Nová léčebná metoda Chondrograft pomůže kloubům

Lékařská poradna Českého rozhlasu přivítala lékaře Petra Šímu a Vladimíra Šandu z chirurgického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni na Borech. Hovořili o nové léčebné metodě Chondrograft, jež vyléčí poškozené chrupavky kloubů. 

zkrácený přepis živého rozhovoru

Vladimír ŠANDA,
jedná se o novou metodu, která jako jediná je schopna plně nahradit zdevastovanou chrupavku nejčastěji v kolenním kloubu. Jedná se o metodu, kdy jsme schopni pacientovi přímo jeho vlastní chrupavku znovu vykultitovat a znovu nalepit na postižené místo kloubu.

Znovu vykultitovat. To znamená, že uděláte klon té chrupavky, když to řeknu takhle.

Petr ŠÍMA,
Přesně tak. V podstatě celý ten zákrok spočívá v dvou menších výkonech. Při tom prvním výkonu se pacientovi odebere část chrupavky, která se odešle do Národního tkáňového centra a v Národním tkáňovém centru se chrupavka vykultivuje na potřebnou velikost, kterou potom aplikujeme do efektu.

Pro jaké pacienty je tahle metoda nejvhodnější, jaký je typický váš pacient?

metoda je vhodná pro pacienty, dá se říct, od 18. roku věku, kdy už by měli mít všichni uzavřené kloubní štěrbiny, aby nedocházelo k nějakým poruchám růstu při odběru chrupavky, což by se stát nemělo, a horní hranice je omezena 50. rokem věku. A co se týče poškození chrupavky, tak je to určeno pro postižení ne celé té chrupavčité tkáně ve smyslu degenerace jako je artróza, ale pro jedno poškození jednoho místa v chrupavce, k čemuž došlo  buď nějakým úrazem nebo k tomu došlo následkem úrazu, kdy zbylá část chrupavky zůstala nepoškozená.

posluchačka:
Dobrý den. Tady Olina. A chtěla bych se zeptat na toto. Je mi 64 roků a je to teda 2, 3 roky, mě bolely kolena, že, tak teda ortoped říká, musíme se tam podívat, co teda tam dělá za problém, že jo, tak po operaci mi řekl, že to teda vyčistili to jablko, všechno a řekl mi, že se mi úplně vytratila chrupavka. V jednom koleni řekl, že mám nějaký jenom zbytek a teďko se chci zeptat, já jsem chodila hodně na výšlapy, a teďko po těch operacích, to je jenom taková moje dedukce, že nechodím, abych nehuntovala ty kosti, když spadly na sebe, tak nějak si to myslím, že tam ta chrupavka nepéruje, a teď se chci zeptat, jestli teda by to bylo vhodný pro mě tato léčba, co vy děláte, a ještě teda, mě ty kolena teda nebolí teďko, ale zeptám se, na výšlapy nechodím, protože si myslím, abych to nehuntovala, ty kolena, víte, jako jestli bych mohla chodit na výšlapy, ale abych si neničila ty kosti, když tam chrupavky nemám teda a jak by pro mě byla vhodná ta léčba, co tam ti pánové dělají.

Tak tady posluchačku asi bohužel zklameme, protože tato, toto postižení jejích kloubů pro tuto metodu není vhodné. To je pacientka, u které došlo ke generalizovanému celkovému postižení celého kloubního aparátu, a tam vypěstování jednoho bločku, který by se zasadil do místa postižení, by paní asi nepomohlo. Jsou však jiné, pomocí kterých je možné jí ty obtíže nějakým způsobem snížit, ať už to je léčba analgetická, nebo pomocí preparátů aplikovaných přímo do kolenního kloubu, který by ty poměry poněkud zlepšily.

Tak tahle metoda na to není, nicméně druhá část dotazu se týkala těch výšlapů, zdali byste doporučili, je možné či není.

Já si myslím, že posluchačka správně uvedla, že ty výšlapy nejsou vhodné z toho důvodu, že vlastně tam chybí chrupavka a tím pádem obnažené kloubní plochy na sebe nasedají přímo bez toho polštáře, kterou ta chrupavka vytváří. Takže samozřejmě procházky vhodné po rovině, rovném terénu jsou doporučeny, ale nikoliv nějaké výšlapy, horské túry, v lese, kde se chodí po nerovném terénu, seskakuje se z různých kamenů, to právě už vhodné není

volala ještě paní Marie, říkala, že má problémy s protézami, má protézu levého kolene, plastiku pravého kolene, objednaná na operaci kyčlí, ale teď právě před tou operací jí začalo bolet koleno po plastice, to koleno, které je po plastice, jestli byste doporučili gelové injekce, či nikoliv, tak zněla otázka.

pokud myslíme plastiku, že tam má náhradu buď kolenního nebo kyčelního kloubu, kompletně totální endoprotézu těchto kloubů, pak tam žádná metoda pomocí gelových injekcí ty potíže pacientce nezlepší a hlavně to vůbec není vhodné, protože tam vlastně už není cílový orgán, kam by ty injekce měly působit, ty kloubní plochy jsou vlastně nahrazeny něčím umělým, buď kovem nebo umělou hmotou, takže injekce už nemají cílový orgán, kde by působily.

