Radiožurnál vysílal poslední tematickou debatu zástupců politických stran a hnutí kandidujících do sněmovny s Václavem Krásou, ministrem Františkem Koníčkem, Lenkou Kohoutovou a dalšími.
Václav KRÁSA, lídr KDU-ČSL v Plzeňském kraji. Vedle něho sedí lídr kandidátky hnutí Úsvit v Královéhradeckém kraji Jiří Štětina.
Miroslav Opálka, lídr Komunistické strany Čech a Moravy v Moravskoslezském kraji.
Leoš Heger, lídr kandidátky TOP 09 v Královéhradeckém kraji.
František Koníček, dvojka na kandidátce Strany Práv Občanů ve Středočeském kraji, také ministr práce a sociálních věcí v demisi.
Číslo 5 na pražské kandidátce Občanské demokratické strany, to je Lenka Kohoutová.
Pavol Skalka, číslo 13 na kandidátce hnutí ANO ve Zlínském kraji.
moderátor: Aby bylo možno v klidu zrušit regulační poplatky….
Jiří BĚHOUNEK, lídr kandidátky ČSSD v kraji Vysočina:
Regulační poplatky nic neregulují. Podle statistik, které jsou k dispozici z ÚZISu, naopak stouply počty návštěv a já jsem výkonný lékař a vím, že prostě pro ty lidi 90 korun, když do tý nemocnice chtějí jít mimo normální ordinační hodiny a nemusí jít k praktickému lékaři, tak to běžně dávají, takže to nic …
sociální demokraté jak tedy jako uvažují o regulačních poplatcích? Ponecháte je, když na to budete mít vliv?
Jiří BĚHOUNEK, lídr kandidátky ČSSD v kraji Vysočina:
Já myslím, že jsme jasně řekli, že ponecháme pouze platbu za pobyt v nemocnici, protože …
pane hejtmane, vy jste řekl, že z vaší praxe to lidé rádi zaplatí i těch 90 korun, což je jakoby ta vyšší sazba toho poplatku za návštěvu mimo ordinační hodiny například, tak proč to rušit, když to lidé rádi zaplatí?
Jiří BĚHOUNEK:
No, protože to není žádná regulace
Pavol SKALKA, číslo 13 na kandidátce hnutí ANO ve Zlínském kraji:
Já bych strašně rád k tomu něco řekl, tady se bavíme regulují – neregulují. Víme, že o 40 % klesly návštěvy pohotovosti, jo, tam to má smysl, protože zmizely ty zbytečné návštěvy, kdy si pacienti hledali cestu, jak obejít frontu v čekárně u praktika. Je o 4 % zhruba je vyčísleno, že klesl počet těch nadbytečných hospitalizací, což je samozřejmě na místě. Ale protože ty poplatky byly u nás udělené tou českou cestou nesmyslnou, jsou země, kde to funguje, tak třeba v ambulantních návštěv máme pořád stejně, dokonce víc, než jsme měli, a jsme země, kde jich máme strašně mnoho, tady je dvojnásobek návštěv u lékaře proti třeba Švýcarsku jako ročně.
Ústava samozřejmě podle mě by platit měla, my taky proto ty poplatky, hlavně ty nesmyslné chceme zrušit.
Které jsou ty nesmyslné?
Pavol SKALKA
Nesmyslné jsou třeba ty návštěvy v ambulanci, jak jsou nastaveny. Chronický pacient chodí na návštěvy třeba onkologické nebo nějaký a platí po třicetikoruně, což se pro něho stane už zátěží, administrativně to zatěžuje a hlavně to nic nereguluje, protože to je u nás jako naprosto odlišný od jiný části světa příjmem toho lékaře, jinde to vrací zpátky do systému a pak to reguluje. /Nesrozumitelné/ třeba ve Finsku, …
nerozumím úplně tomu, co se událo ve vašem volebním programu, protože on se ten váš postoj k regulačním poplatkům změnil. Na začátku říjnu řekněme bylo něco, teď je ve vašem programu napsáno: „Budeme prosazovat změnu systému regulačních poplatků, zásadou bude spravedlnost a solidárnost, aby nebyly znevýhodněni chroničtí a sociálně slabší pacienti. Zrušíme poplatek za recept a všechny poplatky pro seniory.“ Vypadl za posledních pár dní od začátku října úmysl zrušit poplatek za pobyt v nemocnici. Proč jste k tomu sáhli?
Pavol SKALKA:
Rozhodl Ústavní soud, tady už nemusíme řešit my, tady je to rozhodnutí. Já myslím, že je potřeba to respektovat. Ten zrušil poplatek, ten zvýšený poplatek za nemocnici a hospitalizaci.
To není přece úplně korektní informace, když k tomu dokonce víte, že jak současná vláda, tak i ta předchozí v podstatě už jsou přichystány zákony, které by to řekněme už v únoru nebo v březnu vrátily zpátky?
