Česká spořitelna chce začít jednat se státem o sKartách. Zřejmě se bude chtít s ministerstvem práce a sociálních věcí domluvit na tom, kolik dostane peněz za předčasné ukončení projektu. Ministr František Koníček hovořil v Radiožurnálu o těchto budoucích jednáních a o následcích zrušení projektu sKaret.
Spořitelna měla systém průkazek pro výplatu sociálních dávek provozovat do roku 2024. Parlament ale projekt definitivně zrušil. Co tedy teď bude dál? V Ranním interview se budu ptát ministra práce a sociálních věcí v demisi Františka Koníčka, dobrý den.
Pane ministře, už máte jasný termín, kdy bude jednání s Českou spořitelnou?
František KONÍČEK, ministr práce a sociálních věcí v demisi:
Jednání víceméně je třeba říci, probíhají od té doby, kdy bylo jasné, že sKarta bude zrušena Senátem a poté, co pan prezident podepsal tento zákon, který vstoupí v účinnost 1. listopadu tohoto roku, tak vlastně už předtím probíhá celá řada organizačních a technických jednání v rámci řídícího výboru pro zrušení sKarty.
Nejbližší to jednání, které je před vámi?
ministr práce a sociálních věcí v demisi:
Tady jsou dvě roviny, jednak je to to běžné jednání mezi zástupci úřadu práce MPSV a České spořitelny, to probíhá prakticky ve frekvenci jednou týdně v rámci řídícího výboru a ta druhá rovina je rovina, která by měla řešit případné finanční a ekonomické záležitosti, které jsou spojeny s předčasným ukončením smlouvy.
A to je to jednání, které je teď před vámi?
ministr:
To je jednání, které před námi je, nicméně fakticky v současné době se velmi pečlivě analyzují právní pozice každé ze smluvních stran, to je úkol pro každou ze smluvních stran. Je možné, že tady nedojdeme ke konsensu a jsou tady možnosti, které smlouva určuje podle ustanovení 12/13. Česká spořitelna může vypovědět smlouvu, ale nemusí výpovědi využít. Smlouva upravuje takzvanou podstatnou změnu, to je v situaci, kdy z hlediska legislativy dojde k takové změně podmínek, kdy smluvní strany jsou ze smlouvy povinny uzavřít případný dodatek, který by upravoval potom nový stav. A ať už je to jakkoliv, zákon předpokládá k
30. dubnu roku 2014 vlastně bude ukončeno používání sKarty a tedy i ze strany České spořitelny, takže ten čas, kterého chce využít pro jednání je řádově někdy od listopadu řekněme do února, protože tam už musí být zcela jasno, kde budeme a jestli to bude arbitráž a bude to dosaženo dohody.
Jak chcete řešit případné požadavky banky na finanční kompenzace?
ministr:
Všechno se odvíjí od zmíněné právní pozice, se kterou Česká spořitelna přijde.
Nicméně ale čekáme, že Česká spořitelna jako soukromá firma bude chtít nějakou finanční kompenzaci nebo řekněme další zakázku je i tohle možné?
ministr :
V obchodním stavu je to vždycky tak, že každý uplatňuje právo, o kterém si myslí, že na něj má nárok, pak je to otázka právního posouzení, že to tak je. My zcela určitě se nebudeme bránit, protože ta smlouva je tak napsána. Kompenzaci v takové výši, kde dojde k prokázání zcela nesporných nároků, které smlouva definuje, ale co je ten nesporný nárok a co je nárok sporný, o tom právě budou ta složitá právní jednání.
Podle čeho se bude právě poměřovat ta výše finančního vyrovnání?
ministr :
Smlouva určuje, že v případě podstatné změny má Česká spořitelna nárok na případnou kompenzaci a ta změna musí být minimálně v rozsahu objemu 100 milionů korun. Má nárok na kompenzaci rozdílu mezi výnosy, které ona realizuje, v případě 24 měsíců po ukončení smlouvy, minus náklady, které by s takovým provozem měla a to jsou náklady jak provozního typu, tak alikvou investic, případně přiměřený zisk a tady to saldo, které vzniká, lze považovat potom jaksi za nárok, který může Česká spořitelna vznášet vůči ministerstvu práce a sociálních věcí. My ale nevidíme do účetnictví České spořitelny, její provozní náklady neznáme. Neznáme výši investice ani alikvótu, nevíme, kde se pohybuje jimi kalkulovaná úroveň, řekněme průměrného zisku za alternativní investování. Tady cestou k tomu je jedině nezávislý audit, který musí prokázat stran co je a co není uznatelné.
Ještě poprosím stručnou odpověď na závěr, pokud bude banka chtít nějaké kompenzace, kde na ně vezmete v rozpočtu peníze.
ministr :
V rozpočtu roku 2013 v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí žádné takové zdroje rozpočtovány nejsou. Rozpočet, který předpokládám, že bude muset schvalovat sněmovna, v tom řekněme v té podobě, jak schválila vláda, tam pro tuto alternativu nebo pro tuto situaci se také žádný zdroj nepočítal, takže jednoduchá odpověď, pokud by to tak dopadlo, pak musí ministerstvo práce a sociálních věcí požádat ministerstvo financí, tedy stát, aby navýšilo kapitolu případně, aby tento závazek převzal na sebe úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Ministr práce a sociálních věcí v demisi František Koníček hostem Ranního interview Radiožurnálu o budoucích jednáních státu s Českou spořitelnou a o následcích zrušení projektu sKaret. Děkuji vám za rozhovor, na shledanou.
ministr :
Pěkný den, na shledanou.
Přidejte odpověď