Lidé s mírným handicapem už musí pracovat jako běžní zaměstnanci. Na základě novely záköna patří od poloviny letoška mezi takzvaně zdravou populaci. MPSV se tak rozhodlo ušetřit náklady na příspěvky zaměstnavatelům. Jak se daří lidem i podnikům, na které toto opatření dolehlo?
Ze seznamu diagnóz zmizel termín zdravotně znevýhodněný, který definoval menší tělesná či duševní postižení, ta většinu takových lidí omezovala v pracovním výkonu a byla překážkou pro přijetí do běžného zaměstnání, proto většina z nich pracovala ve výrobních družstvech invalidů.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se touto cestou rozhodlo ušetřit náklady na příspěvky zaměstnavatelům. Jak se daří lidem i podnikům, na které toto opatření dolehlo, se dozvíte v pořadu Otázky a odpovědi u jehož poslechu vás vítá Roman Verner.
Exemplárním příkladem je Chemické výrobní družstvo Důbrava ve Valašských Kloboukách. To do letošního roku zaměstnávalo 60 % lidí s nejrůznější mírou postižení. Část z nich je teď z pohledu pracovního práva zdravá. Sami se tak ale necítí.
zaměstnankyně Zdeňka FOJTÍKOVÁ :
Měla jsem to 11 roků a prostě už se to ukončilo a už to neobnovili a teď myslím si, že jsou na to takové požadavky, že prostě na ten třeba částečný důchod bych nedosáhla.
Jaké to pro vás znamená omezení nebo problémy?
Tady třeba, když nemůžu, tak jdu na jinačí práci, kde to není takové náročné, ale někde v nějakém provozu náročnějším, tak to bych asi určitě nestíhala. Je to škoda prostě člověk chce pracovat, ale kdybych přišla tady o tuto možnost, tak já nevím, jestli bych sehnala někde jinde zaměstnání.
Paní Zdeňka Fojtíková. Pan Hříbek říkal, že máte problémy v podstatě zdravotní, ale teď jste vlastně zdravá podle toho.
„Podle státu ano, koleno zavázané, klouby, zákrčí, oči, jak říkám, na nás se stát pomstil. My jsme od 15 pracovali,“ řekla v reportáži Českého rozhlasu nejmenovaná zaměstnankyně.
Dovedete si představit, že byste získala teď místo někde, kdyby vás propustili?
„Nezískala bych, poněvadž bych nestačila výkonem ani zdravím. Mladí práci nemají a my starší musíme pracovat.“
Pokud byste byla v nějakém normálním provozu, myslíte si, že byste to zvládla?
„Určitě ne, my už nemáme zdraví na to.“
„Kdybych já byla v parlamentu, já to tam řeknu.“
Paní Fojtíková, jak dlouho už tu pracujete?
Zdeňka FOJTÍKOVÁ :
14, 15 roků to bude.
Můžu se, prosím, zeptat, vy jste taky byla klasifikovaná jako zdravotně znevýhodněná a teď jste zdravá?
Zdeňka FOJTÍKOVÁ :
Ano, teď jsem zdravá. Prostě pokud člověk stojí o tu práci, tak nemá čas chodit po doktorech, marodit nebo něco a tím pádem potom, když jsem si to šla prodloužit vlastně, tak vidíte, nemarodím, bez problémů, tak to vlastně toto vzali.
A jaké zdravotní problémy jste měla, pokud se můžu zeptat?
Zdeňka FOJTÍKOVÁ :
S páteří a tady je taková nezaměstnanost, že nakonec sedím a šiju.
Kdyby jste v podstatě neměla tu dotovanou práci, myslíte si, že byste zvládla normální pracovní proces?
Zdeňka FOJTÍKOVÁ :
Asi těžko, při zdravých lidech asi ztěžka bych mohla pracovat jak oni.
Jak už dříve na dotaz Českého rozhlasu odpovědělo ministerstvo práce a sociálních věcí zdravotně znevýhodněni podle jeho definice znamená lehké funkční poruchy, které nesnižují pracovní schopnosti, zatímco invalidita ano. Zaměstnavatelé pro znevýhodněné nemuseli upravovat pracoviště, ale dostávali na ně stejný příspěvek jako na více postižené. Předseda Důbravy Emil Zubek ale oponuje, i méně postižení lidé nikdy nedosáhnou plných výkonů zdravého dělníka. Po zkrácení příspěvků musí tito zaměstnance dotovat z provozních nákladů.
Emil ZUBEK, předseda Důbravy:
Tak vzhledem na to, že známe jednak rodinné poměry, jednak úroveň těch lidí, tak jsme je zatím víceméně nechali, takže z titulu toho, že byli uzdraveni, tak odešlo minimum lidí, dá se to na prstech jedné ruky spočítat, a to byli ti, kteří byli na dobu určitou. Ale zase z hlediska toho jaksi lidského, morálního je dost těžko ty lidi propustit.
Ti lidi byli dlouhá léta vedeni jako zdravotně znevýhodněni, protože nějaký ten handicap měli, lze je nastavit, když to řeknu technicky, na jiný výkon?