Pavol SKALKA:
Jsou přichystány, pokud se to udělá tak, že to bude skutečně smysluplné, to znamená, bude to jakýsi příspěvek na jídlo, což každý nebo na tu stravu v nemocnici, každý akceptuje, to si myslím, že není nic, co by se akceptovat nemohlo, ale musí to být sociálně únosné, to znamená, musí to být limitované nějakým způsobem. Probíhají diskuse. Jsme hnutí relativně nové, máme komisi zdravotní, kde se o tom bavíme a samozřejmě to dolaďujem postupně, máme tam odborníky, takže jakýsi vývoj tady probíhá podle mého názoru.
Víte, co by mě zajímalo, když byste byli úspěšní ve volbách, tak jestli budete takto dolaďovat i věci, které budete jaksi už dělat jako třeba zákonodárci, jestli prostě budete řekněme slyšet hlas veřejných průzkumů a budete měnit své názory v průběhu volebního období a tak dále?
Pavol SKALKA:
Poplatky ambulantní návštěvy nic neregulovaly, ty chceme zrušit jednoznačně, tam není co řešit. Poplatky za recept zregulovaly to, že se píšou větší balení léků a na ty recepty je stejné množství peněz pořád na ty léky, nezreguvalo to naprosto nic, zatížilo to nemocné, zatížilo to chronicky nemocné i sociálně slabé. To je poplatek, který nemá žádný smysl samozřejmě.
Lenka Kohoutová za ODS, jedna citace z vašeho programu. ODS píše: „Je však zcela nereálné uhradit z veřejného zdravotního pojištění veškerou základní i specializovanou péči a současně udržet její vysokou kvalitu. Při rozumné spoluúčasti pacienta s možností komerčního připojištění to však za možné považujeme.“ Zajímá mě ten termín rozumná spoluúčast.
Lenka KOHOUTOVÁ
Proto jsem se hlásila, protože říkáme, že dobře, my bysme šli na poplatek ve zdravotnictví nebo v nemocnici za hospitalizaci 60 korun na den a dejme si na jednu misku vah tu podporu, která je takovouto spoluúčastí a na druhou misku vah, co se díky tomu může stát. Jeden den léčby na koronární jednotce stojí minimálně 50 tisíc korun. Člověk za svůj život s průměrným platem odevzdá zhruba 1,7 milionů do zdravotního pojištění, žena o něco méně, pokud má děti, ta částka a teď já mám maminku po těžké operaci srdce, tak vím, že péče byla brilantní, maminka přežila, žije, bude mít kvalitní život, ale ta léčba a ta operace byla tak náročná a finančně náročná, že podle mého názoru musíme dávat na jednu misku vah právě to, že s malou spoluúčastí, která je 5,5 miliardy ročně a při tomto výpadku na druhé straně se může stát, že nebudou léčeni takto lidi, roztroušení sklerotici.
co to je rozumná spoluúčast pacienta?
Lenka KOHOUTOVÁ,:
Říkám, že 60 korun na den na lůžko v hospitalizaci je správně, stejně tak za ambulantní péči neměnit tuto částku a spoluúčast jiná je pouze nadstandardní a my se domníváme, že máme hovořit zcela otevřeně o možnosti nadstandardu, kdy je jednoznačně dáno to, co je standard. To, co je standard, je to, co máme nyní a cokoliv by bylo jiného například odlehčená sádra, robotické operace a podobně, tak to je potom už spoluúčast a na to se člověk může ale samozřejmě připojistit, komerčně připojistit.
V programu KDU-ČSL, obracím se na Václava Krásu, je napsáno v podstatě něco podobného jako je v mnoha dalších programech: „Prosadíme sociálně únosnou míru spoluúčasti pacientů.“ Co to je?
Václav KRÁSA:
Samozřejmě to je velmi obecné. My se pohybujeme dneska zhruba asi v 17 %, 18 % spoluúčasti na zdravotní péči, ten evropský standard je přes 20 % spoluúčasti, já si však nemyslím, že cestou k té vyšší spoluúčasti jsou příliš poplatky. My máme v programu 60 korun za pobyt v nemocnici nejdéle 30 dní. Já osobně, a to je můj názor, si myslím, že všechny poplatky zatěžují ty lidi, kteří jsou nejvíce nemocní, zpravidla, jakmile jsou často nemocní, tak jsou i ve složité sociální situaci a že jsou vlastně nespravedliví vůči těm nejslabším, proto si obecně myslím, že ty poplatky regulační nemají smysl nebo jakékoliv takto, a dokonce v Německu byly už zrušeny. Já jenom k tomu …
Pardon, pane Kráso, dobře, ale nerozumím pořád té větě, kterou vy sám jste označil za obecnou. Tak mi ji vysvětlete, co to je sociálně únosná míra?
Václav KRÁSA:
Ano, a já řeknu teďko, já myslím, že ta sociálně únosná míra je taková, že nesmí ten člověk být v situaci, kdy nemá na úhradu té spoluúčasti. Já osobně si představuji, že ta spoluúčast se má odvíjet především u léků, které obecně lidé potřebují na chřipky, analgetika a tak dále, v této oblasti, že se má ta spoluúčast odvíjet a u těch poplatků to má být skutečně v minimální míře, ale například to, co tady trošku zaznělo a nebylo …
Počkejte, pane Kráso, já jsem možná úplně špatně poslouchal, ale tak ještě jednou, sociálně únosná míra, nějaký váš vzkaz našim posluchačům a vašim voličům?