posluchačka:
Dobrý den. Tady Baxová, Staňkov. Prosím vás pěkně, já bych se chtěla zeptat, já jsem teď přiběhla k rádiu, tak jsem něco zaslechla, jsem asi čekatelka na výměnu kolenního kloubu, ale dozvěděla jsem se, že se dělají nějaký kmenový buňky, který se píchají do kolena, nevím, jestli se to teda dělá v Plzni nebo, myslím, jednou, že jsem to zaslechla v rádiu Ostravy, je mi 66 roků a mám artrózu až třetí a čtvrtého stupně, tak přemýšlím, jestli by bylo vhodné pro mě ještě nějak ty kmenový buňky, který nějak prý berou, jestli to je pravda, nevím, /nesrozumitelné/ a že se to pak asi za tři hodiny píchá do toho kolena, jestli by mi to ještě pomohlo.

kmenové buňky dělá Fakultní nemocnice Ostrava, s tou metodou žádné osobní zkušenosti nemáme. Ale v případě postižení, jaká posluchačka popisovala – artróza třetího až čtvrtého stupně, se obávám, že jí nějaká aloplastika nebo endoprotéza kloubu nemine.

k tomu Chondograftu, ještě musíme uvést také to, jakým způsobem ta léčba pokračuje dál, přece jenom to není jenom jedno sezení nebo jeden zákrok, asi toho pacienta čeká trošičku víc etap. Je to tak?

Vladimír ŠANDA
Je to tak. Ten pacient, pokud je vybrán, jak říkal doktor Šíma, splňuje všechny indikační předpoklady, potom si pacienta zveme k nám na oddělení, kde za hospitalizace mu provedeme prohlídku kloubu pomocí artroskopu, to znamená, kamery zavedené do kolenního kloubu, tam zjistíme, jaký je skutečný stav věci, jestli defekt je opravdu veliký, jednak do plochy, jednak i do hloubky, a pokud tomu tak je, a s pacientem jsme už dopředu domluveni, že mu odebereme chrupavčitou tkáň z jiného místa, než je zátěžová zóna toho kloubu. Zátěžová, to znamená tam, kde se ty dvě kloubní plochy dotýkají, kde je ta styčná plocha, tak z té ne, ale někde mimo, potom tímto pro nás první etapa skončí, pacient druhý den, pokud nejsou komplikace, odchází domů. My jsme odebrali chrupavku z nezátěžové zóny a jsme domluveni s pracovníky Národního tkáňového centra Brno, že v ten samý den si pro ni přijedou. Tato tkáň je potom odvezena do Brna, kde se kultivuje, kde se chrupavčitá tkáň rozloží pomocí enzymů na jednotlivé buňky, ty potom se klonují, takže z toho vznikají další a další buňky, potom zpětně centrifugací a pomocí fibridónu se z toho zase sestavuje takový geometrický obrazec, většinou to bývá čtverec nebo obdélník, podle toho, jak defekt pacienta je veliký. Ta doba je zhruba 4 až 6 týdnů, a potom na zavolání telefonický pacienta zveme k druhému sezení, kde už operační zákrok je trošku větší, protože tam už musíme kolenní kloub otevřít z krátkého řezu dvou až třícentimetrového, abychom se dostali k defektu a mohli tam vpravit nově vytvořenou tkáň chrupavčitou, která vyrostla z buněk v Národním tkáňovém centru v Brně. Většinou ty defekty jsou větší jak centimetr krát centimetr, takže proto tam musí být řez takhle veliký, abychom tam vpravili tu novou chrupavčitou tkáň.

Ten zákrok se dělá v místním umrtvení nebo je to celková narkóza.

Vladimír ŠANDA
jak ta první část, tak i ta druhá fáze se dělají v celkové narkóze.

Co čeká pacienta dál, teď už tam má tu novou tkáň, jak jste řekl, z toho Národního tkáňového centra a co se děje dál?

Vladimír ŠANDA,
Pacient u nás potom zůstává po tom druhém zákroku asi zhruba až jeden až dni po té operaci a na ten kolenní kloub dostane ortézu. Ortéza, slouží k tomu, aby nedocházelo k nějakému nechtěnému pohybu, hlavně v kolenním kloubu, kam Chondografty aplikujeme, a tu ortézu necháváme po dobu tří týdnů s tím, že pacient chodí o dvou francouzských holých, odlehčuje snaží nezatěžovat postiženou končetinu. Po třech týdnech ortézu sundáváme, necháváme dále francouzské hole a pacienta necháváme šlapat zhruba polovinou váhy po dobu 14 dnů. V této fázi už začíná ale i to koleno trošku ohýbat, narovnávat, ale stále nešlape. Takže to už jsme na pěti týdnech od té operace a teprve po pěti týdnech pacientovi dovolujeme postupnou plnou zátěž tak, jak byl zvyklý před tímto zákrokem.

Úplně na konec bychom měli říci, jak je to s hrazením?

pacienti nic nehradí, všechno je plně hrazeno pojišťovnou.

Děkuji za odpovědi