DVTV – Drtinová Veselovský – Rozhovor II
Delší zkušební doba, změny ve výpovědních lhůtách nebo letní brigády už od 14 let. Vláda schválila novelu zákoníku práce, která má nastavit pravidla pro jedenadvacáté století. Nejvíc se ale mluví o návrhu, který v ní nakonec chybí, konkrétně o snaze ODS zavést výpověď bez udání důvodu. Prospěla by trhu práce? Hostem DVTV je Filip Pertold, externí poradce ministra práce a sociálních věcí a ekonom Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. Dobrý den.
Poškozený, takový je podle vás tuzemský trh práce. Pomůže ho tahle novela opravit?
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
Tak určitě se přiblížíme k nějakému lepšímu stavu. Ten celkový obrázek totiž je, že ač máme nízkou nezaměstnanost, tak zároveň máme velmi nízkou mobilitu na tom trhu práce, to znamená lidé velmi málo mění zaměstnání, i přesto že ti, co mění, tak si obvykle polepší, a to i když mění skrze úřady, že jsou registrovaní na Úřadu práce, tak si poměrně polepší ve svém výdělku, tak i přesto, že prostě ten počet lidí, kteří mění tu práci, je malý v mezinárodním kontextu, což je špatně pro prostě celkový vývoj té ekonomiky, protože to párování firem a zaměstnanců nefunguje dostatečně flexibilně, takže myslím si, že ten celkový balík změn, který vláda má na stole, směřuje k tomu, aby bylo snazší jak pro firmy, tak i pro zaměstnance vlastně měnit ty pracovníky.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
No, co trh práce tolik poškodilo kromě té nízké mobility? Protože třeba při pohledu na čísla o nezaměstnanosti by se mohlo zdát, že nás vlastně nic moc netrápí a kdo chce pracovat, tak pracuje. Tahle čísla klamou?
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
No, trochu klamou, protože máme relativně nízké mzdy, posledních několik let nám klesaly podíl mezd na HDP. Lidé jako by se báli měnit to zaměstnání právě a ten důsledek toho je, že máme i nízkou krátkodobou nezaměstnanost, což je jako problém v tom smyslu, že lidé se málo přeškolují, lidé málo prostě zkouší hledat nového zaměstnavatele a také pro zaměstnavatele to je obtížné, relativně obtížné, i podle nějakých mezinárodních indexů regulace trhu práce je pro zaměstnavatele relativně obtížné se zbavovat se zaměstnanců a pak máme tu dichotomii na tom trhu práce, že máme poměrně regulovaný ten zaměstnanecký trh a pak naopak velmi volný ten trh s OSVČ a dohod provedení práce, které jakoby kompenzují částečně tu přeregulovanost. Řada lidí je v těch extrémně flexibilních, nazveme to flexibilních kontraktech vlastně nedobrovolně, to taky víme ze statistik, takže to také není dobře, takže je potřeba to přiblížit, a to jak z pohledu regulace, tak i z pohledu daňově odvodového zatížení, což asi není téma rozhovoru, ale vláda také schválila jaksi určité navýšení odvodů u OSVČ a regulaci u dohod provedení práce a právě proti tomu by mělo být flexibilnění těch zaměstnaneckých zaměstnaneckých smluv.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Je tedy narušená dynamika uvnitř celého systému? Z toho, co říkáte, to totiž nevypadá, jako kdyby tedy to nebyla řeka ten trh a byl by to rybník se stojatou vodou, ale spíš se zdá, že někde to je stojatá voda a někde je to divoká voda?