Václav KRÁSA
My to máme přesně 2,5 tisíce ročně u důchodců, to je ta sociálně únosná míra. 5 tisíc u těch ostatních, to je ta únosná míra a to my máme přesně takto vydefinováno tyto standardy nebo tyto spoluúčasti.
Jiří Štětina za hnutí Úsvit, váš úmysl, co se regulačními poplatky a spoluúčastí?
Jiří ŠTĚTINA:
Tak ten je jednoduchý. Já bych tady doplnil pana Krásu, jak bychom to dělali my. Samozřejmě ten poplatek za nezdravotnické služby, protože ten regulační poplatek za pobyt, to je ta formulace velmi špatná a já se domnívám, že takovéhoto poplatku musí být zbaveni nepracující důchodci a za druhé děti, to je v tom ta sociálnost, jinak se domnívám, že prostě ty poplatky, které jsou těch 60 korun, to je dneska stanoveno zákonem, to je stanoveno Ústavním soudem, s tím asi teď nic neuděláme, ale musíme říct otevřeně, že to je málo. Kdo dělá v nemocnici, tak ví, že prostě ta péče, která se poskytuje z veřejného zdravotního pojištění, to je něco úplně jiného, ale ten pacient tam bydlí, někdy týden, někdy 14 dní, někdy měsíc i více, dostává veškeré tedy služby, to znamená jídlo, teplo, všechno ostatní, to všichni víme, to není potřeba říkat.
To myslím všichni vědí. To znamená, měl by víc zaplatit?
Jiří ŠTĚTINA:
Měl by víc zaplatit. Já se domnívám, že stejně, až potom bude nějakým způsobem ustavena nová vláda a nová sněmovna, tak bychom si takhle všichni, pokud tam budeme, někdo z nás tam nebude, tak bychom si měli sednout a naprosto nepoliticky si říct – vážení, s tím musíme něco udělat a dohodnout se prostě, jak to uděláme už konečně, je nejvyšší čas.
A teď ten údaj, ke kterému jste směřoval, když říkáte, že za pobyt v nemocnici by si lidé měli připlatit, tak jak?
Jiří ŠTĚTINA
Tak samozřejmě natvrdo.
Ne, počkejte, pane Štětino, to já vím, ale jako kolik?
Jiří ŠTĚTINA
No, zatím je to těch 60 korun.
Já se ptám, co hnutí Úsvit si myslí v této oblasti? Jako kolik? Kolik by měl den v nemocnici stát?
Jiří ŠTĚTINA,:
Hnutí Úsvit samozřejmě respektuje to, co stanoví zákony, to znamená 60 korun.
Pane Štětino, vy jste mi teď říkal, že je to málo, že by se mělo připlatit, a já se ptám, tak kolik?
Jiří ŠTĚTINA
Já vám to odpovídám, že samozřejmě teď musíme respektovat zákon 60 korun, ale samozřejmě potom, až to vydáme zákonem, tak … Tak nula určitě ne, s tím asi my taky nesouhlasíme, protože máme …
Pane Štětino, ještě jednou, jednoduchá otázka. Vy jste řekl, že se ten poplatek za pobyt v nemocnici nebo jak to nazveme, že je to málo, tak kolik byste si myslel jako zástupce hnutí Úsvit, že by to mělo být?
Jiří ŠTĚTINA
Jsem, ale já si myslím, že stokoruna, která zde byla, že byla jaksi reálná a že to nebylo nic asociálního.
František Koníček poznámka za Stranu Práv Občanů ZEMANOVCI.
František KONÍČEK
Já budu velmi stručný. Já chci říct, že zákon nemůže narušovat v podstatě ústavu, čili jakýkoliv zákon musí jít v souladu, první věc. Druhá věc, to, co byly regulační poplatky, které nikdy nic neregulovaly, je třeba zrušit, prostě tak to je a já tady nevidím. Je to něco odlišného jako poplatky, já nechci říct za hospitalizaci, tak, jak se to jmenuje, to je 2,1 miliardy z těch 5,5, ale lze to nazvat tak, jak to je, je to příspěvek na stravování. O bydlení a o elektrické energii, o teplu není třeba mluvit. Přece, když půjdete do nemocnice, tak jako ten byt jako nedáte do frcu na 14 dnů, prostě vám pořád běží náklady, které souvisí s bydlením. Ale pokud je tam člověk stravován, je to nezdravotní služba tohoto typu, není to v duchu proti ústavě, a tam si dokážu představit, že 60 korun příspěvek na stravování je zcela akceptovatelný, ostatní poplatky si myslím, které neregulují, by bylo třeba zrušit, čím dřív, tím líp.
Miroslav OPÁLKA, lídr KSČM v Moravskoslezském kraji:
my jsme pro zrušení všech regulačních poplatků.
podle pořadu Radiožurnálu zaznamenala invArena
Přidejte odpověď