Jak dlouho vývoj probíhal a kdo se na něm podílel?
Grant sice probíhal v letech 2013 až 2015, ale my na této problematice pracujeme s různými přestávkami docela dlouhou dobu. Například v roce 2005 jsme už realizovali navigaci pro nevidomé pro SONS, což je Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých. Ta v podstatě pracuje v této podobě do dneška. Získali jsme za to ocenění VIA BONA za tehdejší nejlepší projekt v mezinárodním měřítku. Ve srovnání tehdejších technologií s dneškem jsme i díky pokrokům v technologiích, v mobilní komunikaci a v těch navigačních systémech úplně někde jinde. Grant jako takový jsme získali jako fakulta od Technologické agentury České republiky. Musím říci, že nás podporoval také T-Mobile se svoji konektivitou. My s nimi spolupracujeme už dlouho. Další firmou byla firma Swarovski, ta vyrábí zase bílé hole. Řekl bych, že je to největší výrobce bílých holí na území Evropy. Samo sebou bez spolupráce s nevidomými, tím pádem bez nějaké ekvivalentní zpětné vazby, by asi ta realizace neměla žádný smysl ani žádnou cenu.
Můžete toto speciální navigační zařízení představit? Jak funguje a jak konkrétně má nevidomým lidem ulehčit život?
Systém je postavený na myšlence co největšího usnadnění nejenom samotné navigace toho nevidomého, ale hlavně na tom, aby se ta navigace přiblížila pokud možno až na úroveň rodiny. To samo sebou vede ke dvěma typům středisek. Jednak to jsou proficentra s vyškoleným personálem. Tam by měla být obsluha, která umí navigovat a která umí zacházet s těmi daty, která získá z mapy nebo případně navrhnout trasu. Jsou určena především na takové delší trasy. Druhými jsou domácí centra, která je schopen ovládat běžný uživatel počítače. Díky tomu může pomoci nevidomému s navigací na těch trasách, na kterých se pohybuje nejčastěji. To znamená, že jde o běžné trasy. Například když jde nevidomý na nákup, k lékaři, do školy nebo do práce. Když totiž děláte podrobnější analýzu cest nevidomých lidí, tak zjistíte, že oni mají skutečně relativně krátké a známé trasy, ale i na těch se několikrát ztratí. To je samozřejmě dáno tím, že postrádají zrakovou orientaci. Jde ale i o delší trasy, kam se už raději vypraví s nějakým pomocným doprovodem, protože ta trasa může být třeba z Prahy do Brna. To by mohlo být jednoduché, ale třeba z Prahy do nějaké vesnice u Mladé Boleslavi by to mohlo být obtížnější. Ten princip je v podstatě docela jednoduchý. Je to aplikace ve vašem chytrém telefonu, ovládá se slovem. Data z navigace, hlasu, případně obrazu se přeposílají mobilní sítí na server. Odtud si je přebírá navigační středisko, které může být kdekoli na světě. Systém disponuje inteligentním bezdrátovým rozhraním, které má pět tlačítek osazených na bílé holi. Variant je celá řada, můžete ta tlačítka třeba multiplexovat. Hlavně je ten systém modulární, takže ho můžete nejenom měnit, ale můžete přidávat i další funkce.
Kdy by se mohlo toto zařízení dostat do prodeje a jak bude finančně nákladné jeho pořízení a následný provoz?
Ten klasický prodej si myslím, že by neměl být nikdy. Nemůžete totiž přijít do obchodu a koupit si jen navigační zařízení pro nevidomé. Musí být nějaké školení, musí být nějaká zodpovědnost a musí být nějaký postup. Nemůžete slepce jen tak navést pod náklaďák nebo tak. Předpokládáme, že to bude klasická navigační pomůcka. Ta je do určité míry hrazena státem. Cena samotného zařízení nebude až tak vysoká. Bude záležet hodně na tom podpůrném softwaru, vybavení, servisu a službách, které k tomu musíte přidat. Cenu bych tedy uvedl přesněji až v tu chvíli, kdy se budeme blížit sériové výrobě.
Článek obsahuje pouze část rozhovoru s vedoucím projektu z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Jiřím Chodem. Celý rozhovor si můžete přehrát v playeru výše.
Zdroj: Zet
Přidejte odpověď