V Česku v posledních letech přibývá sebevražd. I přes jejich rostoucí počet je však podle analýzy demografů situace příznivější než v období normalizace. K příčinám sebevražd odborníci řadí mj. i ekonomickou krizi.
Loni si život vzalo 1647 lidí. To je téměř o tři stovky víc než v roce 2007, kdy odborníci evidovali vůbec nejméně případů. Častěji se rozhodnou ze světa předčasně odejít muži než ženy. Vyplývá to ze statistiky zemřelých. Podle demografů je sebevražd i přes jejich rostoucí počet stále méně než v minulosti. Právě na 10. září – připadá světový den předcházení sebevraždám.
Nejvíc Čechů a Češek si sáhlo na život v roce 1934, kdy zemi svírala hospodářská krize. Bylo jich 4007. Dalším vrcholem se stalo období po roce 1968 a doba normalizace. V roce 1970 spáchalo sebevraždu 2824 mužů a žen. Od té doby počet postupně klesal. Nejnižší byl v roce 2007, kdy ze světa dobrovolně odešlo 1375 Čechů a Češek. I když v posledních letech přibývá těch, kteří sami ukončí svůj život, stále je situace podle analýzy demografů příznivější než v minulosti.
Sebevražd podle statistického úřadu od roku 1970 postupně ubývalo. Nejméně jich bylo před šesti lety, kdy odborníci evidovali 1375 případů. V následujícím roce 2008 jich pak bylo o čtyři víc. Výraznější nárůst nastal v roce 2009, kdy si život vzalo 1464 osob. V loňském roce se rozhodlo ze světa odejít 1647 žen a mužů.
Za rostoucím počtem odborníci vidí mimo jiné ekonomickou krizi. Roli může hrát také beznaděj z vývoje v zemi a politických tahanic. Lidé prý přestávají věřit tomu, že by se poměry mohly změnit k lepšímu.
Podle demografů si častěji berou život muži než ženy, jejichž podíl navíc klesá. Zatímco ve druhé polovině 40. let či v první polovině let 60. minulého století sebevražedkyně tvořily zhruba 32 procent lidí, co si vzali život, teď je to kolem 17 procent. Loni dobrovolně odešlo ze světa 277 žen a 1370 mužů. V roce 2011 to bylo 1337 mužů a 252 žen. V roce 2007 ukončilo život 1147 mužů a 228 žen.
Nejčastěji lidé volí oběšení. Zabijí se tak dvě třetiny mužů a téměř polovina žen. Muži si pak vyberou i zastřelení, otravu a skok z výšky. Ženy se rozhodnou pro otravu či skok, mnohem méně pak sáhnou po ostrém předmětu. Starší lidé častěji volí oběšení, mladší i jiný způsob odchodu ze světa.
Podle analýzy statistiků sebevražd přibývá s věkem. V letech 2006 až 2010 nejvíc lidí dobrovolně ukončilo život v 52 letech, pak počet zas klesal. Mírný nárůst počtu nastal u lidí od 74 do 82 roků.
Nejčastěji dobrovolný odchod ze světa volí lidé se středním vzděláním bez maturity. Spáchají víc než polovinu sebevražd. Nejméně si život berou vysokoškoláci. Nejmenší sebevražednost byla na Vysočině a v Jihomoravském kraji. Naopak nejhorší byla situace v letech 2000 až 2010 v Olomouckém kraji.
Nejvíc sebevražd se odehraje na jaře. Nejčastěji chtějí lidé ukončit svůj život v pondělí. Mnozí k tomu přikročí i o svátcích. I když panuje přesvědčení, že se lidé zabíjejí o Vánocích, podle statistiků je v tuto dobu „sebevražednost podprůměrná“.
Statistický úřad sleduje vývoj pravidelně vždy po pěti letech. Poslední analýzu prováděl za roky 2006 až 2010.
POČET SEBEVRAŽD V JEDNOTLIVÝCH LETECH
ROK MUŽI ŽENY CELKEM
2002 1216 318 1534
2003 1365 354 1719
2004 1286 297 1593
2005 1272 292 1564
2006 1142 258 1400
2007 1147 228 1375
2008 1123 256 1379
2009 1230 234 1464
2010 1245 257 1502
2011 1337 252 1589
2012 1370 277 1647
Zdroj: Statistika zemřelých – Ústav zdravotnických informací a statistiky
Přidejte odpověď