Jurta v Děčíně zaměstnává lidi s mentálním postižením. K terapeutickým účelům i na maso dovezla proto speciální irské plemeno krav – dexter.
Výška zhruba metr deset, černá nebo tmavě hnědá srst, kudrnatá ofinka padající na široká čela a laskavé, sytě hnědé oči. Tak vypadají tři bezrozí krasavci – býci plemene dexter. Ti spolu se čtyřiceti kravami podobného vzezření nově obývají statek občanského sdružení Jurta v Děčíně Nebočadech.
„Však také v popisu tohoto plemene stojí, že mají laskavý a mírný pohled. Už jsem se s jedním líbal,“ směje se šéf Jurty David Landsperský. Na statku Jurty musí žít jen přívětivá zvířata. Jurta se totiž stará o zaměstnání lidem s mentálním postižením. Ročně se jich na statku vystřídá na šest desítek.
„Podívejte se, jak krásně práci zvládají,“ ukazuje na přepychově uklizené výběhy pro nejrůznější domácí zvířata. Strach o postižené lidi mezi zvířaty nemá. „Ještě se nestalo, že by nějaké zvíře někoho napadlo. Naopak, ta zvířata jsou šťastná za to, že se o ně někdo stará a má o ně zájem. Na všechno dohlížejí sociální pracovníci, takže lidé jsou v bezpečí,“ říká David Landsperský.
Ke kravám zatím klienti Jurty nechodí. Musí si na sebe zvyknout. Ve výběhu se důstojně procházejí jen býci, krávy jsou na louce nad Jurtou. Zvykají si všichni. Skot na nové prostředí, postižení na nová zvířata.
Krávy dexter přivezl do Česka jako první herec Jan Kačer, po něm je začal chovat i další herec Karel Roden. „Je tu víc drobných chovatelů, naše stádo je ale největší,“ chlubí se Landsperský.
Jurta irské krávy přivezla ze Skotska. „Zní to divně, ale je to tak. Máme je od starého Ira, který v době krize prodal svoji irskou farmu, za utržené peníze koupil větší ve Skotsku a tam dextery chová,“ popisuje původ stáda David. Krávy do Děčína putovaly týden, podle nařízení totiž nesmí celou cestu absolvovat v jednom zátahu, během cesty mají přestávky na pastvu. Každý kus dobytka tohoto plemene má záznam v plemenné knize. Jsou to všechno čistokrevné kusy, záznamy se vedou desítky let zpátky, každý kus má své jméno. Ty v Jurtě nesou jména skotská, až bude mít Jurta vlastní odchov, dostanou jména česká.
„Je to opravdu staré plemeno, začalo se chovat v 18. století a jméno nese podle muže, jenž ho vyšlechtil. Říká se mu také kráva chudých,“ vysvětluje Landsperský.
Kráva je totiž menšího vzrůstu než běžný v Česku známý skot. Je z něj méně masa i mléka, a tak si ji mohl dovolit i chudší člověk. Je to přitom velmi odolné plemeno skotu, vzhledem k osrstění je schopné žít bez problému celý rok venku.
Jurta bude mít z chovu několikerý užitek. Ten první je terapeutický pro klienty, poslouží i jako učební pomůcka a objekt pro získávání vědomostí pro lesní školku a školu a v neposlední řadě skončí některé kusy na talířích v restauraci, kterou Jurta právě teď buduje.
Stejnou funkci mají i ostatní zvířata chovaná na statku Jurty. Patří sem staré plemeno maďarských kudrnatých prasat, odolné ovce, nezvyklé druhy slepic a kohoutů, perličky či husy. Jak říká osazenstvo statku: „Nemáme tady žádná průmyslově chovaná zvířata, ale jen taková, jejichž kvalita je prověřena staletími.“
Mladá fronta DNES http://www.idnes.cz
Přidejte odpověď