Vláda představila hlavní pravidla, jak zabránit růstu počtu lidí bez domova. Pokud někdo bydlení opravdu ztratí a nemá kam jít, měl by dostupnější zdravotní péči nebo sociální byt. Podobné služby ale už teď nabízí ústecký azylový dům Samaritán.
Svůj příběh líčí devětatřicetiletý Roman Dostál, který je původem z Děčína. Samozřejmě že příchod nového partnera jeho matky nebyl jediným důvodem pro odchod z domu.
Roman DOSTÁL :“Já jsem vlastně před 6 rokama odešel z domova, protože matka si našla přítele, kterej byl dvakrát ve vězení, to bych ještě nějak překousl, ale on to měl za zneužívání dětí, to jsem nemohl rozkousnout, že začal bydlet s náma. U mě nebo u víc lidí to tady začalo půjčkama, prostě že nedostali třeba vejplatu v práci, začali si půjčovat a skončilo to na 99 procent u všech takhle, jako že skončili tady.“
Roman si vyzkoušel, jaké je to přijít o střechu nad hlavou a nevzpomíná na to rád.
Roman DOSTÁL:“Ten nocleh, ten se hledá hodně těžko. Pokud člověk nemá nějaký známý místa tady, tak fakt jako najde třeba nějakou louku nebo takhle, ale před deštěm ho to neochrání nebo před špatným počasím. No, takže my jsme, co jsme takhle kluci tady delší dobu, už jsme o nějakých místech věděli, takže ale beztak jako ta hygiena byla špatná.“
Naštěstí ale mohl po různých peripetiích začít znovu. Hlavně díky ústeckému azylovému domu a přítelkyni, kterou tam poznal. Ta mu navíc pomohla i s dalším problémem.
Roman DOSTÁL :“Já jsem měl problémy dřív s alkoholem právě, takže jsem se léčil, dostal jsem se tedy nebo dostal jsem se z toho. Je to na celej život ta závislost, ale prostě teď už abstinuju vlastně půl roku, což jsem rád, protože všechno začalo zase na tej ulici, jak jsem byl, tak většina lidí na tej ulici tomu alkoholu přihne, a ta přítelkyně mě prostě drží nad vodou. I když je teď pravda, že jsme přišli o mimino, právě v pátým měsíci. Tak to taky člověka trochu srazilo zase dolů, ale snažím se jako řešit to už jinak.“
Na bezproblémový život si tak Roman stěžovat opravdu nemůže. Rád by ale sehnal stálou práci a chce si s přítelkyní pořídit alespoň malý pronájem a vrátit se tak do běžného života. Nebýt pomoci azylového domu Samaritán, tak by měl návrat do života o hodně složitější. Jak říká vedoucí azylového domu Vendula Filípková, lidé u nich můžou zůstat zhruba rok.
Vendula FILÍPKOVÁ, vedoucí azylového domu:“Tak klienti u nás můžou zůstat zpravidla jeden rok, ale nicméně záleží to na vlastně spolupráci s námi a na dodržování řádu tady v domě a na dalších povinnostech.“
Nová vládní koncepce je podle ní zajímavá, sama ale přidává jeden problém, který je potřeba rychle řešit.
Vendula FILÍPKOVÁ:“Já si myslím, že prevence je určitě důležitá, nicméně co pozoruji, tak v současné době určitě chybí vlastně prostor pro osoby bez přístřeší, které mají nějaký handicap nebo zdravotní postižení, to tady opravdu chybí.“
Jak se nakonec vládě podaří koncepci proti bezdomovectví naplnit, je otázkou. Jednotný plán, jak proti ztrátě domova bojovat, je ale v každém případě potřeba.
podle reportáže Českého rozhlasu zaznamenala invArena
Přidejte odpověď