, že PO vznikla dřívějším dnem, nejvýše však 3 kalendářní dny přede dnem, v němž potřebu ošetřování zjistil.
Ošetřující lékař rozhodne o ukončení PO:
– zjistí-li vyšetřením, že potřeba PO pominula, a to dnem, kdy tuto skutečnost zjistil, nebo nejpozději třetím kalendářním dnem od tohoto vyšetření,
– jestliže se osoba vyžadující ošetřování nedostaví k ošetření nebo kontrole zdravotního stavu nebo osoba poskytující ošetřování dítěti mladšímu 10 let se nedostaví ke kontrole PO s tímto dítětem, a to v den, který jí byl určen, aniž by tato osoba prokázala existenci vážných důvodů, pro které se k tomuto ošetření nebo kontrole nemohla dostavit, PO se ukončí tímto dnem.
Ošetřující lékař vydává na předepsaných tiskopisech rozhodnutí o vzniku a ukončení PO, obdobně i potvrzení o potřebě péče a potvrzení o trvání potřeby PO.
3) Peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřující lékař (gynekolog) je pro účely poskytování PPM povinen:
– stanovit těhotné pojištěnce očekávaný den porodu a tento den potvrdit na předepsaném tiskopise,
– potvrdit na předepsaném tiskopise, že pojištěnka porodila, a den porodu, pokud se pojištěnce peněžitá pomoc v mateřství nevyplácela přede dnem porodu,
– potvrdit na předepsaném tiskopise, že matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které by byla uznána DPN, kdyby byla pojištěnkou.
Ukončení PPM již lékař nepotvrzuje, končí zákonnou lhůtou (§ 33 ZNP).
V oblasti posuzování pro VPTM úzce spolupracuje gynekolog se zařízením závodní preventivní péče, popř. s praktickým lékařem.
Gynekolog je pro účely poskytování VPTM povinen: * stanovit těhotné pojištěnce očekávaný den porodu a tento den potvrdit na předepsaném tiskopise.
Praktický lékař nebo lékař závodní preventivní péče následně na předepsaném tiskopisu vydává rozhodnutí o tom, že: zaměstnankyně nemůže vykonávat dosavadní práci, protože ohrožuje její těhotenství, mateřství do 9. měsíce po porodu nebo kojení.
Skutečnost, že zaměstnankyně koná práci zakázanou těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a kojícím ženám, potvrzuje zaměstnavatel.
4) Posuzování zdravotního stavu pro účely důchodového pojištění a sociální péče
Lékaři OSSZ posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost fyzických osob (zákon č. 582/1991 Sb. § 8) při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách pro účely důchodového pojištění a sociální péče, přitom vycházejí z dokumentace poskytovatelů zdravotních služeb (zákon č. 372/2011 Sb.).
Poskytovatelé zdravotních služeb, většinou praktičtí lékaři, jsou povinni za úhradu na žádost příslušné OSSZ nebo jiného orgánu sociálního zabezpečení, při posuzování:
– provést vyšetření zdravotního stavu fyzické osoby v rozsahu vyžádaného zdravotního výkonu, přičemž se opírají o výsledky odborných vyšetření
– zpracovat bez souhlasu posuzované fyzické osoby lékařské podklady ve vyžádaném rozsahu, jichž je třeba k posouzení jejího zdravotního stavu.
Vlastní podklady je nutno zpracovat na tiskopis 89 400 1 ČSSZ „Lékařský nález pro posouzení zdravotního stavu“, při jehož vyžádání zatrhuje OSSZ v záhlaví, k jakému účelu posouzení má dojít. Praktický lékař přikládá i výsledky odborných vyšetření.
Při posuzování zdravotního stavu se jedná se zejména o:
– invaliditu a změnu stupně invalidity, a jde-li o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, také skutečnost, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání; tato podmínka je splněna, pokud pracovní úraz nebo nemoc z povolání je jedinou nebo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu,
– dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost,
– schopnost zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace pro účely příspěvku na mobilitu a pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením a zda jde pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku o osobu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo s těžkým sluchovým postižením nebo s těžkým zrakovým postižením anebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací a zdravotní stav nevylučuje poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku, stupeň závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči a pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením.
Dále platí, že:
– Zdravotnická služba Vězeňské služby spolupůsobí v řízení o invaliditě odsouzeného.
