Nové zákony, které od minulého roku upravují zaměstnávání zdravotně postižených, jsou jako kladivo na chráněné dílny. Změny paradoxně měly handicapovaným pomoci.
Od července 2012 začal platit zákon o zaměstnanosti, ten upravuje vyplácení příspěvků na zaměstnávání zdravotně postižených. Nově tak zaměstnavatelé dostanou maximálně 75 procent mzdových nákladů na jednoho zaměstnance, dříve to však bylo až 100 procent. Úřady práce pak mohou vyplatit maximálně 8000 Kč měsíčně. Tyto změny jsou ale bohužel pro řadu chráněných dílen likvidační.
Aby toho nebylo málo, tak od nového roku platí zákon, který měl zdravotně postiženým výrazně pomoci, funguje však asi jen na papíře.
Jedná se o minimální mzdu 8000 Kč, o které jsme Vás už informovali. Dnes už tedy postižený nesmí mít minimální mzdu sníženou na základě stupně své invalidity. Pro nezasvěceného taková změna musí vypadat velice dobře, avšak nikdo už nedomyslel, že zaměstnavatelé nebudou moci tolik peněz handicapovaným vyplatit, protože ti v mnoha případech nejsou schopni tolik peněz vydělat.
Přežije jen ten, kdo vydělává
Ministerstvo si od změn slibovalo, že omezí podvody, kdy stát vyplácí nemalé peníze na zaměstnávání handicapovaných a zaměstnavatel následně postiženému vyplatí jen zlomek z toho, co dostal. Takové praktiky jsou u nás bohužel velice časté.
Na podvodníky však doplatí ti, kteří se snaží podnikat čestně a na zdravotně postižených jim záleží.
Bývalý ministr Jaromír Drábek, za jehož působení na MPSV byly zákony schváleny, vždy tvrdil, že postižení si na svůj plat musí alespoň z části vydělat. Některé chráněné dílny se však specializují na postižené, kteří kvůli svému handicapu jednoduše nejsou schopni pracovat tak efektivně.
„Primárním vlastně cílem není zisk. Ty výrobní programy jsou proto, aby vlastně klienti chráněných dílen se na nich něco naučili,“ uvedla v ČRo 1 – Radiožurnálu mluvčí chráněných dílen Fokus Praha Kateřina Hladká. Právě Fokus stojí před krachem.
Fokus provozuje čtyři chráněné dílny, tři v Praze a jednu v Mělníku. Ve snaze udržet co nejvíce míst v chráněných dílnách vyjednává s Úřadem práce, Magistrátem hl. m. Prahy, MČ i MPSV.
„Opravdu bychom teď ocenili nějakou větší a především dlouhodobou zakázku, která by přinesla do dílen peníze a stabilizovala jejich ekonomiku. Velmi vítáme, pokud je nějaká firma ochotna vytvořit pracovní místo, na kterém zaměstná někoho z našich klientů,“ vypočítává možnou podporu ředitel Fokusu Pavel Novák.
Finanční problémy však neřeší jen ve Fokusu. Také Občanské sdružení Vrátka, které v Třebíči provozuje Kavárnu Vrátka, kde zaměstnává zdravotně postižené, stojí před rozhodnutím, co bude dál.
Slezská diakonie je nestátní nezisková organizace, která poskytuje služby v sociální oblasti. V Moravskoslezském kraji působí již více než dvacet let. Její cílovou skupinou jsou lidé s postižením, senioři, lidé bez domova a všichni ti, kteří se dostali do těžkých životních situací. I tato organizace bude možná muset minimálně omezit provoz svých dílen.
Nejvíce by se omezení mohlo dotknout sociálně terapeutické dílny v Novém Jičíně. Postižení zde pletou košíky, vyšívají, dělají mýdla svíčky a podobné zboží.
„Připravují se tu na zaměstnání. Díky sociálně terapeutickým dílnám můžou dokázat, že něco umí. Svedou věci, se kterými mívají problémy i zdraví lidé,“ uvedla pro server iDNES Gabriela Lhotská, vedoucí sociálně terapeutických dílen Effatha v Novém Jičíně. „A teď si představte, že jednou ráno vstanou a zjistí, že už nemají kam jít. Místo, aby se rozvíjeli, budou sedět doma a brát léky proti depresím,“ popisuje Lhotská pproblémy.