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
No, ale ta divoká voda je až moc divoká pro určitý typ zaměstnanců, do těch divokých vod nám vstupují lidé, kteří by tam neměli ještě vstupovat, jsou tam dotlačení skrze ty nízké odvody díky tomu, že to je levnější. Proti tomu ta stojatá voda je v segmentech, které jsou relativně snadno kontrolovatelné z pohledu státu, nemůžete tam provozovat švarcsystém atd., je to velmi nevyrovnané. Firmy, kteří normálně zaměstnávají lidi, tak potřebují mít taky tu flexibilitu z pohledu toho, aby reagovaly na ty externí šoky, ty firmy v Česku jsou neustále pod tlakem externího prostředí, ať už jsou to energetická krize, byl to teda i ten COVID, ale nedávno energetická krize, teďko nástup nových technologií, umělé inteligence, to všechno vytváří tlak na to, abyste obměňovala a hledala ty správné zaměstnance z pohledu firmy a ten zákoník práce na to není, teda nebyl připraven.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Pak je otázka, jestli tahle novela ty body napraví, jestli zkrátka usměrní ten tok, aby proud tekl, aby se na tom pracovním trhu něco dělo, ale bylo to rovnoměrné. Moje otázka zní, jak silný třeba bude proud, který do něj teď hodlá tedy pustit vláda? Protože podle ministra Jurečky má novela zákoníku zvýšit flexibilitu trhu práce, a to jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Odbory ale tvrdí, že zajistí flexibilitu hlavně zaměstnavatelům.
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
Tak jsou tam dvě novely dvou zákonů, jedna je ta flexi novela zákoníku práce, větší část těch opatřeních je zaměřená na zaměstnavatele, to znamená zjednodušení pozice zaměstnavatele vůči zaměstnancům.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
A nestrhne s sebou pak zaměstnance?
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
Ale jsou tam také určité části, které nějakým způsobem zlepšují třeba pro rodiče pozici na tom trhu práce, takže to není tak jako úplně jenom zaměřené na ty zaměstnavatele a proti tomu nebo současně s tím je i novela zákona o zaměstnanosti, která naopak zvyšuje jaksi nebo zlepšuje pozici pro zaměstnance v tom smyslu, že výrazným způsobem zvyšuje podporu v nezaměstnanosti v té první fázi čerpání podpory v těch prvních dvou měsících. To znamená, abych to zjednodušil, tak jestliže pro zaměstnavatele bude relativně jednodušší se zbavit zaměstnance, tak pro zaměstnance bude jednodušší dosáhnout na vyšší podporu v nezaměstnanosti, aspoň po nějakou omezenou dobu a bude jednodušší pro něj hledat nového zaměstnavatele. Takže já myslím, že celkově ten balík je poměrně vybalancovaný, protože relativně zlepšuje pozici zaměstnavatele v určitých aspektech, ve výpovědních lhůtách zcela jistě, na druhou stranu zlepšuje pozice zaměstnance z toho, že získává tzv. outsion, to znamená něco, o co se může opřít v případě, že ten zaměstnavatel teda ztratí práci.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Pak je otázka, jestli má smysl hodnotit sólo jednotlivá opatření, třeba zkušební dobu, která se má prodloužit ze tří měsíců na čtyři, pro zaměstnance, to je o měsíc delší nejistota?
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
Já si právě myslím, že to nemá smysl jako hodnotit každé to opatření, protože ono nakonec každé to opatření se týká každého, jo. To znamená, že stejného zaměstnance se týká teda větší nejistota při delší výpovědní lhůtě a stejného zaměstnance se týká i to, že se může opřít o vyšší podporu v nezaměstnanosti v první fázi čerpání. Jo, takže nelze to brát úplně takhle případ od případu. Je to potřeba vnímat jako celek, ono případě té zkušební lhůty, prakticky je to i pro toho zaměstnance, ten se bude moct déle rozhodnout, jestli mu to vyhovuje to zaměstnání nebo ne, a prostě odejít prakticky ze dne na den, takže ono to zrovna toto opatření může pro určité zaměstnance být i výhodné, ale jsou tam samozřejmě zkracování výpovědní lhůt, tak tam samozřejmě to je zaměřené na to, aby zaměstnavatelé měli relativně jednodušší pozici v tom, když potřebují vyměnit zaměstnance.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Dobře. Tak další věc, třeba výpovědní lhůta, ta má nově běžet nikoliv od následujícího dne, ale dnem doručení. To může být vnímáno opět jako výhoda, tedy v rukou zaměstnavatelů. Mně jde o to…
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
Ano, abych to jenom upřesnil. V současné chvíli je to tak, že běží od prvního dne následujícího měsíce, nikoliv od prvního dne od doručení, ale od prvního dne následujícího měsíce od doručení, takže pokud jste dostala výpovědní lhůtu 2. února, tak ta předpovědní lhůta běží od 1. března a teď to má být na doručení, to znamená, že efektivně se skutečně to zkrátí. Myslím si, že to jde jaksi na ruku těm zaměstnavatelům v tom smyslu, aby tam nemuseli držet příliš dlouho toho zaměstnance, o kterého nemají zájem. Stejně tak se rozšiřuje nebo zkracuje výpovědní lhůta při pochybení zaměstnanců, při hrubém porušení kázně, při tom, když ztratí kvalifikaci, například ztratí oprávnění řídit motorové vozidlo, tak v tomto případě též se zkracuje výpovědní lhůta dokonce na měsíc, takže celkově ten balík skutečně směřuje k tomu, že se zkracují ty výpovědní lhůty.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
No, a mně jde o to, aby ty výhody pro zaměstnavatele tedy nějakým způsobem zafungují, ale aby skutečně potom zafungoval i ten druhý balík opatření, což je tedy ta reforma podpory v nezaměstnanosti, aby ten balanc opravdu byl zachován, aby se to stalo.
