280 tisíc lidí má doma sKartu. Část z nich teď bude muset dát úřadu práce vědět, kam chce dávky posílat. Projekt se prodražil, ale zúčtování není konec, ministerstvo jedná o vypořádání nákladů s Českou spořitelnou.
Ještě před rokem nebylo vyhnutí – lidé dostali dopis, že mají převzít sKartu pro výplatu sociálních dávek a ministr hrozil, že bez ní se ke svým dávkám nedostanou. Teď jsou sKarty mrtvé. V průběhu půl roku se promění v bezvýznamný kousek plastu.
Od 1. listopadu je účinný zákon, který ruší sKartu. „V období od 5. do 25. listopadu pošle Úřad práce ČR informativní dopis všem svým klientům, kteří sKartu vlastní, s vysvětlením, jak dále postupovat,“ uvedla mluvčí úřadu Kateřina Beránková. Definitivně nefunkční bude sKarta od dubna 2014. Nedožije se ani dvou let, první sKarty se začaly rozdávat v červenci 2012. Kartu vlastní v současné době téměř 280 tisíc lidí.
Pro část z nich to bude znamenat nutnost na úřad zajít a nahlásit, jakým způsobem nově chtějí dostávat dávky – jestli složenkou a kam, nebo na jaký bankovní účet. Mohou to udělat i písemně a změnový formulář (visí na stránkách MPSV) odeslat z pošty. Když to neudělají, úřad práce jim začne dávky posílat automaticky složenkou na jejich poslední nahlášenou adresu.
Lidé, kteří si dávky z sKarty nechávali přeposílat na své soukromé účty, na úřad nemusí. „Nejpozději od dubna 2014 budou dostávat peníze na tento účet přímo,“ uvedla Beránková.
Zdravotně postižení, kteří kartu používají k prokazování invalidity, si budou muset do konce dubna vyzvednout náhradní průkazky nebo se s úřadem práce domluvit, že jim je doručí.
Poslední skupiny lidí, kteří sKartu mají, ale žádné dávky už nepobírají, se změna nedotkne vůbec. Kartu si mohou ponechat jako suvenýr, ostatně stejně jako všichni ostatní.
Elektronická karta měla podle proklamací Nečasovy vlády zprvu sloužit k zamezení zneužívání dávek. Později ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) argumentoval ve prospěch zavedení sKarty tím, že se ušetří na složenkách.
Nic z toho se nakonec nestalo. sKarta je tak ztrátový projekt. Na poštovném se sice ušetřilo 38 milionů korun, ale výdaje související se zaváděním karet přesáhly 82,5 milionu. Samotné ukončení systému sociálních karet vyjde na dalších 5,24 milionu korun – zejména na vydávání nových průkazů pro zdravotně postižené občany a na poštovné za i n f o r -mační dopisy.
Tím však náklady státu na sKartu nekončí. Česká spořitelna, která sKartu provozovala, uzavřela s ministerstvem práce smlouvu na 12 let a do projektu vložila své prostředky, hovoří o nejméně 250 milionech korun.
„Jednání s ministerstvem o vypořádání stále probíhají na vyšší i nižší úrovni. V průběhu jednání nebudeme žádné podrobnosti sdělovat,“ uvedl Marek Pšeničný z tiskového oddělení České spořitelny. Do konce srpna 2013 proteklo přes sKartu 12,8 miliardy korun.
Ministerstvo práce podle předchozích vyjádření „důkladně zanalyzuje právní východiska smlouvy s ohledem na nabytí účinnosti zákona o zrušení sKaret“. Na odpovědi k dotazům ohledně výše možného odškodnění pro Českou spořitelnu si vyžádalo více času.
Mladá fronta Dnes
Jitka Vlková
Přidejte odpověď