Kompenzace od MPSV jsou v nedohlednu
Už v době, kdy se zákony schvalovaly, zaměstnavatelé a nejrůznější organizace na situaci, která po změnách nastane, upozorňovali. Z MPSV však vždy přišlo jen ujištění, že chráněným dílnám, které zaměstnávají postižené neschopné si na sebe vydělat, dostanou od státu kompenzace, tak aby dílny mohly dále fungovat.
V době, kdy ale hrozí hromadné propouštění ministerstvo mlčí. Je tedy možné, že celé změny měly být pro nevydělávající chráněné dílny likvidační, protože státu se může více vyplatit, je-li postižený doma závislý jen na sociálních dávkách.
invArena
Ing. Jiří Rusnok, předseda vlády ČR
a členové vlády ČR
Úřad vlády ČR
nábřeží Edvarda Beneše 4,
118 01 Praha 1
Telefon: 224 002 111
e-mail: posta@vlada.cz
Věc: Hrozba vrácení dotací z EU.
Vážený pane předsedo a členové vlády České republiky,
obracím se na vás s problémem ze sociální oblasti a dotací EU.
Nevíme jak vyrovnat závazky naší organizace – poskytovatele sociálních služeb vůči EU, protože je možné, že za měsíc zanikneme.
Od září už nemáme prostředky na mzdy ve výši cca 3 mil Kč. Budeme se muset rozpustit. Ale pokud se rozpustíme, musí někdo za nás (zřejmě stát) vrátit evropské dotace a pohledávky na rekonstrukci (areálu kláštera) ve výši cca 65 mil Kč.
Fungujeme totiž jako občanské sdružení v areálu kláštera. Ten není naším majetkem. Je majetkem kraje dokud ho nesplatíme. Nemůžeme ho prodat a vyrovnat pohledávky na dotace EU (dotace jsme získali z EU na rekonstrukci areálu kláštera a nyní pro krach nesplníme udržitelnost = vše vrátit).
Pokud se rozpustíme, musíme také:
1 – propustit 41 zaměstnanců
2 – rozvázat smlouvy na sociální péči se 150 klienty
3 – skončí naši dodavatelé (obědy, prádelny, přepravci, stavaři, atd.)
Takže si klademe otázku, co bude pro stát levnější. Oddlužit poskytovatele sociálních služeb ve výši cca 3mil Kč nebo za něj vrátit dotace EU ve výši cca 65 mil. Kč + další související nemalé ztráty? Nebo narovnat patřičné zákony a zabránit tak zadlužování poskytovatelů?
Moje úvaha je, že stát již v minulosti oddlužil banky a mnoho jiných subjektů. My jako poskytovatel se dostáváme do dluhů jen nevlastní vinou, kvůli špatným zákonům. Poslední tři roky jsem ztráty vyrovnával prodejem vlastního majetku. Už nemám ale co prodat.
Viz příklady, proč se zbytečně zadlužujeme:
1 – Jedna obec přispívá poskytovateli sociálních služeb ve výši 100% nákladů. Druhá sotva 2%. Což je pro skupinu poskytovatelů soc. služeb a jejich financování značná disharmonie a důvod krachu některých z nich.
Protože v našem zákoně bohužel je text že: … obec ,,může přispět“ nikoli ,,musí přispět“ poskytovatelům soc. služeb ve výši xx % nákladů (jako například ve Švýcarsku 90%, Německu, atd.).
2 – Fungujeme jako charita. Rozdělujeme mezi postižené jen to, co pro ně získáme. Musíme však platit například dešťovné, stejně jako podnikatelé – cca 100 000,- Kč ročně. Obce, školy, a sousední církev ho platit nemusí.
A pozor zde nastává velký paradox: Ze sousední církve teče voda do naší kanalizace a přes náš areál dál do potoka a církev dešťovné neplatí!