– Uznávání nemocí z povolání pro účely důchodového pojištění a pro účely zvláštních zákonů provádějí poskytovatelé pracovně lékařských služeb určení podle zákona o specifických zdravotních službách (zákon č. 373/2011 Sb.).
5) Posuzování zdravotního stavu pro účely zaměstnanosti
Rovněž pro účely zaměstnanosti je potřebné posuzovat vazbu mezi zdravotním stavem fyzické osoby a vhodným zaměstnáním, rekvalifikací a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace, také pro povolování činnosti dítěte.
Krajské pobočky Úřadu práce postupují obdobně jako OSSZ a obracejí se v případě potřeby na poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, dále také na poskytovatele pracovně lékařských služeb. Fyzická osoba své pracovní omezení ze zdravotních důvodů je povinna doložit pobočce úřadu práce lékařským posudkem.
K posouzení zdravotního stavu musí dojít vždy, pokud uplatňuje fyzická osoba pracovní omezení ze zdravotních důvodů a registrujícího poskytovatele zdravotních služeb nemá a ani žádný lékařský posudek.
Pak je tato osoba povinna se na žádost krajské pobočky Úřadu práce podrobit vyšetření u smluvního poskytovatele zdravotních služeb určeného touto krajskou pobočkou, pokud:
– žádá o zabezpečení pracovní rehabilitace nebo poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa,
– uvádí zdravotní důvody, které jí brání v plnění povinností uchazeče o zaměstnání, nebo v nástupu na rekvalifikaci,
– je lékařský posudek podmínkou pro zařazení uchazeče o zaměstnání do příslušného rekvalifikačního kurzu. Pokud jde o posouzení vhodnosti doporučeného zaměstnání z hlediska zdravotní způsobilosti, je příslušným lékařem poskytovatel pracovně lékařských služeb budoucího zaměstnavatele.
Někdy je potřebné i psychologické vyšetření, pokud takové vyšetření vyžaduje zvláštní právní předpis pro budoucí povolání rekvalifikovaného uchazeče o zaměstnání (jako např. řidič veřejné osobní přepravy).
Náklady spojené s posouzením zdravotního stavu a psychologickým vyšetřením hradí Úřad práce.
Specifické povolení výkonu činnosti dítěte
Specifickým úkolem krajské pobočky Úřadu práce je povolování výkonu činnosti dítěte, za kterou se považuje: a) umělecká a kulturní činnost, vytváření autorských děl nebo provádění uměleckých výkonů a to v oblasti hudební, pěvecké a taneční, b) provádění úkonů v reklamě a propagaci výrobků, služeb nebo jiných objektů a předmětů a činnost v modelingu, c) sportovní činnost při provádění sportovních výkonů na veřejnosti.
Protože žádost o povolení musí obsahovat i lékařský posudek, je osloven poskytovatel zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. Ten musí mít na zřeteli, že činnost, kterou bude dítě vykonávat a doba jejího konání je přiměřená z hlediska jeho věku a že dítě je ze zdravotního hlediska způsobilé tuto činnost vykonávat.
Lékařský posudek v době vydání povolení nesmí být starší než tři měsíce. Posudek vydává lékař na základě žádosti zákonného zástupce dítěte, který jej také hradí. Podkladem pro vydání posudku jsou údaje zpracované provozovatelem činnosti, kterou bude dítě vykonávat, místo výkonu činnosti a charakteristiku pracovních podmínek a pracovišť, ve kterých bude dítě činnost nebo více druhů takových činností vykonávat.
Posouzení pro povolování výkonu činnosti dítěte probíhají v řádu jednotek v průměru za měsíc a krajskou pobočku, ovšem vždy prudce narostou, pokud na daném teritoriu je natáčen film s dětským komparzem.
Posuzování dočasné pracovní neschopnosti a zdravotního stavu pro účely poskytování peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství provádí ošetřující lékař, a to jen v rozsahu své odbornosti.
PRÁVNÍ PŘEDPISY:
– zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
– zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,
– zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,
– vyhláškou MPSV č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity,
– zákonem č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením,
– vyhláškou č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením,
– zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,
– vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách,
– zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
– zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád,
– zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování,
– zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách,
– zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění,
– vyhláškou MZ ČR č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami
Přidejte odpověď