V Brně začala funguje nová tréninková kavárna pro neslyšící. Nápad, který vznikl asi před 10 lety, se díky evropským dotacím podařilo konečně proměnit v realitu. Jak si u neslyšícího číšníka objednáte kafe?
Přímo do kavárny, která teprve před chvilkou přivítala první návštěvníky, se Česká televize podívala živě.
reportérka ČT: Hezký večer. Kupodivu žádný problém, je to velmi jednoduchý. Každý zákazník, který přijde, dostane takovýto tablet, ten tablet je v podstatě jakýmsi prostředníkem mezi neslyšící obsluhou a zákazníkem s tím, že v tabletu je nahraná nabídka jak nápojů, tak jídel, já si vyberu nápoje, vyberu si třeba kávu a z káv si potom vyberu například latté macchiatto, objednám, potvrdím a následně tuhle objednávku už vidí rovnou obsluha a pak už nezbývá, než ji donést na stůl. Druhou možností pro ty odvážné je znakové, znakový jazyk, který bude nahraný taky v tom tabletu v budoucnu.
Ty už jsi v kavárně nějakou tu chvíli pobyla, dokázala by sis sama objednat ve znakovém jazyce?
reporérka:
Já jsem se samozřejmě snažila se něco přiučit. Myslím si, že jsem si projela asi polovinu nápojového lístku, nicméně, dokonce mě to bavilo, otázkou je, kolik jsem si toho zapamatovala, ale zkusím. Například objednat si čaj bych asi udělala tímto způsobem. Prosím, já chci objednat čaj a teď buď zelený, černý, anebo ovocný, tak asi tak, tak doufám, že by mně obsluha rozuměla a donesla by mně skutečně čaj.
Cílem tohoto projektu je zapojit neslyšící lidi do pracovního procesu, dát jim šanci pracovat nějakou adekvátní odbornou činnost, ne pouze podřadnou práci, koneckonců taky dvě, tři vlastně už kavárny v republice fungují, a sice v Praze, v Plzni a v Olomouci. V Brně doteď fungovaly pouze kavárny tréninkové, a to pro mentálně a duševně postižené.
Jak fungují takovéto kavárny, ukazuje následující reportáž.
Sociální pracovnice učí Jirku, jak se dělá rybízový koktejl, to je smyslem tréninkových kaváren. Zapojit v tomto případě duševně nemocné do pracovního procesu. Právě tato práce jim má pomoct posunout se dál.
Blanka VEŠKRNOVÁ, ředitelka, Sdružení Práh:“V podstatě asi 40 % z těch lidí, kteří od nás odejdou, se uchytí na otevřeném trhu práce.“
I když vedení kavárny přiznává, že rozjezd byl pomalý, teď se daří. Kavárna je v podstatě permanentně obsazená, kloubí se tady hne několik pozitiv. Je v dobré lokalitě, nekuřácká a navíc nabízí pestrý kulturní program. V kavárně Anděl, ve které ještě před 3 týdny pracovali lidé s mentálním postižením, jsme narazili na zavřené dveře, svůj provoz neustála. Zákazníci chodili jen zřídka, kávy uvařili číšníci denně jen pár šálků, zákusků se snědlo minimum, zato ztráta se prohlubovala.
Petr HOREHLEĎ, vedoucí odboru Služby Brno, Diecézní charita Brno:“Ten hospodářský výsledek byl několik let vždycky v minusových číslech. Jen za uplynulý rok 2012, tak ta ztráta byla ve výši zhruba 120 tisíc. Pro veřejnost tedy je kavárna v současné době zavřená.“
A zavřená zůstane i do budoucna, běžní zákazníci se sem už nedostanou. Jako tréninkové místo pro mentálně postižené bude ale podnik fungovat dál.
Kavárna Slunečnice ve Zlíně, i ona se několikrát ocitla na hraně uzavření. Aby se nakonec po 13 letech existence stala fenoménem Zlína.
Ze dna Slunečnici zvedl propracovaný marketing a umění sehnat peníze. I díky tomu nesedí šestadvacetiletý Dalibor doma, ale už dva roky vaří kávu.
Dalibor BRÁZDIL:“Mám tu spoustu známých, kamarádů a baví mě to hlavně.“
Kavárny, které porodní bolesti přežily, se shodnou, že důležité je mít něco navíc. Vařit kávu nestačí.
podle reportáže České televize zaznamenala invArena
Přidejte odpověď