ČSSD plánuje, že nezaměstnaní by mohli pomáhat rodinám s péčí o domácnost nebo o postižené. Lidem bez práce se za tyto služby bude platit „stravenkami.“ V rozhovoru s deníkem MfD to řekl stínový ministr práce a sociálních věcí za ČSSD Roman Sklenák.
Nápad ulevit nezaměstnaným tím, že budou vypomáhat v domácnostech a za takovou práci budou placeni daňově zvýhodněnými poukázkami, vznikl v 90. letech ve Francii. Postupně se rozšířil do dalších evropských zemí. „Jak se tento sektor rozvíjí, předpokládá se, že v nejbližších letech vzniknou v Evropě miliony míst,“ říká stínový ministr práce a sociálních věcí za ČSSD Roman Sklenák.
– Jak by měl celý systém fungovat?
Je to zaměřeno na lidi s nízkým nebo žádným vzděláním, kteří jsou obtížně umístitelní na trhu práce, dlouhodobě nezaměstnaní. Ti by se zaregistrovali u agentury, která k tomu slouží, a nabízeli by určité práce nebo činnosti. Ten, kdo by chtěl jejich práci využít, by si zakoupil poukázky třeba v hodnotě dvě stě korun. Buď by si je koupil sám, nebo by je zakoupil zaměstnavatel, který by je poté dával svým zaměstnancům v podobě benefitů – podobně jako dneska stravenky.
– O jaké práce by se mohlo jednat?
Podle zahraničních statistik je nejvíce využívaný úklid domácností, pak žehlení, příprava jídel, drobná šití, nákupy a potom péče o seniory nebo zdravotně postižené. Rozsah činností je široký. Některé země mají třeba i doučování – nezaměstnaní si mohou vybrat, kde se chtějí zapojit. Mohl by to být i student, který by byl ochoten pomoci seniorům s výpočetní technikou.
– Nezaměstnaný by byl dál evidován na úřadu práce a pobíral dávky, nebo by se stal regulérním zaměstnancem té agentury?
Projekt ještě nemáme zpracován v paragrafovém znění, bavíme se tudíž o obrysech. Kdo bude potřebovat posekat zahradu, koupí si poukázku a přes agenturu si vyžádá někoho, kdo to může provést. Ten člověk pak za práci dostane poukázku a za tu potom svoji mzdu. S pracovní agenturou by byl v podstatě v pracovním poměru. Samozřejmě by hned od prvního okamžiku nevznikl plnohodnotný pracovní poměr.
– Nebylo by to ale tak, že by jednou za týden došel někam na úklid a zbytek týdne seděl doma, takže by si nijak nepomohl?
Zpočátku by to asi tak vypadalo. To je ale otázka náběhu a zavedení systému. Pro zajímavost: v minulém roce v Belgii se do projektu zapojilo 17 procent domácností a každá rodina si průměrně nakoupila 127 poukázek, z nichž jedna je na jednu hodinu práce. V tomto rozsahu je v Belgii práce poptáváno poměrně hodně, takže poskytovatelé mají práce dost. Pokud se to bude zavádět u nás, tak nepředpokládám, že by všichni měli od začátku práci na osm hodin denně.
– Bude pro nezaměstnané pomoc v domácnostech povinná?
To ne. Dá se říct, že je to alternativa sociální demokracie k Drápkovým nuceným pracím zvaným veřejná služba. Rozdíl je ale jednoznačný. Tam to bylo nuceně a ještě k tomu zadarmo. Takže situaci toho člověka to nijak neřešilo. Má to i lidský rozměr. Lidé se vyjadřují poměrně kriticky k těm, co pobírají dávky a nepracují. Takhle by měli možnost nabídnout jim sami práci a v zahraničí to berou i jako pomoc potřebným.
– Nemůže projekt zkrachovat právě na negativním pohledu na nezaměstnané, na obavě pustit si do domu někoho cizího?
Samozřejmě, že zde obava bude. Domnívám se ale, že u některých prací, jako je údržba trávníku, to lidé mohou vyzkoušet a zkušenost jim ukáže, že to funguje. Větší ostražitost bude asi u hlídání dětí, zkušenosti ze zahraničí jsou ale takové, že nejsou obavy důvodné.
– Bude nutné například u hlídání dětí projít školením, psychotesty nebo něčím podobným?
Právě proto je tam role agentury jako prostředníka. Pokud jde o služby ve vztahu k dětem nebo zdravotně postiženým, tak tam samozřejmě musí být nějaká kritéria dána. To je v tuto chvíli detail, na který je pamatováno.
– Jaký dopad by toto opatření mohlo mít na nezaměstnanost v Česku?
To si v tuto chvíli netroufám odhadnout. Vzhledem k tomu, že se systém v evropských zemích postupně rozvíjí a rozšiřuje do dalších zemí, tak by to určitě mělo vliv na nezaměstnanost a zvýšení počtu pracovních míst. Čísla po mě ale v tuto chvíli nechtějte.
– Jak budou nastaveny daňové úlevy na poukázky?
Konkrétně sazby nemáme stanoveny. Ve světě se to pohybuje kolem třiceti procent z ceny práce, které jsou nějakým způsobem nahrazovány.
—
Mladá fronta Dnes
Jan Brož
Přidejte odpověď