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
Já bych to teda ukázal na konkrétním příkladu. Jestliže někdo ztratí práci a má pouze měsíc výpovědní lhůtu, tak samozřejmě za měsíc velmi obtížně bude hledat nové zaměstnání během jednoho měsíce, nicméně je pro něj připravena ta podpora v nezaměstnanosti nově ve výši 80 % předchozího výdělku, což je výrazné navýšení. Jenom bych připomněl, že v dnešní době je to 65, respektive 45 %, závisí, jestli jste tam dobrovolně nebo ne, ale to se jaksi synchronizuje a bude to 80 % pro každého, to znamená, že bude mít ty tři měsíce poměrně zajištěný příjem na rozumné úrovni na to, aby si našel nové zaměstnání. V současné chvíli je to de facto o tom, že si hledá zaměstnání čistě jenom během té výpovědní lhůty, což samozřejmě na zaměstnavatele může to pro něj být jaksi nevýhodné.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Zaměstnavatelé by měli držet místo matkám nebo otcům na rodičovské do dvou let věku dítěte. Jde ale nějak naproti rodičům, kteří by rádi pracovali dříve třeba na částečný úvazek? To je přece velká bolest systému a flexibilní v tomto ohledu rozhodně není. Dá se mu dát impuls skrz zákoník práce?
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
Tak zrovna tady v tom zákoníku práce v té novele je nově zjednodušené pracování při rodičovské dovolené v případě, když chcete jenom částečný úvazek nebo dohodu o provedení práce, ale na stejném místě. To znamená, nemusí se nově vymýšlet nějaký nový obsah vašeho zaměstnání nebo té pozice. V současné chvíli, tak jak je to schválené, tak bude naprosto v souladu se zákonem, že během rodičovské dovolené bude moci ten zaměstnanec, obvykle to je v Čechách matka, pracovat na stejné pozici. To myslím, že výrazně zjednoduší právě pro ty rodiče, kteří mají zájem se dříve vracet.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Podle poslance ODS Jana Skopečka v Česku naopak dramaticky chráníme zaměstnance. Řekl to Respektu. S tím souhlasíte?
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
No, já bych neřekl, že dramaticky chráníme zaměstnance. Je to tak, že bohužel, opět se vrátím k fungování toho, jak funguje ten trh práce v Česku. Součástí trhu práce je tzv. tripartita. Tripartita je vláda, odbory, zaměstnavatelé, kde se dohadují o různých aspektech od minimální mzdy, ale také o zákoníku práce a bohužel právě pro celou tu ekonomiku se vymýšlí ty pravidla skrz ten zákoník práce. To znamená v řadě jiných zemích je to tak, že ten zákoník práce velmi obecný, jednoduchý a potom se vymýšlejí ty specifická pravidla na těch sektorových úrovních, to znamená služby a zpracovatelský průmysl to mohou mít jinak. U nás bohužel ten zákoník práce je hodně jaksi poznačen tím, že právě to všechno centrálně se snažíme nějakým způsobem zregulovat i na straně zaměstnanců, zaměstnavatelů v tom zákoníku práce. To je ta bolest, ta tam částečně zůstává pořád, protože ten systém té tripartity zůstává stejný, sektorové vyjednávání u nás je velmi obtížné zavést, takže já bych řekl, že ten problém je celková přeregulovanost toho trhu práce.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Právě Jan Skopeček patří k hlavním propagátorům kontroverzního návrhu na zavedení výpovědi bez udání důvodu. Ve vládou schválené novele není, ale ODS ho nejspíš bude chtít prosadit ve Sněmovně skrz jednotlivá čtení. Jak dobrý nápad to podle vás je?
