Zástupce ministerstva práce a sociálních věcí v diskusním pořadu Studio STOP Českého rozhlasu 6, kde se hovořilo o zaměstnávání osob se zdravotním postižením, připustil, že lidé s těžkým zdravotním postižením o práci přijdou. Měli by se podle něj přesunout do sociálně terapeutických dílen.
V pořadu vystoupili:
Jana Majerová, vedoucí oddělení metodiky trhu práce z ministerstva práce a sociálních věcí.
Hana Potměšilová, ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Leoš Jiřele, ředitel výrobního družstva invalidů Solea
MODERÁTORKA: Od 1. 1. 2013 došlo také k dorovnání minimální mzdy osob se zdravotním postižením na minimální mzdu zdravých lidí. Jaký to má dopad na běžný a chráněný trh práce? A proč se o tom spousty subjektů z chráněného trhu práce dozvědělo až v lednu?
Jiřele:
U nás konkrétně ten problém je poměrně malý, protože se to týká pouze 4 z 90 zaměstnanců. A my jsme si v podstatě principielně řekli, že s těmito lidmi budeme spolupracovat dál už jenom z titulu toho, že se jedná o hodné a slušné lidi. Nicméně tak, jak musím poděkovat MPSV, že se řada věcí v novele podařilo, tak tady se domnívám, že, že tato konkrétní věc jde bohužel právě proti lidem s nejtěžším zdravotním postižením, kterým měla pomoct. Protože konkrétní příklad z praxe. Znám řadu firem, kde lidé s nejtěžším zdravotním postižením tvoří třeba 30 až 50 procent z celkového počtu zaměstnanců. Ty firmy v podstatě fungují v dnešních letech na hranici hospodaření, jinými slovy jakási kladná nula. A v situaci, kdy budou muset doplatit do minimální mzdy i lidem, kteří jsou schopni produkovat 30, 40 procent toho, co jiní zdravotně postižení, nikoliv zdraví, tak je jasné, že to jsou, že jsou v tom jenom dvě varianty řešení. Jedna je v podstatě postupným způsobem firma zanikne, protože se dostávají automaticky do červených čísel. A druhá varianta je bohužel tyto lidi vyměnit za méně zdravotně postižené. Zní to hrozně, ale, ale oni v podstatě svým způsobem nemají jinou možnost.
Majerová:
..co se týká stanovení minimální mzdy právě v návaznosti třeba na příspěvek zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, je zcela zřejmé a v souhlasím s tím, že se to vždycky bude dotýkat těch, kteří převážně zaměstnávají lidi s těžkým zdravotním postižením. Pak si ale musíme klást také otázku, když zaměstnanost je o ekonomickém výsledku a o výkonu těch lidí, jestli v případě, že se jedná o subjekt, který si na sebe, a teď to řeknu ošklivě, ale prostě nevydělá, tak jestli skutečně v té zaměstnanosti jaksi má své místo nebo nemá. A ministerstvo podporuje velice jaksi významně oblast sociálně terapeutických dílen, kdy je to vlastně jedna z forem a variant, jakým způsobem uplatnit tyto osoby.
Jiřele:
Je to určitě varianta tyto dílny, nicméně realita je dneska taková, já se opravdu v ní pohybuju dennodenně a s těmi firmami se potkávám, ať už na úrovni Svazu českých a moravských výrobních družstev, nebo v Asociaci zaměstnavatelů zdravotně postižených. A firem, kteří dneska žijí na hranici jakési kladné nuly, jsou desítky procent. Čili je otázka, co pro stát bude prospěšnější, jestli tento bod novely, anebo to, že díky této věci, která státnímu rozpočtu téměř nic nepřinese a naopak ještě ublíží lidem s nejtěžším zdravotním postižením, nebo v podstatě konec těch, těch firem. A samozřejmě vedle lidí s nejtěžším zdravotním postižením je tam řada dalších lidí, kteří přijdou o práci bohužel také.
Hana Potměšilová
..mě nejvíc mrzí, že to dostihne i ty zaměstnavatele, kteří se zaměřili na konkrétní diagnózu, čerpali na ni dotace v minulém období evropských sociálních fondů a skončí.
Český rozhlas 6
Přidejte odpověď