Věk, pohlaví, rizikovost povolání…. To vše pojišťovny zohledňují u svých klientů. Proč ale dělají problémy i vozíčkářům?
Nevidomý 26letý Lukáš Brožek z Přelouče si chtěl uzavřít klasické úrazové pojištění. Neuspěl.
Důvod? Právě jeho postižení. „Šlo by to, ale za nehorázné peníze. Pojistné by bylo výrazně vyšší než v případě, že bych neměl žádný zdravotní handicap. Když jsem pak zjišťoval podmínky v jiných pojišťovnách, narazil jsem na ten samý problém. Buď bych na pojistku neměl nárok vůbec, nebo za tvrdých podmínek,“ posteskl si Brožek. V Přelouči se živí jako sportovní masér a je plně soběstačný.
Podobně pohořel i se žádostí o životní pojištění. „Pojišťovny asi vycházejí z toho, že jako nevidomý skýtám vyšší riziko úrazu,“ posteskl si.
Brožkův případ není zdaleka ojedinělý. Na údajnou diskriminaci zdravotně postižených u pojišťoven už léta poukazuje asi nejznámější český vozíčkář Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením. Pojišťovny s ním samotným právě kvůli jeho handicapu odmítly uzavřít jak životní pojištění, tak i pojištění hypotéky.
Nemoc to není, ale…
„Řešili jsme tento problém i s ministerstvy, ale neuspěli jsme. Není prý zákonný způsob, jak to ošetřit,“ řekl Krása.
Pojišťovny u klientů používají při sjednávání pojistek různý metr. Zohledňují například jejich věk, pohlaví či prodělané nemoci. V dotaznících se ptají na povolání žadatelů, sportovní aktivity či na to, zda kouří. Toto je selským rozumem pochopitelné. Jenže zdravotní postižení, ačkoliv vlastně není žádnou nemocí, zohledňují také. I když to přímo nepřiznají. „Každý klient prochází při vstupu do životního pojištění standardní procedurou. Ta zahrnuje také vyplnění zdravotního dotazníku, který je následně posuzován individuálně. Možností, jak pojištění nastavit, je celá řada, obvykle se na konkrétní postižení mohou vztahovat v pojištění výluky nebo třeba není možné sjednat některé z požadovaných rizik,“ řekl například mluvčí České pojišťovny (ČP) Tomáš Zavoral.
Podotkl přitom, že vliv na sjednání nebo cenu životního pojištění mají více než zdravotní postižení například civilizační choroby.
U úrazového pojištění pak ČP podle Zavorala klienty přijímá standardně a jejich zdravotní postižení může být zohledněno až v případě pojistné události. „Pak zjišťujeme, zda a jak postižení klienta přispělo k rozsahu úrazu.“
Názory se různí
Je toto diskriminace postižených, anebo normální chování pojišťoven?A měl by stát do chování soukromých ústavů nějak zasáhnout?
Názory na to se různí, podle Václava Krásy je to jednoznačná diskriminace handicapovaných. Paradoxně mluvčí jeho jeho Národní rady osob se zdravotním postižením a v jedné osobě i známý finanční expert Patrik Nacher s ním ale nesouhlasí. „V tomto se s Krásou rozcházíme. Pojišťovny se podle mého chovají ekonomicky a logicky. To by tady musela být nějaká státní pojišťovna, aby něco podobného garantovala,“ míní.
Chrudimský deník
Přidejte odpověď