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
Já myslím, že to není zásadní nápad, myslím si, že zaměstnavatelé ani po tom nějak extrémně netouží.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Protože mají dost nástrojů na to, jak se zaměstnance zbavit reorganizací, výpovědí, tedy pokud opakovaně porušuje…
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
Tady ta novela to ještě pro ně nějakým způsobem zjednodušuje. Navíc tak, jak já jsem viděl ty návrhy té výpovědi bez udání důvodu, ona je spojená s poměrně dlouhým nebo vysokým odstupným a v okamžiku, kdy do toho zákoníku práce nebo prostě do toho trhu práce dáte tu vějičku vysokého odstupného, tak začne velmi dynamická hra mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem, jak přijít k tomu vysokému odstupnému a myslím si, že to po tom zaměstnavatelé tak úplně netouží, jo, aby zaměstnanec dělal všechno pro to, aby dostal tu správnou výpověď spojenou s vysokým odstupným, takže já myslím, že to je tak trošku jenom politická záležitost, kdy ODS se snaží nějakým způsobem tam do toho vložit něco, co zní dostatečně pravicově, ale myslím si, že reálně to není jako zásadní věc a naopak si myslím, že ty zaměstnavatelé tak úplně jako nejsou z toho nadšený z té vize, speciálně, kdyby to bylo spojené s tím vysokým odstupným.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Takže podle vás tedy, pokud se to přes ta čtení, sněmovní čtení, pokud se to dostane do zákonů, tak by to žádný problém velký nebyl? Protože je pravda, že ministr Jurečka zdůraznil, že takový návrh v novele nebude a že ho tam nechce mít ani tedy po jednání ve Sněmovně.
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
Já můžu jenom říct, co slyším zprostředkovaně, na té vládě se to vůbec neprojednávalo, nebylo to vůbec na stole a pan ministr Jurečka vůbec s tím nepočítá, takže to jsou ty informace, které já mám, takže jestli se stane něco v tom procesu schvalování jiného, to nevím, ale ty současné informace,…
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Jak se říká, když Sněmovna zasedá, když zasedají poslanci, občané by měli být ostražití.
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
No ano, to je pravda, ale současné informace, které já mám, tak to k tomu nesměřuje.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Hodně se v souvislosti zrovna s tou tedy výpovědí bez udání důvodu mluví o příkladu Dánska. Novinářka Saša Uhlová ale pro Alarm napsala: „Není ale pravda například to, že by dánští zaměstnavatelé mohli dávat výpověď bez udání důvodu, jak se v Česku z neznámého důvodu traduje. Důvod k výpovědi v Dánsku vždy musí existovat a musí být doložitelný.“ Jen pro komplexnost, víte, jak je to tam?
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
Je to tak, že to právě je řešené na té sektorové úrovni, jo, to znamená, že každý ten sektor to má trochu jinak, také jsou ti lidé, ti zaměstnanci chráněni podle délky zaměstnání nebo délky pojištění, řekněme, takže je to poměrně komplikované. Na té centrální úrovni se to nevylučuje podle mě v tom jejich zákoníku práce, ale to neznamená, že na té sektorové úrovni ty jednotlivé segmenty ekonomiky to nemají nějak vyspecifikované jinak. To znamená v tom smyslu, že to vylučují nebo že vyžadují nějaké důvody, takže ona ta pravda může být velmi komplexní.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
No, a zrovna tedy v Dánsku je třeba říci, že je robustní sociální systém.
