Až 75 procent zrakově postižených zůstává bez práce. Zaměstnavatelé si s nimi totiž nevědí rady. Bariéry chce odstranit projekt Pět statečných. Zapojila se do něj také Taťána Polnarová, tento týden pracuje v berounské spořitelně.
Tužky, papíry, monitor, klávesnice. Na první pohled stůl jako každý v každé spořitelně. Jenže tady jsou na monitoru nezvykle velká písmena a na hromádce papírů leží lupa. Taťána Polnarová, která tady od pondělí pracuje, je silně krátkozraká.
Účetní z Loděnice na Berounsku se zapojila do projektu Pět statečných, který hledá práci handicapovaným. V berounské pobočce České spořitelny byla Polnarová tento týden na pětidenní stáži.
„Všechno jsem zvládala bez problémů. Ale třeba u kávovaru jsem si zkrátka musela zapamatovat, že ten první čudlík je na jeden šálek, druhý na dva. Když mi to ukážou dvakrát třikrát, nakonec si to zapamatuju,“ říká Polnarová.
V berounské spořitelně byla první „statečnou“. Už příští týden Polnarovou nahradí další stážisté.
„Byla to pro nás první taková zkušenost. Proto jsme byly ze začátku trochu v rozpacích. Nevěděly jsme, do jaké míry ji handicap omezuje, co zvládá a co třeba ne,“ popisují její kolegyně ze spořitelny. „Snažíme se handicapované integrovat, ale zároveň ukazujeme i zaměstnancům, že tito lidé můžou pracovat jako každý jiný,“ podotkla Klára Pačesová z tiskového oddělení.
A právě s touto vizí se do výzvy přihlásila i Polnarová. I když její pracovní náplň byla tento týden spíš pro recepční. „Spíš by mě tady lákala pozice bankéřky,“ přiznala.
Takovou práci by podle ní zvládl jak slabozraký, tak nevidomý člověk. Tedy pokud by mu zaměstnavatel byl schopen a ochoten zajistit vhodné pracovní podmínky.
Stačí speciální software
Obstarat adekvátní prostředí pro lidi s handicapem je podle viceprezidenta společnosti Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých Rudolfa Volejníka největší problém.
„Myslím si, že ze strany zaměstnavatelů většinou nejde o zlovolné předsudky. Problém je ten, že nevědí, jak s postiženými nakládat. Jak jim uzpůsobit pracoviště nebo kolik stojí vybavení, které potřebují,“ říká.
Přitom by podle něj stačila investice do lup, zvětšovacích nebo mluvících softwarů. Ty v trojjazyčné verzi přitom stojí asi dvacet tisíc korun.
Mladá fronta DNES
Kristýna Prošková
Přidejte odpověď