Bezdomovci se na ulici ocitnou často kvůli duševnímu handicapu nebo se v pokusu zařadit se mezi ty úspěšné zadluží. Většinou je však vina ve špatném rodinném zázemí. To, že si lidé za sociální vyloučení mohou sami, je prý mýtem.
Ačkoliv se politici minulé vlády v čele s Miroslavem Kalouskem chlubili, že Česko patří v Evropě k zemím nejméně ohroženým chudobou, levicoví experti oponují. Kalousek v nedávném interview Daniely Drtinové připomenul, že máme jednu z nejnižších nezaměstnaností a lidé si mohou velmi levně půjčovat. Jiní odborníci však mají za to, že se situace prudce zhoršuje a nouze hrozí nyní až pětině obyvatel.
„Politiku nelze postavit na neustálých škrtech.“ Na tom se včera shodli účastníci konference, kterou na půdě Senátu uspořádala levicová Masarykova demokratická akademie.
„Podle evropských měření sice u nás v chudobě žije necelých deset procent lidí, ale dalších sedm set tisíc je těsně nad hranicí chudoby,“ popsal profesor Karlovy univerzity Martin Potůček.
Podle odborníků je chudoba relativní pojem. V Česku je za chudého považován ten, kdo má méně než 9 420 korun čistého měsíčně, což zjednodušeně řečeno odpovídá šedesáti procentům čistého příjmu průměrného zaměstnance. V Německu je to v přepočtu více než dvojnásobek.
K nejohroženějším patří dlouhodobě nezaměstnaní, jichž je u nás až 150 tisíc. Přitom 85 procent lidí začalo svůj život jako ekonomicky aktivní. Pokud však zůstali dva a více let bez práce, už si práci dokážou najít jen výjimečně.
Podle profesora Potůčka většina politiků slovně podporuje vytvoření sociálního státu, ale ve výsledku se prostředky do sociálních a zdravotních služeb velice šetří. Český stát dává na sociální výdaje jen dvě třetiny průměru v Evropské unii.
Senioři nezvládají platit bydlení
Omezení valorizace penzí přinutilo seniory upravit stravovací návyky nebo se rovnou v jídle omezovat. Skoro polovině lidí nad 65 let prý hrozí, že nezvládnou platit bydlení. „Jenom v Praze je zhruba pětadvacet tisíc obecních bytů, v nichž lidé dluží na nájmu kolem sto šedesáti milionů, což raději nikdo neřeší. A to nemluvím o lidech na komerčních ubytovnách, kteří se stali oběťmi byznysu s chudobou. Tito nájemníci jsou vlastně potenciální bezdomovci,“ uvedl sociolog Libor Prudký.
Právě bezdomovectví považují odborníci za tu nejkrajnější podobu chudoby. Podle mezinárodní klasifikace se lidé bez přístřeší člení na zjevné, skryté a potenciální. Na ulici se ocitnou často kvůli duševnímu handicapu nebo se v pokusu zařadit se mezi ty úspěšné zadluží. Většinou je však vina ve špatném rodinném zázemí. Takový člověk je odmalička takříkajíc odsouzen k chudobě, což se zhusta děje v sociálně vyloučených lokalitách.
Podle náměstka ministra práce a sociálních věcí Jana Dobeše sociální dávky situaci neřeší, pouze stabilizují. Cestu vidí v sociálním začleňování. „Česká republika potřebuje zákon o sociálním bydlení. Chudobě lze čelit, pokud má člověk práci a střechu nad hlavou. Mít domov, to je základ,“ dodal náměstek Jan Dobeš. Jeho resort chce do konce roku předložit vládě strategii sociálního začlenění do roku 2020.
Chystá se potravinová sbírka.
Za jeden z mýtů označili diskutující názor, že si za sociální vyloučení lidé mohou sami. Bohatí v Česku zatím vesměs nejsou připraveni projevit sociální solidaritu.
To mohou obyvatelé prokázat hned tuto sobotu, kdy se uskuteční historicky první Národní potravinová sbírka. Ve sto sedmi obchodech po celé republice mohou koupit s pomocí dobrovolníků trvanlivé jídlo pro potřebné, které poputuje do potravinových bank.
Mladá fronta Dnes
Ivana Karásková
Přidejte odpověď