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
Je tam robustní spciální systém a k čemu bych to ještě směřoval, je tam velmi silná aktivní politika zaměstnanosti, a to je důležitá část té reformy té podpory v nezaměstnanosti. To je součástí té podpory v nezaměstnanosti tak, jak jsme ji navrhli jako poradci, je výrazné navýšení podpory při rekvalifikaci, protože v Česku máme velmi nízký počet lidí, kteří prochází rekvalifikací, specificky ti, kteří jsou nezaměstnaní, a to je velké nebezpečí dlouhodobě, protože je možné, že prostě s těmi technologickými změnami se nám navýší z nějakého důvodu ta nezaměstnanost, a my ale nebudeme mít vytvořený celý ten systém aktivní politiky zaměstnanosti na nedostatečně velké úrovni a my tam do toho už jsme budovali to, aby lidé, pokud se rekvalifikují, tak se jim výrazným způsobem zvyšuje, respektive se jim udržuje ta podpora na té první úrovni na těch 80 %, tak se jim udržuje na těch 80 %, jinak jim klesá výrazným způsobem dolů právě proto, abychom vytvořili motivace na straně zaměstnanců nebo nezaměstnaných v tom, aby se rekvalifikovali. Zároveň ale je potřeba říci, že úřady práce prochází poměrně významnou změnou, restrukturalizací pod novým vedení, který tam je asi rok a část právě lidí, kteří byli na tom dávkovém systému, kterých bylo opravdu hodně, protože ten dávkový systém nebyl digitalizovaný, byl prostě problematický, se přesouvá právě do té oblasti zaměstnanosti a té důležitá podmínka také celé té reformy, že vlastně ti nezaměstnaní budou mít podporu na tom Úřadu práce a já jsem rád, že ty úřady práce procházejí tou restrukturalizací, protože jinak by celá ta reforma neměla význam.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Rozumím tomu tedy dobře, že vy tak, jak jste byl u příprav, tak můžete dát ruku do ohně za to, že ty výhody na straně zaměstnavatelů budou skutečně vyváženy prostřednictvím té reformy podpory v nezaměstnanosti?
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
Pokud to ve finále tak bude schválené tak, jak je to nyní, tak…
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Ano, je třeba říci, že zatím je to schválené vládou.
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
Ta podpora v nezaměstnanosti je schválená vládou s výhradou ministra financí, který jaksi, protože to implikuje nějaké zvýšené výdaje v rozpočtech, takže pokud to bude schválené tak, jak je to nyní, to znamená ta flexi novela spolu s tou podporou v nezaměstnanosti, tak si myslím, že to je velmi dobře vybalancované, nedostáváme se na úroveň flexikury ty dánské, protože tam mají ten systém desítky let laděný atd. ale v rámci toho, co jsme schopni docílit v tom českém rybníčku, si myslím, že to je to maximum.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Takže je potřeba teď sledovat, co se stane v parlamentu, tedy při jednotlivých čteních zákona, novely zákona. Debata se zvedla i kolem možnosti jít na brigádu už ve 14 letech během letních prázdnin a Svaz průmyslu a dopravy k tomu napsal: „Tento záměr jako celek považujeme za odporující dosavadní ochraně dětí, podpoře jejich zdárného vývoje výchovy a vzdělávání, včetně omezení kolize s povinnou školní docházkou.“ Tak mají čtrnáctileté děti pracovat?
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
Já se musím přiznat, že na to nemám jako nějaký silný názor. Je tam napsáno explicitně se souhlasem rodičů, je to o těch prázdninách.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Že by rodiče využívali děti k tomu, aby příspívaly přes léto do rozpočtů?
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
Ale samozřejmě je možné nebo jsou samozřejmě různé typy rodin v Česku, funkční i méně funkční, s tím je potřeba jaksi nějakým způsobem počítat, nicméně si nemyslím, že to je jako nějaká úplně zásadní změna. V řadě zemí pracují poměrně od raného věku i západních, třeba v Holandsku, když se podíváte, ale samozřejmě je to otázka nějakého hodnotového nastavení v té společnosti. Já se musím přiznat, že nemám nějaký silný názor na to, jestli to je dobře nebo špatně.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
No, a nepotřeboval by trh, myslím, pracovní trh, daleko zásadnější změnu, než je ta změna, kterou přináší zatím tedy ta vládou schválená novela? Pokud ano, napadá vás, do čeho by se mělo ještě silněji udeřit, šlápnout?
