Držitelé sKaret se musí rozhodnout, jak chtějí dál dostávat od státu dávky. Kritizovaný projekt identifikačních průkazek definitivně skončí na konci dubna. Úřady práce rozešlou zhruba 280 tisícům lidí instrukce, jak postupovat. Rozhovor Radiožurnálu s generální ředitelkou Úřadu práce Marií Bílkovou. (foto)
Mnozí lidé jsou již nyní rozhodnuti si nechávat peníze posílat na svůj účet. Např. paní Marie říká v reportáži Radiožurnálu:“Mám pocit, že sKartu k ničemu nepotřebuju, protože mám vlastní účet, mám dostatek identifikačních karet pro vyzvedávání nejrůznějších dávek a příspěvků, takže sKarta mi přijde navíc.“
„Paní ředitelko, co tedy teď držitele sKaret čeká. Mají sKarty vracet zase zpátky na úřady práce?“ ptá se redaktor Radiožurnálu generální ředitelky Úřadu práce ČR Marie BÍLKOVÉ.
Marie BÍLKOVÁ, generální ředitelka Úřadu práce ČR:
Ne, to po nich určitě nebudeme chtít. Držitelé sKaret dostanou v příštím měsíci respektive během měsíce listopadu, protože ten zákon vstoupí v účinnost 1. listopadu, takže během měsíce listopadu dostanou dopis s podrobnými instrukcemi, co kdo z nich má dělat. Většiny z nich se to v zásadě nijak nedotkne stejně jaké té maminky v rozhovoru, protože většina z nich si na peníze stejně nechává posílat na svůj vlastní účet, takže tak to bude probíhat dál a ta technická změna bude pouze na naší straně, nikoliv na straně toho klienta.
Karty tedy ve finále mohou zahodit?
Ano, rozhodně to je další otázka, která se takto vyskytuje. Určitě není třeba, aby karty chodili někam vracet. Kdo ji chce vrátit, může ji na úřad práce kdykoliv přinést v době, kdy už jejím prostřednictvím nebude nic čerpat, ale rozhodně to není nutné. Ta karta prostě přestane fungovat.
V jednom případě to nutné je, jak se ta změna dotkne postižených lidí, kteří používají sKarty, do kdy si musí oni nejdéle vyměnit identifikační průkazky za původní průkazy ZTP?
Těch se to skutečně dotkne, ti k nám přijít budou muset. Nicméně ten prostor je velmi dlouhý, je to až do toho 30. dubna, kdy definitivně platnost karty končí. Ale ani u nich není třeba, aby na úřad začali chodit už teď a zbytečně stáli ve frontách. Všichni budou osloveni a budeme se snažit ten jejich návštěvy na úřadu regulovat tak, aby neztráceli čas ani oni ani my na úřadech.
Zhruba 15 % lidí ty sKarty skutečně aktivně používá, platí s nimi v obchodech, vybírají peníze z bankomatu. Kdyby tito příjemci dávek i nadále chtějí nechat účet u České spořitelny může jim to banka nabídnout?
Samozřejmě může a tito klienti, kteří vlastně objevili půvab nějaké plastikové kartičky, kterou lze platit a nemají žádný velký účet, tak v zásadě mají možnost kdykoliv vybrat si kterýkoliv bankovní ústav a zařídit si tam vlastní účet, a potom sdělit úřadu práce číslo toho účtu, na který budou chtít dále posílat dávky.
Paní ředitelko, ještě jedna citlivá věc celého projektu, co se nakonec stane s těmi osobními údaji klientů, které banka od státu získala právě díky projektu sKaret, kdo zaručí, že nedojde k jejich zneužití?
Česká spořitelna s těmito daty nakládá v režimu zákona, který se týká vlastně každého, kdo zpracovává a shromažďuje citlivé údaje o občanech, to znamená, že vždycky s nimi může nakládat jen za tím účelem, za který je shromažďuje. Z toho vyplývá, že vlastně v okamžiku, kdy ta sKarta přestane fungovat 30. dubna, tak není žádný důvod, aby Česká spořitelna těmito daty disponovala a nadále je měla. To, jak technicky bude ta databáze zničena nebo vrácena nebo jakýmikoliv způsobem je Česká spořitelna přestane mít k dispozici, tak to je technicko-administrativní záležitost a tyhle ty věci se projednávají ve společné pracovní skupině, která je sestavena, jsou tam jak lidé z České spořitelny, tak z ministerstva práce a sociálních věcí, které je tady smluvním partnerem České spořitelny, nikoliv úřad práce, ale jsou tam i naši zaměstnanci.
Nicméně tedy po ukončení projektu by Česká spořitelna tyto údaje neměla využívat.
Rozhodně ne.
Generální ředitelka Úřadu práce České republiky Marie Bílková v Ranním interview. Děkuji vám za rozhovor.
Přidejte odpověď