A druhý: Voda od nás teče dál do potoka jen 200m kanalizací, kterou historicky vybudoval klášter a od té doby do ní nikdo korunu neinvestoval!! Za toto protékání platíme takto vysokou sumu 100 000,- Kč ročně (od sponzorů seženeme horko těžko jen cca 40 000,- Kč ročně).
3 – Od naší obce dostáváme cca 50 000,- Kč ročně. Při našem 15 cti milionovém rozpočtu tento příspěvek na sociální péči nepokryje ani jednu pečovatelku na cca 2 měsíce! Natož nehorázné dešťovné.
4 – Čekáme na finance z projektu Švýcarsko české spolupráce již několik měsíců. Váznou nám zde velké finanční prostředky a není zákon na plnění termínů plnění dotace u ministerstva financí. My však máme u všech grantů pevné termíny a ihned sankce.
5 – Daně se složitě vybírají a pak přes složité granty a dotace přerozdělují zpátky dolů přes složitou byrokracii na sociální služby. Proč prostě nenechat obcím o procento daní více a měsíční poskytnutou sociální službu klientovi fakturovat přímo obecnímu sociálnímu odboru na základě rozpisu služeb podepsaných klientem na jedinné A4? (Na 1 klienta vyplníme měsíčně cca 36ks papíru formátu A4!)
Berte prosím tento můj dopis jako podnět a:
1 žádost o oddlužení naší organizace
2 žádost o změnu zákona o podílu obcí na financování sociálních služeb na povinné
3 žádost o změnu zákona o dešťovném a nebo vyjímku pro naší organizaci na neplacení dešťovného
4 či a nebo s námi navázat (nabízíme) spolupráci a najít nějaké vhodné řešení, atd. viz. další problémy:
Protože a například občanský zákoník od 1.1.2014 ruší náš statut (o.s.). Jen za naší organizaci v případě 10ti leté arbitráže to způsobí státu více jak půlmiliardovou ztrátu (u nás za porušení a narovnání cca 750 nájemních a dotačních smluv). Tento nový občanský zákoník ruší právní vztahy u více jak 93 000 subjektů!!
Nejsem ani právník, ani špičkový manažer. Jsem jen obyčejný člověk, co jen vidí, co se okolo mne tady ,,dole“ děje za hrůznosti. Jsem jen obyčejný člověk, který kvůli úrazu založil v mezích zákona sdružení postižených občanů, které se sdružilo proto, aby zaměstnalo další postižené občany, kteří budou poskytovat sociální služby dalším postiženým občanům.
Zákon pro naší práci je již zcela mimo vší naší silou udržitelné mantinely. Parametry pro práci i žití jsou neudržitelné. Štve mne, že už nyní mě oslovují kšeftaři se statuty OPS a o.s. Ti si už nyní brousí zuby, jak se napakují na arbitrážích kvůli ,,dírám“ v novém občanském zákoníku.
Za deset let jsme opravili a zprovoznili opuštěný statní majetek v řádu stovek milionů a poskytli pomoc stovkám postižených a zaměstnali desítky lidí. Poslanecká sněmovna, místo aby parametry pro naši práci jen neustále zlepšovala, konala v tomto za poslední roky jen samá negativa.
Půlka lidí z naší obce, dříve zaměstnaných v sociálních a jiných službách tak brzo skončí na našem sociálním a pracovním úřadě s nataženou rukou = další ztráty. Já skončím v ústavu a můj domek zabaví banka. Snažím se žít a pracovat podle „Baťových“ principů. Když je krize tak ji překonat prostě tak, že budeme více pracovat. Ale více pracovat, to už prostě a jednoduše u nás nejde.
Děkuji za vyjádření a případnou pomoc. S poděkováním a přáním všeho dobrého
Kopie: Členové vlády ČR
Josef Fučík, zakladatel sdružení
dobrovolník na rekonstrukci kláštera v Nové Pace na centrum pro postižené
Video o mně: http://www.youtube.com/user/PIDACUFA
Foto z činnosti: https://drive.google.com/folderview?id=0B0saXo8NL6NmR0JQWk9QbXBYRjg&usp=sharing
Veřejná výzva: https://docs.google.com/file/d/0B0saXo8NL6NmbGxEd21QV0tKZzg/edit?usp=sharing
Život bez bariér, občanské sdružení