Trojnásobek soli proti doporučení Světové zdravotnické organizace, tedy 15 gramů denně místo pěti, spotřebuje každý dospělý v Česku. Více soli přijímají i děti, včetně kojenců. V Evropě mají vyšší spotřebu již jen Turecko, Maďarsko, Chorvatsko a Makedonie.
Poselství pohádky Sůl nad zlato si Češi – jak se zdá – vzali až příliš k srdci. Ze třiačtyřiceti sledovaných států je totiž Česko v přepočtu na hlavu pátým největším konzumentem soli. Hůře v žebříčku dopadli už jenom Turci, Maďaři, Chorvati a Makedonci.
Ministerstvo zdravotnictví startuje osvětovou kampaň nazvanou Nadbytek soli škodí dětem i dospělým.
Lidé se v kampani dozvědí, že nadbytečné solení zvyšuje tlak a vede k mrtvici, infarktu, poškozuje ledviny a u dětí se pojí také s obezitou. Po slaném více pijí oblíbené sladké nápoje.
„Odhaduje se, že snížením denního příjmu soli na zhruba polovinu by v ČR klesly cévní mozkové příhody o čtvrtinu a kardiovaskulární onemocnění o 17 procent. Proto je tak důležitá prevence a osvěta,“ řekl ministr Martin Holcát a přiznal, že osobně také hodně solí, „od zítřka“ už prý nebude.
Ministr spoléhá na osvětu, lidé by podle něj měli vědět, co nadbytek soli způsobuje, aby změnili jídelníček. Důležitý je podle něj i tlak na výrobce, aby množství soli v hotových potravinách postupně snižovali. Prudký pokles by lidé nepřijali, jsou od dětství zvyklí na slanou chuť, mnozí na ní jsou prý až závislí.
Tlak na výrobce spolu s osvětou je nejlevnějším a nejefektivnějším opatřením, potvrdil profesor Graham MacGregor, který z Londýna přijel podpořit kampaň v ČR. Uvedl, že za sedm let se tak podařilo snížit spotřebu soli v Británii o 15 procent, na 8,1 gramu na osobu a den. Tím se prý zabránilo 18.000 mozkových příhod a infarktů.
Vodítko pro změnu jídelníčku najdou lidé na www.mene-solit.cz. Pomůckou jim může být i papírová pyramidka, na jejích bocích jsou vyjmenovány potraviny vhodné a nevhodné z hlediska obsahu soli.
Největší díl denního příjmu, zhruba 80 procent, je z vyrobených a zpracovaných potravin. Hodně soli je v uzeninách, chipsech, slaných sýrech, sojové omáčce, kečupu, instantních polévkách, předpřipravených jídlech a v jídle z fastfoodů.
„Na den 15 gramů není normální, s tím se organismus těžko vyrovná,“ podotkl Jan Janda z České pediatrické společnosti. Uvedl, že pro kojence je doporučen jeden gram soli, pro děti od jednoho roku do šesti let dva gramy, pro děti od sedmi do 14 let pět gramů.
„Až 80 procent kojenců dostává po půl roce věku více soli, než je doporučeno. V batolecím věku má nadměrné množství soli ve stravě až 95 procent dětí, u starších dětí se to týká prakticky všech,“ uvedl Janda. Pro pediatry vydala odborná společnost doporučení, aby dětem a dospívajícím měřili tlak, zejména těm z rodin zatížených vysokým tlakem.
Češi solí třikrát více, než by měli, a pak jsou kvůli tomu nemocní a tlustí. Lékaři varují, že přesolování je jako droga, přitom tělu stačí jedna malá lžička denně.
„Sůl je pro naše tělo životně důležitá, protože obsahuje sodík, základní prvek, bez kterého nelze žít. Nesmí se to ale přehánět. Stačilo by pět až šest gramů denně, což odpovídá zhruba jedné čajové lžičce,“ popsal včera Jan Janda z České pediatrické společnosti.
Nadměrná konzumace soli se podílí na vzniku vysokého krevního tlaku. Lékaři dokonce zjišťují, že problémy s hypertenzí mají už děti v dorostovém věku. Sůl znamená také velkou zátěž pro ledviny. Zadržuje vodu v těle, kvůli čemuž se vytvářejí otoky. Může vést k celulitidě. Je i rizikovým faktorem pro vznik obezity.
„Slané podporuje chuť k jídlu. Všimněte si, že tlustí lidé kolikrát sáhnou po slánce, aniž to, co mají na talíři, ochutnají,“ podotkla dietoložka Karolína Hlavatá. Sůl se podle ní často skrývá i v potravinách, kde by ji člověk nečekal. Například v cereáliích, v chlebu a pečivu.
Sůl – riziko už pro kojence
Podle dětského obezitologa Zlatka Marinova patří sůl mezi rizikové faktory nadváhy prakticky už od kojeneckého věku. „O tom, jak člověk bude solit, se rozhoduje už v rodině. I kojeným dětem maminky často dávají přisolené příkrmy, aby jim jídlo chutnalo a dobře přibývaly. A návyk na slané z období do dvou let určuje oblibu slaných jídel v dospělosti,“ vysvětlil Marinov.
Jídelní zvyklosti ženy se navíc přenášejí i do mateřského mléka.
Co tedy může člověk udělat, aby nepřesoloval?
„Dobrým vodítkem jsou etikety na potravinách. Konkrétně ve vztahu k soli logo ‚Vím, co jím‘, kde je zaznamenáno množství soli. Jejím obrovským zdrojem bývají uzeniny, ty se proto vyplatí raději vynechat či alespoň omezit. Solení a sušení totiž patří mezi nejstarší konzervační prostředky,“ míní dietoložka Hlavatá.
Doporučuje také sledovat složení kořenících směsí. Například v koření na kuře bývá namísto sušené zeleniny či papriky na prvním místě právě sůl. Pomohlo by také, kdyby lidé jedli více zeleniny a ovoce, v nichž je draslík. Ten totiž vyvažuje neblahý vliv nadbytku sodíku.
Sílu zlozvyku přesolování lze zmírnit zařazováním potravin jiné výrazné chuti, jako je třeba citron, česnek, čerstvý zázvor či bylinky. Při domácím stolování se také vyplatí nenechávat na stole solničku.
Avšak dávejme přitom pozor, abychom nesklouzli k opačné krajnosti. Zdravá míra soli je nutná kvůli přísunu jodu.
invArena
Přidejte odpověď