Máme právo na plnohodnotnou komunikaci, žádají neslyšící. Senátorka Daniela Filipiová (ODS) přiznala, že spolupráce s MPSV »nebyla vstřícná« a je třeba počkat na novou vládu.
Půl milionu sluchově postižených v ČR, kteří ve srovnání s jinými handicapovanými spoluobčany nejsou na první pohled poznatelní, musí denně zápasit s úskalími komunikace v běžných situacích na úřadech, ve školách, u lékaře, v dopravních prostředcích. I to zaznělo včera na tiskové konferenci k zahájení Týdne komunikace osob se sluchovým postižením.
Organizátorem Týdne, jehož 2. ročník potrvá v řadě měst republiky ode dneška do 29. září, je občanské sdružení Orbi pontes.
»Cílem je zviditelnit svět neslyšících, vysvětlit slyšícím zásady komunikace s nimi a také představit organizace, jež neslyšícím, ohluchlým a nedoslýchavým pomáhají,« uvedla ředitelka sdružení Renata Škopková. Pomoc státu, žel, je mizivá. Od roku 1998, resp. 2008, platí sice zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých, který umožňuje zvolit si při kontaktu s úřady z deseti v zákoně uvedených systémů komunikace takový, jenž vyhovuje. Nejčastěji je to český znakový jazyk, tedy mateřština neslyšících od narození, dále znakovaná čeština a simultánní přepis mluvené řeči. Uvedení této normy v plnohodnotný život je však bráněno absencí prováděcí vyhlášky, upozornil Milan Fritz, lektor znakového jazyka, absolvent filozofické fakulty a sám neslyšící.
»Máme i zákon o podpoře neslyšících studentů na VŠ, ale ne všude jsou takové možnosti, jaké jsem měl já při svém studiu,« zmínil další potíž. Přitom by mělo ve společnosti platit to zásadní – naplnit právo na plnohodnotnou komunikaci.
Technika je, vázne to na penězích
Šéfredaktor serveru Helpnet.cz a člen České unie neslyšících Jaroslav Winter na otázku Haló novin shrnul, co se v této agendě podařilo. A není toho málo.
V oblasti simultánního přepisu mluveného slova vznik organizace, jež tuto službu zajišťuje (díky nadačnímu financování), rozšíření okruhu přepisovatelů, kteří umožnili mj. 34 simultánních přepisů soudních jednání či celkově 845 on-line přepisů různých konferencí a akcí.
Organizace APPN, která zajišťuje po internetu a non-stop překlady do znakového jazyka, nyní rozjíždí projekt, kde by bylo 80 nemocnic vybaveno tablety pro komunikaci neslyšících pacientů s lékaři. Přepisovací služby on-line pro své neslyšící klienty nabízejí pobočky Vodafone či finanční centra ERA. Technické a organizační základy pro komunikaci jsou, rozšíření však vázne na penězích.
»To, co již funguje, se však neděje za peníze státu, ale díky charitě,« přiznal Winter a Fritz upřesnil, že situace s dotacemi od ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) na tlumočnické služby je tristní.
Neslyšící, kteří se tiskovky v pražském Valdštejnském paláci v hojném počtu zúčastnili, poukázali na překážky, které jim komplikují či ohrožují život. Např. nemohou zaznamenat blížící se případné nebezpečí signalizované jen zvukovými sirénami.
Domnívají se, že by v mnohém mohla napomoci Česká televize – o nebezpečí informovat v písemné podobě, nabízet více pořadů se skrytými titulky a tuto službu propagovat i pro diváky »jen« špatně slyšící. S povděkem přijali svítící signalizaci nad dveřmi ve veřejné dopravě.
Na otázku naší zpravodajky, zdali senátorka Daniela Filipiová (ODS), která též poskytla Týdnu záštitu, nemohla již od 1. ročníku napomoci vyšší podpoře projektů pro neslyšící od ministerstva díky koaliční spolupráci ODS a TOP 09, přiznala, že spolupráce s MPSV »nebyla vstřícná, práce zamrzla« a je třeba počkat na novou vládu.
»Když se postupně budeme vzdělávat v možnostech komunikace, budeme empatičtější,« vyzvala na závěr ředitelka Orbi pontes.
Program Týdne, do něhož se zapojila řada organizací, je pestrý. Zájemci si mohou zajít do divadla s možností tlumočení do znakového jazyka i on-line přepisem, na výstavu sluchadel, dozvědět se o historii a současnosti komunikačních prostředků atp. (úplný přehled na www.orbipontes.cz). Jedním z mediálních partnerů jsou také Haló noviny.
Haló noviny
Monika HOŘENÍ
Přidejte odpověď