Emil ZUBEK, předseda Důbravy:
Bohužel, třeba pracovnice, která tady dělá od 17 let věku, dneska má já nevím 41 roků, takže 24 let tady pracuje, dělá určitý typ práce, který umí, a přejít rekvalifikovat se nebo někde přejít jinde, to dá se říct je nepředstavitelné. Právě pro tyto lidi, kteří nemají ten výkon takový, že jejich výkon se pohybuje 30 až 40 % mnohdy i jsou to pouze pomocné práce, takže z důvodu jejich zdravotního postižení byli přijímáni, poněvadž na ně byl nějaký příspěvek, který kompenzoval právě tu slabou výkonnost jo. Ten příspěvek nám víceméně sloužil vždycky k tomu, že jsme mohli udržet ceny v určité úrovni, poněvadž kdyby to bylo pouze na nich, tak dneska nejsme schopni prodat ani kus výrobku.
Projevila se už nějak ekonomicky ta změna, kdy už je musíte honorovat v podstatě ze svého?
Emil ZUBEK, předseda Důbravy:
Určitě, snažíme se to kompenzovat na jiných provozech, takže zatím co bylo, tak jsme měli nějaký reservní fond, tak se to vždycky uhradilo ta ztráta, která vznikla díky tomuto. Takže ono pak schází finance na obnovu zařízení, jo, veškeré rekonstrukce budov a tady to, takže ono to má i tento dopad, že přibrzdili jsme veškeré investiční akce jenom proto, abychom ty lidi dá se říct udrželi. A děláme drobné opravy vlastníma silama, co jde, protože na nějaké větší investiční akce ty finanční zdroje nejsou.
Nová situace ale nedopadá jen na zaměstnance, také speciálním podnikům hrozí, že přijdou o výhody a příspěvky, které s sebou neslo zaměstnávání většího počtu postižených, navíc ve srovnání s výrobní silou úplně zdravých firem nemohou konkurovat a dostanou se do spirály propouštění slabších pracovníků. To hrozí například vsetínské Irise nebo zlínské Integře.
Jiří NESVADBA, zlínská Integra:
Víme, že během dvou let přijdeme o 40 zaměstnanců nebo respektive ztratí statut osoby zdravotně znevýhodněných a budou si těžko hledat práci no. Můžeme je zaměstnat s tím, že v podstatě při jejich produktivitě nejsou schopni dosáhnout na hodnoty zdravých lidí, čímž vlastně se na ně potom doplácí vlastně z produktivity těch zdravých lidí, no.
Vypočítal ještě před platností zákonné novely Jiří Nesvadba ze zlínské Integry. Ta zaměstnává až 80 % zdravotně postižených, což je více než 200 lidí z celého podniku. Úřady práce zatím i díky snaze družstev nepropouštět, nezaznamenaly větší příliv žadatelů z kategorie kdysi znevýhodněných zaměstnanců, říká vedoucí oddělení zaměstnanosti zlínského pracovního úřadu Miriam Majdyšová.
Miriam MAJDYŠOVÁ, vedoucí oddělení zaměstnanosti zlínského pracovního úřadu:
Tito lidé dostávali statut osoby zdravotně znevýhodněné buď na dobu určitou do nějakého data. Takže pokud to datum je v letošním roce, tak opravdu se stanou v podstatě zdravými v průběhu letošního roku nebo v průběhu příštího roku. Ten největší počet osob ztratí statut osoby se zdravotním znevýhodněním až na konci roku 2014, kdy skončí vlastně platnost těch rozhodnutí, která byla vydaná na dobu neurčitou. V současné době, protože se hodně mluvilo o tom, že dojde ke změně zákona a statut osoby se zdravotním znevýhodněním bude do zákona vrácen, tak si myslím, že řadu zaměstnavatelů to ukolébalo a v podstatě očekávali, že dojde ke změně a očekávali, že těm osobám, kterým ten statut byl odebrán nebo kdy doběhla ta doba platnosti toho rozhodnutí, že budou moci požádat znovu o vystavení tady tohoto rozhodnutí, je otázkou, kdy dojde opravdu k projednání tohoto zákona, protože jak víme Poslanecká sněmovna tento zákon projednat nestačila.
Je nějaké opatření, které by pomohlo těm lidem, které už tady skončí, jaksi ten jejich statut?
Miriam MAJDYŠOVÁ, vedoucí oddělení zaměstnanosti zlínského pracovního úřadu:
Úřad práce o osoby zdravotně postižené pečuje daleko více než o ty běžné uchazeče o zaměstnání, má pro ně připraveno řadu opatření podpůrných zaměstnávání a pokud ten člověk přestal být osobou zdravotně znevýhodněnou, tak ještě v následujícím roce úřad práce ho jakoby zdravotně znevýhodněného považuje, to znamená, že má určité zvýhodněné podmínky pro přiznání příspěvku pro zaměstnavatele, který ho přijímá do pracovního poměru. Tyto firmy ve Zlínském kraji zaměstnávají něco málo přes 2 tisíce osob se zdravotním postižením a do konce roku 2014 o statut osoby se zdravotním znevýhodněním by mohlo přijít až 600 jejich zaměstnanců.
Doposud přišlo v podnicích na východní Moravě o statut osoby zdravotně znevýhodněné zhruba 100 lidí. Roman Verner, Zlín.
podle reportáže Českého rozhlasu zaznamenala invArena
Přidejte odpověď