Tvrdí, že železnou sílu v rukou má v genech, jeho otec prý v osmnácti letech zvedl krávu. Tenhle kousek Martin Biháry nezkoušel, alespoň prozatím. Před pár týdny ale v čínském Pekingu vybojoval svůj pátý titul mistra světa zrakově postižených.
Letošní čtyřicátník ale září v benchpressu, který je jeho specialitou. Před pár týdny borec z Rokycan na šampionátu federace IBSA v čínském Pekingu vybojoval svůj pátý titul mistra světa zrakově postižených.
Ve váze do 82,5 kilogramu zvedl 170 kilogramů. „Bez superdresu,“ připomíná. Přeloženo pro laika – to je speciální benchové triko připomínající neopren. „Pomáhá zvednout daleko větší váhu než za normálních podmínek.“
V téhle kategorii je světovým esem. Pro srovnání, v Číně druhý Japonec Tadashi Noguchi zůstal pozadu o rovných 40 kilo. „Přesto jsem nebyl stoprocentně spokojený. O dvě a půl kila mi utekl titul absolutního šampiona bez rozdílu vah,“ říká Biháry.
Osud se s ním nemazlil. Má vrozenou vadu zraku. Jedno oko slepé, na druhém jen dvacetiprocentní trubicové vidění. A k tomu i postižení dolních končetin. Kvůli tomu nemůže na vrcholné úrovni cvičit silový trojboj – benchpress, dřep a mrtvý tah. „Jednu nohu mám kratší. Není tak rovnováha a rozhodil bych si páteř, na pořádné výkony to není,“ líčí.
Do cvičení se naplno vrhl před deseti lety a to po rozchodu s přítelkyní. „Byl jsem smutnej a kamarádi mě přesvědčili, ať se pořádně opřu do benchpressu. Tak jsem je poslechl,“ směje se Biháry.
Protože v Plzni a okolí oddíl pro zrakově postižené neexistuje, našel si ho v Českých Budějovicích. Tam si ho v klubu 1. CZP JČ vzal do péče Jiří Smékal. „Jezdím tam na kontrolní testy, konzultujeme tréninky. Jinak trénuju v Plzni a v Rokycanech. V současné době hlavně ve skvrňanské Alici, kde jsem získal permanentku jako sponzorský dar.“ Činky zvedá i mezi zdravými za nedaleké Vejprnice. Na letošním mistrovství Čech v Třeboni v jejich dresu získal bronzovou medaili.
V Číně už Biháry před pěti lety okusil atmosféru paralympiády, teď tam na MS strávil 12 dnů. Soutěžilo se asi 50 kilometrů od Pekingu, v obrovském sportovním centru. „Tam bylo zázemí perfektní. Ale nebylo nám doporučováno vůbec vycházet ven z areálu. Tvrdili, že kvůli bezpečnosti, jenže spíš nám nechtěli odhalit životní úroveň normálních lidí. Vždyť třeba Facebook je po celé Číně blokovaný a když jsem domů poslal mail, určitě prošel cenzurou, protože dorazil až za hodinu,“ vypráví Biháry.
Ani to ho ale nezabrzdilo v cestě za dalším zlatem.
Mladá fronta DNES
Přidejte odpověď