Poslouchat znamená pro učitele Tomáše Sklenáka dívat se. Může si během přednášky povídat se svými kolegy a přitom nehlučí. Přestože neslyší, vystudoval na Masarykově univerzitě informatiku. Teď pracuje v univerzitním středisku Teiresias a sám hendikepovaným studentům pomáhá.
Tomáš Sklenák, neslyšící absolvent Masarykovy univerzity:
Vytvářím elermingové kurzy, také sám vyučuji. Vyučuji neslyšící studenty, například informatiku, různé předměty, co se týkají informatiky.
redaktorka:
Středisko si vzalo jméno po slepém řeckém věštci Teiresiovi, už 13 let tady asistují studentům s takzvaně specifickými nároky. Za tu dobu jejich počet vzrostl desetinásobně. Začíná se tak naplňovat požadavek univerzálního přístupu ke vzdělání bez ohledu na handicap.
Petr Peňáz, ředitel střediska Teiresiás, Masarykova univerzita (MU):
Je před námi úkol zajistit, abychom vzdělávání zajistit mohli a to se snažíme potom jenom organizačně, technicky a finančně řešit.
redaktorka:
V tom začínají pomáhat i hendikepovaní absolventi, kteří se na svou alma mater do střediska Teiresiás vracejí jako zaměstnanci a otevírají cestu k diplomům dalším spolužákům.
Alexandr Zvonek, neslyšící absolvent MU:
Zaměřuji se spíše na sportovní aktivity pro studenty se zdravotním postižením, jak pro neslyšící, nevidomé, tak tělesně postižené a na tělesnou výchovu.
redaktorka:
Jsou jejich ušima i hlasem. Bez nich se neslyšící na přednáškách neobejdou. Daniela Tesaříková tlumočí, Hana Válková patří k týmu přepisovatelů. Dvě profese, které se na univerzitě ve větším objevily teprve před pád lety.
Daniela Tesaříková, tlumočnice znakového jazyka:
Já jsem se nejdříve seznámila s neslyšící paní, která mě naučila pár znaků a potom jsem se o to začala více zajímat, a když jsem se rozhodovala, kam na vysokou školu, tak jsem se dozvěděla o oboru čeština v komunikaci neslyšících.
Hana Válková, přepisovatelka:
Práce spočívá v tom, že jdu s neslyšícím nebo s nedoslýchavým studentem na přednášku nebo na seminář, mám s sebou notebook, student sedí vedle mě a dívá se na monitor notebooku, kde já zapisuji vše, co vyučující říká.
redaktorka:
Přepisování ale postupně přestává být jen osobní službou pro jediného studenta na přednášce. Díky informatikům z Teiresiásu a jejich programu polygraf si může přepisovaný text číst každý sám na svém notebooku, tabletu nebo přenesený na velkou obrazovku.
Svatoslav Ondra, vedoucí střediska speciální informatiky, MU:
Není potřeba internetové připojení, protože notebook pro přepisovatele a tablety uživatelů jsou spojeny bezdrátovou sítí, kterou zprovozníme vždycky v přednáškové místnosti.
Alexandr Zvonek, neslyšící absolvent MU:
Systém jako třeba polygraf, tak je teďka výborný. Teď už se využívá hodně, ale když já jsem studoval, tak polygraf systém nebyl, ten funguje teprve 3 roky, protože dřív opravdu ta pomoc byla jenom v tom, že jsem si kopíroval třeba materiály.
Petr Peňáz, ředitel střediska Teiresiás, MU:
Narůstá povědomí o tom, že to není jenom služba pro sluchově postižené, jak se původně jako předpokládalo, skoro každému pomůže, když text nejenom slyší, ale současně také vidí, protože to prostě umožňuje ho sledovat více kanály.
redaktorka:
Podobným vývojem prošla i takzvaná hybridní kniha, další vynález z teiresiáské dílny. Elektronických publikací, které je možné zároveň číst i poslouchat, už má Masarykova univerzita na čtyři desítky a přibývají nové, obohacené o další možnost, jak je v uvozovkách část.
Ondra, vedoucí střediska speciální informatiky, MU:
Pokud si chci zobrazit ve znakovém jazyce, případně zvukem například tento odstavec, stačí, když si ho zvýrazním a spustím přehrávání.
redaktorka:
Všichni, kteří poslouchají očima, vidí hmatem nebo chodí na kolech jsou pro univerzitu výzvou zdolávanou denně na přednáškách i ve studovnách a stále častěji pokořenou při promocích.
ČT 1
Přidejte odpověď