Lázním klesly příjmy od zdravotních pojišťoven, počty léčených, počty zaměstnanců i jejich platy. Příčinou je nový indikační seznam, který lázeňskou péči omezil. Pojišťovny přitom podle odborářů peníze na lázně mají.
České lázně mají velké existenční problémy, řekla včera novinářům předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková po jednání, na němž se sešli odboráři, zástupci zdravotních pojišťoven a lázní. Odboráři s výsledky setkání seznámí ministra zdravotnictví Martina Holcáta na schůzce 17. září.
»Ministerstvo zdravotnictví vytvořilo indikační seznam, který zhoršil podmínky pro předepisování lázeňské péče tak, že snížil počet dní, po něž je možné lázeňskou péči předepsat. Snížil i počet diagnóz, na něž lze lázeňskou péči čerpat,« potvrdila včera Haló novinám Soňa Marková, vedoucí kandidátky KSČM pro parlamentní volby v Královéhradeckém kraji. »Tak znemožnilo lékařům, aby lázně předepisovali.
Kvůli tomu došlo ke katastrofálnímu poklesu klientů, kteří čerpají lázeňskou péči z veřejného zdravotního pojištění. Právě indikační seznam, vydaný bývalým ministrem zdravotnictví panem Hegerem, způsobil ten propad lázeňství.«
Lékaři do lázní posílat nechtějí
Zatímco v roce 2009 dostaly lázně od zdravotních pojišťoven 3,2 miliardy, letos s poklesem klientů očekávají 1,4 miliardy korun. Počty klientů na pojišťovnu ve stejném období klesly z 122 000 na letos očekávaných 54 000, uvedl řídící sekce lázní zdravotnických odborů Martin Vacek.
»Z našeho pohledu jsou příčinou problémů hlavně dva faktory. A to indikační seznam, vyhláška, která upravuje poskytování lázeňské a rehabilitační péče. Zamezuje opakování lázeňské péče, stanoví velmi krátkou dobu nástupu lázeňské péče po akutních výkonech a zejména u dětí, které mají vrozené postižení, nebo úraz zkracuje péči na 28 dní,« řekl.
Za další hlavní příčinu propadu lázeňské péče hrazené ze zdravotního pojištění označil přístup lékařů, zejména praktických. Ti psaní lázeňských poukazů výrazně omezili. Navíc revizní lékaři při posuzování žádostí nepostupují jednotně.
Lékaře podle Vacka odrazuje byrokratický systém, navíc nemají úplné informace o novém indikačním seznamu. »Kvůli likvidaci Balneologického ústavu už chybějí i erudovaní lázeňští odborníci,« připomněl Vacek.
»V lázeňství bylo v roce 2011 zaměstnáno zhruba 10 000 lidí, letos očekáváme pokles na 8500,« uvedl.
Černý Petr zůstal ministerstvu
Zdravotní pojišťovny přitom včera odborářům potvrdily, že k omezování počtu léčených není důvod, protože peníze na lázeňství mají.
»Zdravotní pojišťovny mohou některé výkony přesunout do rehabilitační péče nebo léčby v odborných léčebných ústavech, nemohou ale vykompenzovat potřebu lázeňské péče pro pacienty.
Bohužel ministr zdravotnictví v demisi také považuje lázeňství za marginální záležitost.
Nový ministr zdravotnictví by měl podle mého názoru změnit indikační seznam tak, aby propad lázeňství nebyl tak velký. Vždyť se některé lázeňské budovy uzavírají, je propouštěn personál a některé lázně dokonce krachují a ubývá pracovních míst v regionech, kde jich není nazbyt. Černý Petr je v rukách ministerstva,« připomněla Marková.
Odboráři vyzvali pacienty, aby se nebáli, pokud mají na lázně nárok, u svého lékaře o poukaz žádat. Udělají něco pro své zdraví i pro záchranu lázní a jejich zaměstnanců, uvedla Žitníková.
Dlouhodobě lázeňství spotřebovává dvě miliardy korun z 290 miliard, které ročně má české zdravotnictví k dispozici. Odbory žádají navýšení odvodů státu za děti či důchodce, aby se do systému dostaly peníze, o něž přišel navýšením daně z přidané hodnoty a celkovým zdražením vstupů.
Haló noviny
Přidejte odpověď