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
Tak já myslím, že tu máme ten dlouhodobý problém nadužívání toho švarcsystému, máme jeden z nejvyšších podílů OSVČ na vlastně celé pracovní síle, což má řadu podle mě nezamýšlených důsledků.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Jako třeba?
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
No, jako třeba to, že OSVČ přijdou do důchodového věku, budou mít velmi nízké důchody, vláda nějakým částečným způsobem se na to podívá nebo udělá nějaké změny z hlediska minim a například neudělala změny z hlediska těch výdajových paušálů, které jsou excesivní. Vytváří to takovou zvláštní dichotomii, kdy jak jste říkala, že část toho rybníčku je velmi divoká v Česku nebo řeky, řekněme, tak jednak do toho vstupujou lidé nedobrovolně, částečně, protože prostě jestliže máte jako OSVČ zdaněn efektivně příjem 10, 11 %, jako zaměstnanec 40 %, tak holt to lákadlo je tak silné jak ze strany zaměstnavatelů, tak ze strany těch zaměstnanců, že do toho jsou tlačeni všechny možný lidé, kteří třeba by do toho vůbec nechtěli, to za prvé, a za druhé například v IT je to úplně běžný způsob placení, u jiných segmentů ekonomiky to vůbec možné není, protože prostě z řady důvodů, že prostě chodě lidé na pracovště pravidelně, je to jednoduché kontrolovat inspekcí práce, že tam jsou nebo nejsou atd., takže to vytváří jednak nespravedlnosti, jednak si myslím, že to vytváří nedobrovolnou participaci v tom švarsystému a může to i škodit kariérně, protože si představte, oni všichni si myslí, že být podnikatelem je fajn, ale podnikatelem je dobré se stát, až když máte nějaké zkušenosti, nějaké kontakty, a to je lepší získat jako zaměstnanec, než rovnou vstoupit do toho nechráněného trhu práce tím OSVČ, takže to si myslím, že je jako velké bolístko, které bude muset ještě řešit v budoucnu.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Ano, tak tyhle věci jsou součástí problému nepochybně, tak mohly by být součástí i řešení?
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
No, říkám jako. Vláda zvolila řešení, že začala zvyšovat minima pro sociální pojištění, to jistě zvýší v budoucnu důchody OSVČ, což jako to je pozitivní, ten negativní je, že samozřejmě to zvýší nějaké odvody nebo efektivní zdanění práce i nízkopříjmovým OSVČ a říkám, řada profesí IT, kancelářských profesí má nastavené výdajové paušály na 60 % a bohužel Ministerstvo financí se rozhodlo, že s tím nebude nic dělat, takže to si myslím, že další vláda bude muset řešit.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Podstatná část celého problému začíná podle všeho už dávno před vstupem na trh práce. Totiž ve školách je otázka, jestli máme jako společnost dobře nadefinováno, co vlastně chceme od vzdělávání v jedenadvacátém století. Máme?
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
No, spíš ne, no. Jako ten trh práce se strašně dynamicky vyvíjí, to znamená, že ty technologie vlastně ovlivňují profese, o kterých se myslelo, že to mají stabilní, jasné, právnická profese není prostě pod tlakem.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Nižší právní úkony dělá už i AI.
Filip Pertold, ekonom, IDEA
——————–
Umělá inteligence, že jo, a tyhle ty profese, dříve se myslelo, že to bude všechno jenom ve zpracovatelském průmyslu, teď se ukazuje, že prostě ty technologie mění i profese, které by nás v životě nenapadlo, že změní. A to je, myslím, ten problém, že ty technologie mění věci, které jsou strašně obtížně předvídatelné, a to školství jakoby musí dát dostatečnou paletu těch dovedností na to, abysme právě na ty změny byly připravené. Vlastně měli by nás připravovat na permanentní změnu. Bude muset změnit zničehonic, přestat být překladateli textů a stát se něčím jiným a teď musíme být na to připravení a tam si nejsem jistej, jestli na všech stupních vlastně toho školství na to dáváme jako dostatečný důraz. No, to mám pocit právě, že spíš ne.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Já vám děkuji za rozhovor. Na shledanou.
Přidejte odpověď