Kdo je psychicky nemocná žena, jež ztropila povyk v metru?

Psychicky narušená žena, jež je podle vlastních slov v invalidním důchodu, se stala mediální hvězdou internetu po svém dramatickém výstupu v pražském metru. Žena tvrdí, že se osobně znala se spisovatelem Hrabalem i Václavem Havlem.  

Desítky tisíc zhlédnutí, takovou popularitu na internetu si získalo během pár dní video konfliktu mezi psychicky narušenou ženou Julií a spolucestujícími v metru. Tato žena je ve svém okolí známa svým nezdrženlivým a agresívním chováním, kdy pro vulgarismy nechodí daleko. Někteří o ní dnes píší jako o postrachu cestujících, novinářů, ale i známých osobností.

Osmapadesátiletá paní Julia se na videu natočeném v pražskémk metru rozčílila, protože jiná žena měla na vedlejším sedadle položeno zavazadlo. Na ženu se zavazadlem, která se jistě nezachovala společensky příliš citlivě, se ze strany paní Julie snesla sprcha nadávek prokládaných výkřiky, že má právo si sednout. Do konfliktu se vložila další cestující, která se s ní nakonec pohádala a Julia jí údajně uhodila.

„Řvala jsem jak pavián, protože když mne napadla, tak se mi to nelíbilo, samozřejmě že jsem řvala. Jsem drsnějšího chování jak muž, kdo by se nebránil proboha,“ řekla Julia Kusková v reportáži televize Barrandov. .

Ten den prý Julii okradli, policii ale nic nenahlásila. Julia bydlí v rozestavěném domě v obci Horoušánky, o který se má soudit se svým bývalým přítelem. I proto navštěvuje psychiatra. Mezi sousedy žena nemá nejlepší pověst, někteří se jí prý doslova bojí.

„Když jí to chytne, tak to stojí za to. Já se před ní schovávám, já se jí bojím,“ řekla nejmenovaná osoba: v reportáži. „Ona bere prášky a když si je nevezme, tak prostě i když jí nic neuděláme, tak pak na nás občas řve.“

Lidem třeba také vadí, že se koupe nahá na zahradě.

„Sousedi mi říkají, Julie, pojďte se vykoupat. Já se tady koupu, já jsem neviděla nikoho v montérkách se koupat, jak to mám dělat, když nemůžu nosit vodu a jsem plně invalidní,“ řekla Julia Kusková.

Životní příběh má pestrý. Dnes podle svých slov maluje a píše, k novinařině jí podle jejích slov dostal Bohumil Hrabal.

„Pan Hrabal mě ve svých povídkách vylíčil jako starou výtržnici a já jsem mu to všechno odpustila, poněvadž to byl člověk velice charismatický, laskavý. Potkala jsem pana prezidenta Clintona, potkala jsem pana prezidenta Václava Havla, kteří mi byli velice naklonění. Pan Havel celý svůj život se mnou velice hezky rozprávět, proto jsem byla U Zlatého tygra, kde mne vítaly tyhle delegace,“ tvrdí Julia.

podle TV Barrandov zaznamenala invArena

Jak se v případě podobného konfliktu mezi cestujícími nejlépe zachovat?

Mluvčí pražského dopravního podniku radí: „Doporučujeme volat policii nebo informovat dispečink, který se následně spojí s policií. V podzemní dopravě jsou takové situace dost komplikované, protože než stihnete doběhnout k řidiči a informovat ho, metro mezitím ujede. Proto je nejlepší volat policii. Těžko ale kvůli takovému konfliktu, kde nebyly použity ani žádné zbraně, budeme třeba zastavovat dopravu.“

Paní Kusková tvrdí, že píše jako redaktorka pro časopis Valaška. Ten ale patrně neexistuje. Některá média naznačují, že měla milostný poměr s hercem Landovským, který to nakonec výslovně nepopřel. Měla být údajně i milenkou Bohumila Hrabala, slavný spisovatel se však k tomu ovšem už nemůže vyjádřit.

Psychiatři podle listu Aha! k tomu říkají, že nelze, aby někdo paní Kuskovou k léčení nutil. Výjimkou by byl případ, že by provedla trestný čin a psychiatrickou léčbu pak nařídil soud. Její osobnost hodnotí podle předloženého videa jako explozivní, která zabere na první našlápnutí. „Když okolí přilévá olej do ohně, jen těžko ji lze zastavit,“ míní.

Dokud se nestane něco vážného a nezasáhne soud, nikdo psychicky nemocné paní, která zjevně nemá náhled na své chování, a ani sousedům nepomůže.

1 komentář

  1. Za komunismu se psychicky nemocní lidé léčit museli. Dnes díky rádoby humanistům, kteří křičí o omezování osobní svobody, nemusí. Přitom to je i v jejich vlastním zájmu, aby se léčili. Bohužel právě kvůli psychické nemoci si ten člověk neuvědomuje, že by se měl léčit. Pamatuji si před pár lety na případ kdesi na Moravě, kdy agresívní člověk, se kterým byly dlouhodobě problémy, ubodal malé dítě a pobodal i babičku, která vnučku bránila. Potom soud rozhodl o jeho zavření do léčebny.
    Ta paní, která údajně i hází po lidech kameny, sice tak nebezpečná není, ale špatně kontroluje svoji agresivitu a stačí málo, aby někomu vážně ublížila. Když si zafantazíruju – co by se mohlo stát, když té paní šlápne na nástupišti nějaké dítě na nohu? Můžeme vyloučit, že do něj nestrčí a nesrazí dítě pod metro nebo autobus? Proč politici dosud neupravili zákon tak, aby psychicky nemocní měli povinnost se léčit a léčbu dodržovat. Pak mohou bez problémů fungovat ve společnosti a nehrozí jim, že za nějaké ublížení na zdraví budou zavřeni v ústavu.

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.